Příspěvek popisuje význam a princip řídicích systémů a regulátorů, které se využívají v systémech automatizace budov. Článek, který byl prezentovaný naposledy, uváděl základní přehled sběrnic a komunikačních protokolů v systémech automatizace budov. Je zřejmé, že zdaleka nebyly uvedeny všechny protokoly, které systémy automatizace budov využívají. Využití komunikačních protokolů je závislé na technologiích a systémech instalovaných v budovách a požadavku komunikace mezi jednotlivými systémy. Již v minulém příspěvku byl uveden výčet systémů, které mohou být využity v budovách.
Je nebylo uvedeno vysvětlení, co samostatný systém znamená a co všechno může obsahovat. V dnešní době již nezávisí na tom, zda se jedná o budovu administrativní, průmyslovou nebo rodinný dům. Současné trendy totiž neustále vyžadují použití nejnovějších technologií. Hlavní požadavek je dnes kladen na integraci jednotlivých systémů, tedy předávání hodnot různých veličin z jednoho systému do systému druhého. Tento příspěvek se zabývá technologiemi, systémy a komponentami a možnostmi integrace systémů v závislosti na využití různých systémů automatizace budov a komunikačních protokolů. Uvedeny budou možnosti integrace systémů na úrovni softwarové (nadstavby v PC) a procesní.
Definice technologií budov a jejich základní prvky
Současné technologie v inteligentních budovách umožňují řízení a správu jednotlivých zařízení. Ještě než zabředneme do principu a odůvodnění integrace systémů v budovách, považuji za nezbytné osvětlit některé základní pojmy, se kterými se můžeme v následujícím příspěvku setkat. Po opětovném přečtení předchozího článku "Systémy používané v "inteligentních" budovách - přehled komunikačních protokolů" jsem si uvědomil, že jsou některé pojmy pro laika příliš odborné. Opět ovšem musím zdůraznit, že článek byl z důvodu vysvětlení pojmů v oblasti komunikačních protokolů nutně uveden v této sérii jako první. Obr. Jako první heslo se nabízí pojem technologie. Pod pojmem technologie je možné považovat systémové celky (soubor komponent a zařízení), které vykonávají specifickou funkci. Pokud vztáhneme pojem technologie na budovy a slaboproudé systémy, můžeme říci, že se jedná o celky, které se starají a řídí budovu z hlediska její automatizace. Již v uvedené definici jsem uvedl pojem systém. Za systém lze považovat skupinu nebo soubor komponent a zařízení. V případě automatizace budov se zmiňujeme o slaboproudých technologiích a systémech. Za technologie budov je tedy možné považovat systémy: vytápění, požární, přístupové, kamerové, zabezpečovací a další.
Příklad využití systémů je uveden v obr. 1. Ještě před několika málo lety patřily mezi základní slaboproudé technologie vybavení budov pouze přípojky pro telefonní aparáty, rozhlas po drátě a v některých nadstandardních případech i protipožární signalizace. Technologie v budovách zaznamenala prudký vzrůst s nástupem informačních technologií. Jakým způsobem jsou ovšem uvedené technologie implementované a co jsou jejich hlavní části? Na tuto otázku zkusím odpovědět v následujících několika větách. Pojďme si pro úplnou jednoduchost uvést příklad na systém vytápění. V minulých příspěvcích jsem popisoval prostorové termostaty. Uvedl jsem, že prostorový termostat obsahuje teplotní snímač a výstupní kontakt, který spíná zdroj tepla. Na základě snímané teploty a porovnáním s nastavenou požadovanou teplotou je pak tento kontakt a tedy zdroj tepla ovládán. Termostat tedy obsahuje určitý řídicí a vyhodnocovací algoritmus. Obecně je možné říci, že termostat reguluje svůj výstup v závislosti na vstupní prostorové teplotě. Termostat tedy můžeme obecně nazvat regulátorem nebo jednoduchým řídicím systémem. V oboru automatizace budov se regulátory a řídicí systémy samozřejmě také vyskytují.
