Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Jedna vrstva nestačí. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé.
Co je jádrová omítka a k čemu slouží
Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.
Pojivo a vzhled
Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace. Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
Vlastnosti a použití v exteriéru a interiéru
V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm). Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost. Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
Sanační omítky a speciální řešení
Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov. Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Podklad a finální vrstvy
V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Moderní trend: pytlové směsi a jejich výhody
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy. Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Postup prací krok za krokem
- Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
- Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
- Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
- Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.
Sádrové omítky a jejich zvláštnosti
Jemné jednovrstvé sádrové omítky a stěrky jsou určeny k omítání veškerého zdiva v interiéru. Sádra je výjimečná především proto, že je schopna sama regulovat vlhkost, proto pomáhá udržovat příjemné mikroklima. Sádrové omítky a stěrky v případě větší vlhkosti v místnostech vlhkost absorbují a později ji opět uvolňují do ovzduší. Sádrové omítky a stěrky jsou vhodné na všechny typy podkladu. Mají nejen dekorativní a estetické vlastnosti, ale též splňují náročné stavebně-fyzikální požadavky všech vnitřních prostor.
Typy a použití sádrových omítek
Šedobílá sádrová omítka pro ruční zpracování. Tl. šedobílá lehčená sádrová omítka. Je vhodná pro omítání betonu, pórobetonu, stabilního zdiva a plášťových betonových konstrukcí na stěnách a stropech. Vnitřní stěny, stropy, celoplošné tmelení sádrokartonu při teplotě min. zapracování ostění oken vnitřní stěny, stropy při teplotě min. min. min.
Praktické zásady skladování a zpracování
Sádrové omítky je nutné skladovat v suchém prostředí. Působením vlhkosti na produkt před jeho zpracováním může nastat změna fyzikálních vlastností, resp. snížení reaktivity s vodou. K ochraně produktu během nebo před jeho zpracováváním je třeba otevřené nebo porušené pytle náležitě ochránit.
Pro zpracování i zrání sádrových stěrek a omítek je nutná teplota podkladu i prostředí min. V tomto článku si prostudujte nebo zopakujte jak na správnou přípravu směsi sádrové omítky. Hrubá stavba domu jde ve většině případů poměrně rychle. Vnitřní omítky jsou v případě zděných energeticky úsporných budov velice důležité a to proto, že tvoří neprůvzdušnou vrstvu domu a zajišťují tak utěsnění domu před nežádoucími úniky tepla.
Je potřeba vyřešit řadu detailů a zajistit, aby vnitřní omítky byly pokud možno všude. V tomto případě jsme realizaci vnitřní neprůvzdušné vrstvy konzultovali se specialistou na blower door test, s panem Stanislavem Palečkem. V interiéru byly zvoleny sádrové omítky od společnosti Rigips (Rigips Rimat 100 DLP). Aplikaci stříkaných omítek prováděla specializovaná firma. Před samotnou realizací bylo nutné všechny stěny důkladně napenetrovat a připravit samotný podklad.
a v místech potřeby kotvení jsou SDK desky podloženy deskami OSB. To je důležité např. V místnostech s možným výskytem vlhkosti, tzn. V horním patře je SDK konstrukce doplněná o 8 cm skelné izolace Isover Unirol Profi. Izolace byla aplikována do předem připravených profilů a navíc byla přichycena provázky, které zamezují její pohyb v konstrukci. Poté došlo k záklopu deskami Rigips a celkovému začištění spojů jednotlivých desek.
Praktické poznámky a další otázky
Nelze přehlédnout, že při stěnách s vlhkostí může být nutné volit speciální řešení a pečlivě zvažovat vrstvy a materiály. Před realizací je dobré projít si možné cesty a konzultovat konkrétní podmínky s odborníky.
tags: #hruba #omitka #na #sadrokarton