Čtyři nedospělí sourozenci se po smrti rodičů rozhodnou žít sami a po svém v rodinném domě uprostřed takřka opuštěné příměstské zástavby. Čas peskování a výchovných opatření vystřídala volnost, místo svazujících povinností je teď důležitější hra - hra na dospělé.
Proslulý román Iana McEwana byl sice poprvé uveřejněn již roku 1978, od té doby však neztratil nic ze své zvláštní, „nemorální“ naléhavosti.
O díle a jeho vyprávěcím rámci
Ian McEwan: Betonová zahrada | Překlad Ladislav Šenkyřík | Čte Vasil Fridrich | Režie Jan Herget | Zvuk a střih Kate Hamsíková | Mastering Štěpán Škoch | Hudba Jonáš Rosůlek | Natočeno ve studiu All Senses Production s. r. o. | Grafiku podle knižní obálky upravila Jana Rybová | Produkce Kateřina Višinská | Vydala Euromedia Group, a. s. - Témbr, červnu 2024.
s. Část: Betonová zahrada ve Švandově divadleObsah díluOmezování pouličního umění - 90 let ostravského domu umění - Hledání herců do seriálu Rapl - Martina Janková v La Scale - Betonová zahrada ve Švandově divadle - Betonová zahrada ve Švandově divadle - Brněnská škola animaceVyrobeno 2016Země původuČeskoZpravodajstvíZprávyKulturaČásti dílu00:38Omezování pouličního uměníPouliční umělci nebudou moct hrát od března v centru Prahy na hlasité hudební nástroje. Ve více než třiceti ulicích, ve kterých dosud vystupovali, bude platit úplný zákaz.02:4490 let ostravského domu uměníStovkou oslavit devadesátku. S takovým plánem přišli kurátoři ostravského Domu umění, ve kterém galerie slaví devadesáté výročí od otevření.04:48Hledání herců do seriálu RaplAž 300 lidí z Karlovarska si zahraje v novém seriálu České televize „Rapl“. Osamělý dům na periferii.
Hlavní témata a jejich kontext
Po smrt rodičů čtyřčlenná rodina řeší ztrátu a nouzi, kterou vyvolává odloučení a nutnost vytvořit si vlastní řád. Z obavy o ztrátu domova se rozhodnou před světem náhlý odchod rodičů utajit. Zásoba betonu původně určeného k úpravě zahrady se bude hodit.
Hlavním vypravěčem příběhu je patnáctiletý Jack. Jeho optikou McEwan chirurgicky popisně a odosobněně drtí krunýř morálních hodnot a společenských předsudků. Nikoho a nic nehodnotí, neodsuzuje, a stejně tak ani nikomu nefandí.
Čtěte také: V atmosféře všeprostupujícího dusna nastává postupný a hluboký rozvrat životního ukotvení. Každé z dětí se vyrovnává se ztrátou přirozeného rodinného jádra po svém. Únikem do literatury a vlastního psaní, do milostného vztahu, k autoerotice nebo transsexualitě.
Charakteristika postav a jejich motivace
Dokonale vystupňovaná existenciální úzkost vrcholí smutnou jistotou. Ve vykolejeném světě bez mravních i materiálních opor zůstává posledním záchytným bodem láska. Zahrada, kterou otec věnoval tolik práce, ho začala zmáhat. Proto se rozhodl, že ji promění v jednolitou betonovou plochu. Jenže svůj úmysl už nestihl uskutečnit. A jeho smrt byla jen prvním kamínkem, který uvolnil lavinu událostí, jež měla posléze smést celou jeho pozůstalou rodinu.
Nemocnou matku a čtyři děti: dospívající Julii a Jacka i ty dvě malé, Sue a Toma. Nezasvěcený pozorovatel by v téhle rodině žádnou velkou lásku nenašel. Ale byla tam a projevila se strachem. Strachem z toho, že budou odloučeni, že je rozdělí a pošlou do dětských domovů. Strachem, který je přiměl udělat něco, co by světu neodpustil...
Estetika vyprávění a tématické přechody
Mysteriózní příběh, vyprávěný z pohledu pubertálního chlapce, se odehrává v několika horkých týdnech v nevábném prostředí zanedbané periférie, vytvářejícím obraz smutného, uzavřeného světa. V něm se čtyři děti musejí vyrovnávat s obrovským vnitřním tlakem, způsobeným smrtí rodičů...
Historické a literární souvislosti
Přepis románové prvotiny (z r. 1978) současného britského spisovatele Iana McEwana, který již předtím získal za svou sbírku povídek Pod pokrývkou literární cenu Somerseta Maughama. Betonovou zahradu označila kritika jednoznačně za "... malý skvost mimořádné působivosti, šokující knihu, která se člověku zadere pod kůži a vezme jej za srdce." Andrew Birkin, který připravoval svůj film téměř deset let, obsadil dvě stěžejní role nehercem Andrewem Robertsonem, jenž byl vybrán z více než dvou set uchazečů o roli Jacka, a svou neteří Charlottou Gainsbourgovou, dcerou své sestry, herečky Jane Birkinové a francouzského skladatele Serge Gainsbourga (Julie). Charlotte měla v té době na svém kontě již dvanáct filmů, její herecká kariéra úspěšně pokračuje i po Betonové zahradě (na obrazovce ČT jsme ji viděli např. jako skvělou Janu Eyrovou v Zeffirelliho stejnojmenném filmu z roku 1995). Roli malého Toma hraje Birkinův vlastní syn Ned.