Regulátory a řídicí systémy v budovách
Jaký je ale hlavní rozdíl mezi regulátorem a řídicím obvodem? V odborné literatuře je možné najít přesné definice pojmu regulátor. Abychom ale regulátor prakticky definovali, můžeme říci, že regulátor je zařízení, které vykonává určitou funkci neboli řídicí strategii. Regulátory se v oblasti automatizace budov označují jako DDC (Direct Digital Control) regulátory. V závislosti na hodnotách vstupních veličin stanovují své výstupy. Řídicím systémem je možné pojmenovat spojení regulátoru a vstupních a výstupních obvodů, modulů nebo komponent. Mezi komponenty je možné zahrnout vstupní snímače (např. Obr. Než přejdeme k další kapitole a popisu integrace různých systémů a technologií, pojďme se chvilku pozastavit u řídicích systémů.
Považuji poměrně za důležité, pojem řídicí systém představit prakticky. Během své praxe jsem se setkal s několika možnými variantami řídicích systémů a z toho vyplynulo i několik (někdy i mnou nesprávných) pochopení smyslu řídicích systémů. Jak jsem již napsal, řídicí systém se může skládat z regulátoru, vstupních a výstupních obvodů. Některé řídicí systémy obsahují pouze samotný regulátor a vstupní a výstupní obvody se k němu připojují prostřednictvím vybraných komunikačních protokolů (např. LON).
Samotný regulátor tedy provádí naprogramovanou řídicí strategii a ovládá vstupy/výstupy zasíláním dotazů a povelů prostřednictvím komunikačního protokolu do příslušného vstupně/výstupního (I/O) modulu. V jedné komunikační sběrnici může být připojeno více I/O modulů, kde jsou jednotlivé vstupy a výstupy rozlišeny fyzickou adresou. Druhou skupinou řídicích systémů jsou regulátory, které přímo na sobě obsahují vstupně/výstupní obvody a není tedy nutné připojovat vstupně/výstupní obvody pomocí komunikačních sběrnic.
Obr. Když už jsem se zmínil o vstupně/výstupních modulech, uvedu zde základní typy vstupně výstupních modulů. Vstupní moduly se rozlišují na moduly obsahující fyzické digitální vstupy a analogové vstupy. Výstupní moduly se stejným způsobem rozlišují na moduly obsahující fyzické digitální výstupy a analogové výstupy. Pod pojmem digitální neboli binární (vstup/výstup) je možné si představit dvě diskrétní hodnoty některých veličin. V praxi se nejčastěji používají hodnoty napětí nebo proudu a jsou definovány logické úrovně například takto: napětí 0 V (proud 0 A) odpovídá logické úrovni 0 a napětí 10 V (proud 20 mA) odpovídá logické úrovni 1.
Jinak je tomu u analogových vstupů/výstupů. U analogových vstupů bývá nejčastěji vstupem veličina napětí, proud nebo elektrický odpor. Hodnoty uvedených veličin se mění spojitě v závislosti na tom, jak se mění hodnota měřené veličiny. V praxi se lze nejčastěji setkat s analogovými zdroji u teplotních odporových snímačů s charakteristikou NTC20k, napěťových vstupů 0 - 10 V nebo proudových vstupů s charakteristikou 0 (4) mA - 20 mA. Například tlakové snímače mají v sobě často integrovaný převodník tlak/proud, jehož proudový výstup je snímán modulem analogového vstupu. U analogových výstupů je to samozřejmě obráceně. Výstupem jsou nejčastěji stejnosměrné hodnoty napětí nebo proudu opět v rozsahu 0 - 10 (24, 230) V nebo 0 (4) - 20 mA. To, jaká je hodnota výstupu, je určeno nejčastěji v regulátoru programem.
Ještě jsem nezmínil, že moduly a regulátory jsou samozřejmě napájené ze zdroje stejnosměrného nebo střídavého napětí (nejčastěji 10, 24, 230 V). Hlavní rozdíly mezi všemi řídicími systémy jsou nejčastěji v hardwarovém (mikroprocesoru a paměti) uspořádání regulátoru. Každý regulátor je totiž schopen pojmou určitý počet vstupů a výstupů. Podle toho se i vybírá regulátor pro určitou aplikaci. Technologie navržená do budov je určena svým počtem připojených vstupů (snímačů, spínačů) a výstupů (pohonů apod.). V tomto případě se právě navrhuje, zda řídicí systém bude použit pouze s integrovanými vstupy a výstupy, nebo se k němu připojí dodatečné vstupy/výstupy.
Integrace systémů a aktuální technologie v praxi
Obr. Téměř všechny nově postavené nebo zrekonstruované moderní budovy již v dnešní době obsahují sofistikované řídicí systémy. Hlavním úkolem těchto systémů je automatizované řízení v rámci dané technologie. Navržené technologie, které jsou instalované v moderních budovách, je nutné vhodným způsobem ovládat a také vizualizovat. V případě využití více systémů instalovaných v jedné budově je také nutné systémy vhodně zaintegrovat tak, aby si jednotlivé systémy mezi sebou předávaly potřebné informace. Jelikož je dnes možné využít celou řadu moderních systémů, jako jsou systémy: vytápění (HVAC), zabezpečení, protipožární ochrany, řízení elektrických rozvodů, osvětlení, přístupu osob a informačních technologií, je nutnost integrace technologií čím dál více aktuální. Nejčastěji používanými komunikačními protokoly jsou EIB/KNX, Modbus, EcheLON, Mbus, BACnet, OPC a SNMP. Není tedy možné jednoduchým způsobem propojit různé technologie s různými komunikačními protokolů. Složitost propojení je naznačena dle obr. 4. Téměř vždy musí být použit odpovídající adaptér nebo převodník, který je instalován do řídicího počítače. Řídicí počítač obsahuje systém správy budov (BMS - Building Management System) a zprostředkovává komunikaci mezi různými protokololy.
V reálné aplikaci to pak může vypadat tak, že řídicí počítač (server obsahující BMS) je mnohdy nestabilní a může docházet k výpadkům předávání informací mezi jednotlivými technologiemi. Obr. 5. Jak bylo výše naznačeno, integraci systémů je možné vytvořit využitím zásuvných karet (obsahující převodníky) nebo adaptérů, které jsou připojené do řídicího PC. Řídicí PC pak obsahuje odpovídající systém správy budov, jehož součástí jsou příslušné ovladače a vytváří tak grafickou vizualizaci nad integrovanými technologiemi. Obr. 6. Takovýto regulátor obsahuje potřebné fyzické vstupy a výstupy (převodníky a adaptéry jsou součástí systému) a umožňuje integraci připojených technologií, vytváření řídicí logiky a grafickou vizualizaci celého systému.
Navrženy regulátor tak jednoduchým způsobem umožňuje integraci technologií s různými komunikačními protokoly. Pro integraci komunikačních protokolů je nutné pouze zvolit příslušný ovladač a regulátor je následně připraven na integraci dané technologie. Zvolením požadovaných datových bodů (parametrů) může systém operovat s daným datovým bodem a předávat jeho hodnotu do jiné technologie, která třeba komunikuje po jiném komunikačním protokolu. Vybrané regulátory mohou obsahovat konektory pro připojení LAN (TCP/IP a BACnet) a konektory pro připojení sériové linky RS232 a RS485. Dále je možné systémy libovolně doplnit o další komunikační rozhraní LON, Modbus, Mbus, EIB?.
Dle uvedených komunikačních rozhraní je patrné, že některé systémy umožňují v jednom zařízení používat několik komunikačních protokolů najednou. Využitím komunikačních protokolů je pak možné předávat hodnoty vybraných veličin z jednoho systému (např. přístupový systém) do systému druhého (např. vytápění). Díky těmto informacím může systém aktivovat vytápění v dané místnosti v budově (místnosti) až po přiložení přístupové karty některého zaměstnance. Takovýto systém se pak významně podílí na snížení vydané energie v budově.
Příspěvek popisuje význam a obecný princip řídicích systémů a regulátorů, které se využívají v systémech automatizace budov. V článku jsou uvedeny možnosti integrace systémů a to na bázi softwarové a hardwarové. Softwarové systémy jsou instalovány na počítači, který se nazývá BMS server. Systémy založené na hardwarové platformě jsou samotnými regulátory s možností připojení různých technologií prostřednictvím vybraných komunikačních protokolů.
English Synopsis Systems and components used for building automation - integration of systems
Naše systémy automatizace budov jsou základem moderních a energeticky účinných budov. Naše inteligentní systémy světové třídy propojí Vaše komerční systémy HVAC, osvětlení, EZS, CCTV a požární ochranu. Žádný jiný systém nenabízí větší kontrolu a přístup k informacím, které potřebujete, než je Metasys®. Výběr správného partnera pro Váš BMS projekt nebo automatizaci procesu je zásadní. My v Johnson Controls nabízíme řešení pro jakoukoli velikost zakázky nebo specializovanou technologii s podporu přímo v dané zemi, která Vám pomůže snadno a rychle vyřešit Vaše problémy!
Záleží Vám na Vaší reputaci? Hospodárnost, spolehlivost, údržba a úspory. Jeden nevylučuje druhý, když víte, jak na to. Ale nemusí to být vždy snadné, přeci jen i železo stárne a najít effektivní řešení, tam, kde je již instalováná nějaká technologie řízení zařízení budov může být frustrující. Například se systémem automatizace budov Metasys® jsou k dispozici komplexní integrační řešení na všech úrovních: od provozní úrovně přes úroveň automatizace až po úroveň řízení. Kromě standardních integrací prostřednictvím BACnet IP nebo MS/TP, LonWorks®, Modbus IP/RTU, M-Bus, XML, Web serverů, restful API, OPC a KNX je k dispozici více než 1 250 integračních řešení, která umožňují integrovat prakticky cokoli nezáleží na výrobci zařízení, do systému řízení budov Metasys®. Požadavky na provázání bezpečnostních technologií v budovách a jejich dálkovou správu se objevují stále častěji a bývají i podmínkou pro výběr konkrétní technologie.
C4 je jedinečné softwarové řešení pro komplexní správu zabezpečení budov. Integruje technologie fyzického zabezpečení od různých výrobců do jednoho komplexního řešení. Propojuje přístupové, bezpečnostní, kamerové, požární a parkovací systémy a poskytuje kompletní servis budově. S C4 můžete proaktivně ovládat a intuitivně spravovat velké množství zařízení z jednoho místa a v reálném čase. Systém C4 lze snadno přizpůsobit specifickým požadavkům, ať už se jedná o kombinaci více značek od různých výrobců, nebo o jednoduchou integraci jakéhokoli systému. Toto otevřené a nezávislé softwarové řešení usnadňuje život a zvyšuje pocit bezpečí tisícům uživatelů po celém světě každý den. Speciální modulární struktura - v tom spočívá nadčasovost bezpečnostního integračního systému C4.
Potřebujete malé, jednoduché instalace nebo náročná a komplexní řešení? C4 se přizpůsobí každému požadavku. Inteligentní software s pokročilou živou video analýzou určený pro správu kamerových systémů a správu videa (VMS). nativní podpora pro více jak 10 tis. Otevřená softwarová platforma Axxon PSIM umožňuje integrovat různé bezpečnostní technologie: řízení přístupu, požární/zabezpečovací systémy, zabezpečení perimetru. Pro zvýšení bezpečnosti ve střežených prostorech lze využít celou řadu skriptů na všechny připojené technologie. Systém Axxon Noder umožňuje vytvářet velký a robustní přístupový systém založený na architektuře server-klient. Každý z přístupových kontrolérů Noder EE12 je plně autonomní zařízení na bázi mini-počítače s operačním systémem Linux. Pro přehledné zobrazení stavu, ovládání a archivaci událostí z ústředen DIGIPLEX EVO nabízíme vizualizační software Security View. Umožňuje připojení až šestnácti ústředen, jejich monitorování a ovládání z několika počítačů současně. Security View ke své funkci využívá síťovou architekturu klient-server. Přehlednost. Efektivita. SmartStruxure - řídicí systém budov (Building Managment System) nabízí řešení pro všechny typy budov, od řízení jednoduchých provozů po rozsáhlé projekty se zaměřením na otevřené protokoly (Lonworks, BACnet, Modbus…). KNX je celosvětovým standardem, který může ovládat osvětlení, stínicí techniku, vytápění, chlazení a jiné. Systémy SmartStruxure a KNX se vzájemně doplňují. SmartStruxure - systém pro řízení budov (BMS) je určen především pro řízení technologií HVAC (vytápění, větrání, klimatizace), např. vzduchotechnické jednotky, kotelny atd. • ÚsporaV moderních budovách jsou běžně oba systémy, KNX a BMS, používány vedle sebe. Součinnost obou systémů se projeví v úspoře provozních nákladů. Konkrétním příkladem může být kancelář, ve které je řízení osvětlení a stínicí techniky řešeno pomocí systému KNX. Teplota a kvalita vzduchu jsou centrálně regulovány a dodávány pro všechny místnosti v budově za pomoci systému SmartStruxure. Lokální požadavek na teplotu a kvalitu vzduchu je řešen pomocí tzv. IRC (Individual Room Control), který nabízí jak systém KNX, tak i SmartStruxure. V případě slunečného počasí může docházet k přehřívání budovy, a tedy ke zvýšeným nárokům na její chlazení. Koordinací řízení žaluzií a klimatizace lze přehřívání omezit a tím zlepšit hospodárnost provozu budovy.
Jednotný nástroj pro facility management: Propojitelnost obou systémů umožňuje jednotný sběr dat, který je potřebný např. pro potřeby vizualizace. Údaje jsou dostupné v jednom softwarovém nástroji, což usnadní a zpřehlední práci pro facility management.
1. spaceLYnk je logický kontrolér, který vzájemně propojuje několik standardizovaných rozhraní a protokolů pro automatizaci budov do jednoho uceleného řešení. Kontrolér je primárně postaven na otevřeném protokolu KNX. S pomocí KNX kompatibilních zařízení umožňuje obsluze jednoduše a komfortně ovládat a sledovat např. osvětlení, stínění nebo tepelný komfort v budově.
2. SmartX Automat AS-P je výkonné zařízení, které může pracovat jako samostatná jednotka StruxureWare Building Operation systému, ale také řídit I/O moduly a monitorovat a spravovat další zařízení na sběrnici. V případě malých instalací vestavěný Automation Server funguje jako stand-alone jednotka systému StruxureWare Building Operation serveru, propojená jen s několika svými I/O moduly. Schneider Electric CZ, s. r. o.Ing.
Integrace aplikací harmonizuje nezávisle vyvinuté softwarové systémy, což jim umožňuje fungovat jako jednotný celek. Integrace často zahrnuje propojení dat a pracovních postupů v reálném čase napříč platformami, a to jak v místě, tak v cloudu. Softwarová soudržnost je klíčová pro moderní organizace, které často bojují s nepropojenými aplikacemi, které vedou k chybám, zpožděním a neúplným přehledům. Integrace aplikací vs. Zatímco oba mají za cíl propojit systémy, integrace aplikací a integrace dat řeší různé problémy v IT infrastruktuře organizace.
V kombinaci s oběma strategiemi se vzájemně zlepšuje kvalita dat a výkon aplikací. V dnešním rychle se rozvíjejícím podnikatelském prostředí odpojené systémy zpomalují rozhodování a zvyšují náklady. Integrace aplikací může přinést významné výhody, ale tento proces také představuje některé výzvy pro mnoho organizací. Integrace aplikací často vyžaduje rozsáhlou koordinaci mezi týmy, systémy a procesy. Správná řešení iPaaS mohou tuto složitost zjednodušit a učinit proces efektivnějším, nákladově efektivnějším a dostupnějším pro podniky všech velikostí.
Příkladem integrace aplikací je provozní případ použití e-commerce, kdy frontendové podnikové procesy (interakce s klienty, online prodej) se musí integrovat s backendovými procesy, jako je vedení zásob a plnění. Integrace procesů je sdílení událostí, dat a transakcí mezi obchodními procesy, které zahrnují více aplikací napříč různými odděleními v organizaci - obvykle v reálném čase. Správa API je proces distribuce a controllingu rozhraní API, která propojují aplikace a data. Umožňuje organizacím publikovat, spravovat a zabezpečovat aktivitu API, podporuje vývojáře a aplikace. iPaaS je spravovaná služba v cloudu, která podporuje integraci aplikací pro cloudové, místní a hybridní scénáře. Tento proces umožňuje podnikům rychleji dodávat digitální řešení, čímž se zkracuje jejich čas uvedení na trh. Integrace aplikací propojuje systémy a procesy, což umožňuje tok dat v celé organizaci. To eliminuje silo, snižuje manuální práci a zajišťuje, že informace zůstanou přesné a přístupné. Architektura integrace obvykle zahrnuje rozhraní API pro komunikaci, mapování dat pro sladění formátů a spouštěče řízené událostmi pro akce v reálném čase.
Ostatní části NAP lze vyvodit určité povinnosti pro integraci mezi jednotlivými informačními systémy. Je nutno rozlišovat, zda se jedná o vnitřní či vnější integraci a také, jaké údaje a za jakým účelem se v integraci vyměňují. Integrace mezi informačními systémy jednoho správce je primárně zodpovědností a oblastí onoho správce. Technicky je doporučenou optimální metodou vybudovat jednu integrační platformu a integraci mezi jednotlivými informačními systémy zajistit formou služeb volaných a orchestrovaných v této integrační platformě. Při vnitřní integraci mezi komponentami a systémy jednoho správce se primárně AIFO nevyužívá, protože se využije klientský identifikátor.
Při výměně údajů v rámci propojeného datového fondu se vždy využije mechanismus výměny prostřednictvím překladu agendových identifikátorů (AIFO) přes ORG. Integrace se uskutečňuje prostřednictvím služeb eGSB/ISSS. I v situaci, kdy OVM vede některé další identifikátory o subjektu, vždy postupuje v souladu s § 8, odst. 3, zákona o základních registrech a využije volání služby poskytované agendovým informačním systémem poskytujícím údaje, službu volá přes eGSB/ISSS a volá ji s identifikací subjektu svým AIFO, kdy následně eGSB/ISSS zajistí překlad AIFO, poskytující AIS pak opět přes eGSB/ISSS zašle odpověď, a to zase s přeložených AIFO tazatele. Chce-li nějaké OVM získat z jiného AISu údaje o subjektu, musí si nejprve daný subjekt ztotožnit a mít k němu přidělené AIFO své agendy. Nezíská-li od poskytovatele údaje třeba proto, že nejsou správně nastavena oprávnění k údajům v RPP, nebo protože poskytovatel nemá řádně ztotožněný subjekt a nemá k němu AIFO, reklamuje to u poskytovatele jako porušení povinností podle zákona o základních registrech.
Pozor: U údajů takto získaných z jiných agend se jedná o údaje, které úřad vede (i když je technicky získal z jiného AIS), a tedy úřad musí postupovat podle paragrafu 6, odst. ObsahCo jsou integrace aplikací (a jak fungují)Jak mohou nepropojené systémy ovlivnit vaše stavební projekty
Fieldwire jako centrála stavby Integrace v průběhu trvání projektu Ekosystém vytvořený pro skutečné podmínky stavby
V moderním stavebnictví se nevyužívá jeden jediný systém a ani by to tak být nemělo. Plány můžete ukládat na SharePointu, specifikace na Boxu, fotografie na Google Drive a koordinaci plánovat třeba v úplně jiném nástroji. Problémem není, že pracovníci používají různé platformy. V takovém případě má integrovaný ekosystém obrovský přínos. Software pro řízení prací na stavbě, jako je Fieldwire, je jádrem vašeho technického řešení. Integrace aplikací umožňují, aby nástroje, které vaši lidé již používají, mohly automaticky sdílet informace. Ve stavebnictví si to můžeme znázornit na příkladu výkresu aktualizovaného v SharePointu, který si okamžitě můžete otevřít ve Fieldwire, nebo na fotografiích ze stavby, které se synchronizují a uloží v cloudovém úložišti, aniž by k tomu někdo dal pokyn. Nepropojené nástroje představují problémy ve skutečném světě. V kanceláři dojde k aktualizaci výkresu, ale na stavbě se pracuje se zastaralou verzí. Důsledky se na právě probíhajících pracích podepíší okamžitě. Představte si aktualizovaný návrh uložený kancelářskými pracovníky na cloudovém úložišti, který se ale nikdy nedostane k pracovníkům, kteří provádí sádrokartonářské práce. Práce pokračují, jen ne podle aktuálních specifikací. Rytmus prací je narušen, harmonogram začne být napjatý a důvěra mezi pracovníky na stavbě a v kanceláři zmizí. A to je jen jeden způsob selhání. Pracovníci na stavbě potřebují rychlost, jednoznačnost a jistotu - ne další systém. Fieldwire je nenutí vše přesunout na jednu platformu. Každá stavební firma má svá technické řešení. Stavební projekt nezačíná, ani nekončí na stavbě. Výkresy, specifikace a rozvržení prací jsou dokončeny a uloženy v SharePointu. Dokumentaci skutečného stavu, fotografie a projektovou dokumentaci lze archivovat tak, aby bylo možné majitelům budov a pracovníkům údržby předat kompletní přehled o veškerých pracích. Stavební technologie fungují nejlépe jako ekosystém, ne jako sada oddělených nástrojů. Výsledkem budou propojené pracovní postupy, kterými informace protékají automaticky, všichni pracovníci budou v obraze a práce budou postupovat vpřed při menším množství chyb a předělávek. Používejte Fieldwire jako hlavní zdroj informací pro pracovníky na stavbě.
Ai a inteligentní správa budov se stává standardem. Klíčem k efektivnímu provozu budov je systémová integrace. Šetřit a perspektivně automatizovat energii lze pouze tam, kde spolu všechny specializace trvale komunikují. Různé protokoly a brány - velmi dobře známe vaši problematiku. Proto jsme vyvinuli inteligentní rámec BIoT-Framework, který nejenže převádí data všech specializací do jednotného formátu, ale poskytuje také ideální platformu, která umožňuje efektivnější automatizaci. Aby mohla být budova více než jen souhrn specializací, zařízení a systémů, vyžaduje komplexní pohled a inteligentní propojení do sítě.
V naší sérii videí »Emalytics Hacks« se ponoříme do technického světa platformy. Zjistěte, jak můžete snadno a rychle vytvářet aplikace a prostřednictvím komunikačního propojení do sítě začleňovat do optimalizace provozu budov informace všech specializací technického vybavení budov, jako je fasáda, oblasti technologie napájení (vytápěcí, ventilační a klimatizační technika a elektrotechnika atd.).
Zatímco v klasické automatizaci budov je přizpůsobení funkcí přesahujících specifikace z důvodu velkého počtu bran velmi nákladné, s Emalytics Automation se soustředíte na plynulou komunikaci. Také stojíte před problémem provést inženýring budovy s více osobami současně a realizovat různé specializace a funkce technického vybavení budov? Pomocí funkce Live-Engineering můžete s několika kolegy snadno realizovat aplikace, které lze okamžitě spustit. Prostřednictvím vizualizační platformy Emalytics View na bázi prohlížeče vám nabízíme rozsáhlou paletu nástrojů k vytvoření vaší individuální vizualizace budovy.
Zjistěte, jak lze snadno vytvořit individuální obrazovky ke zobrazování a vyhodnocování a také správu alarmu a signalizace. Chcete mít inteligentní budovu? V tom případě potřebujete partnera s komplexním přístupem - od úrovně pole přes komunikaci až po celkovou správu. Jednou navrženo, vždy aktuální.