Intenzivní a polointenzivní vegetační střechy: rozdíly, skladby a typické řešení

Na extenzivních střechách můžete pěstovat především sukulentní rostliny rodu Sedum a Sempervivum, tedy rozchodníky a netřesky. Na intenzivních vegetačních střechách najdete často trávník, ale nepřekvapí zde ani strom nebo dokonce zeleninová zahrada. Polointenzivní vegetační střecha představuje přechod mezi oběma typy, obvykle zde rostou traviny či drobné keře. Rozdílná je ale náročnost údržby, kterou musíte jednotlivým typům střech věnovat.

U nejrozšířenějšího typu, tedy u extenzivních vegetačních střech, postačuje údržba jednou za rok. Naopak u intenzivní střechy je nutná i týdenní údržba, včetně například sekání trávy v letních měsících. Samotná realizace ploché vegetační střechy je poměrně jednoduchá, obzvlášť u extenzivních vegetačních střech. Oproti střechám s běžnou krytinou je důležitá dostatečná nosnost konstrukce, vhodná tepelná izolace a hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků.

Jak vznikají vrstvy a jaké jsou zvláštnosti skladby

Další vrstvy vegetační střechy se kladou na sebe ve správném pořadí - geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní minerální substrát a rostliny, za určitých podmínek i kalíšková folie. Řešení pro šikmé střechy je také jednoduché. Vynecháte jen geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství. Substrát je potřeba na šikmé ploše stabilizovat.

Extenzivní zelené střechy jsou téměř přirozené formy vegetace s nízkými růstovými formami. Vegetační vrstva se skládá především z rostlin, které vyžadují zálivku jen zřídka a jsou do značné míry i teplotně odolné. Extenzivní vegetační střechy najdeme nejčastěji na nevyužívaných plochých střechách, kdy postačí jednou až dvakrát ročně provést jejich kontrolou. Pokud jsou vyšší nároky na kvalitu, rozmanitost a velikost rostlin, používají se intenzivní vegetační střechy.

Na plochou střechu lze umístit mnoho různých rostlin, trvalek a keřů, v některých případech dokonce i trávníky a stromy. V kombinaci s terasami, posezením a chodníky nabízejí intenzivní zelené střechy širokou škálu designových možností a rekreačních zón, včetně městského zahradničení. Mají však výrazně vyšší nároky na údržbu a musí být pravidelně zásobovány vodou a živinami.

U obou typů konstrukcí je však vyžadována účinná plošná drenáž nad úrovní hydroizolace, aby se odváděla dešťová voda nespotřebovaná rostlinami. DELTA®-TERRAXX přebírá funkci účinné ochranné, filtrační a vsakovací vrstvy při intenzivním ozelenění při velkých tloušťkách substrátu. S fólií DELTA®-FLORAXX TOP lze optimálně realizovat extenzivní ozelenění plochých střech, které vyžadují minimální údržbu. Fólie uchovává až sedm litrů vody na metr čtvereční ve svých 20 milimetrů vysokých nopech, kterou mohou rostliny využít v období sucha.

Intenzivní zelená střecha jako plnohodnotná zahrada

Intenzivní zelená střecha umí být alternativní zahradou a odpočinkovou zónou. Klidně s terasou nebo drobným vodním prvkem. Takovou střechu ovšem vybudujete pouze v případě, kdy střešní konstrukce disponuje potřebnou nosností.

Intenzivní zelená střecha má bohatší rostlinnou skladbu, která vyžaduje vyšší vrstvu substrátu, než extenzivní zelené střechy se svým nízkým, drobným a nenáročným rostlinstvem. Výška této vrstvy se může pohybovat mezi 30 až 100 cm, aby tvořila dostatečný prostor pro větší kořeny. Větší výška substrátu znamená vyšší retenční schopnost a vytváří tak dostatečnou zásobárnu pro rostliny. Ve stavu nasyceném vodou je pak nutné počítat s daleko větší hmotností, která zatěžuje střešní konstrukci mnohem více, než u extenzivních zelených střech. To samozřejmě znamená, že i cena této zelené střechy je vyšší.

Jaké jsou nejčastější skladby intenzivních střech? Výška vegetační vrstvy a jednotlivé vrstvy mohou vypadat následovně: vegetacerostlinný substrát, filtrační vrstva (geotextilie), drenážní a jímací (akumulační vrstva), ochranná/separační vrstva (geotextílie, PE plsť), hydroizolační vrstva (odolná proti prorůstání kořenů), separační vrstva, tepelná izolace (EPS), nosná konstrukce.

Díky výšce rostlinného substrátu lze na střechu umístit nejen traviny a drobné rostliny, ale také keře a stromky. Tedy rostliny s podstatně hlubším a rozsáhlejším kořenovým systémem. Fungovat může jako alternativní zahrada, do které můžete umístit menší architektonické prvky a dokonce i drobný vodní prvek. Pak je celkem logické, že taková zelená střecha potřebuje mnohem větší „zahradnickou“ péči a údržbu. Na intenzivních zelených střechách lze pěstovat i náročnější rostliny jako růže, nízké křovinaté rostliny, nízké keře a při odpovídajícím zvýšení vegetační vrstvy i střední a vyšší keře. V souvislosti se střechou porostlou zelení se často objevují pojmy intenzivní a extenzivní zelená střecha. Mezi těmito typy zelených střech existují určité rozdíly, které je potřeba před investicí znát.

Rozdíly, výhody a údržba

Extenzivní zelená střecha plní okrasný, případně izolační účel a není stavěna pro pohyb lidí. Polointenzivní zelené střechy jsou kompromisem mezi extenzivními a intenzivními střechami, kdy můžete využít vegetaci pro extenzivní zelené střechy a zároveň další rostlinné druhy s vyššími nároky na výživu a vodu. Intenzivní zelená střecha vyžaduje předem správně navrženou únosnou stavební konstrukci a počítá i s výsadbou stromů a travin, které je potřeba během roku udržovat. Vrstva substrátu dosahuje výšky až do 1 metru, a tak je nutné zohlednit i zvýšenou schopnost retence vody.

Nesporným plusem vegetačních střech je jejich vliv na malý koloběh vody a ochlazovací efekt. Shromažďují totiž podstatné množství vypařitelné vody, která jinak s přílišnou urbanizací mizí z krajiny. Hydroakumulace je závislá na skladbě zelené střechy. Například retence v běžném souvrství ze substrátu je zhruba 40 l/m2. U souvrství doplněného o hydrofilní desky Isover Flora či Isover Intense se retence pohybuje zhruba na 65 l/m2. Mokré zatížení běžného souvrství v plně nasyceném stavu dosahuje zhruba 125 kg/m2, nahrazením části substrátu hydrofilními deskami snížíme zatížení na cca 95 kg/m2.

Isover vyvinul vlastní systémy zelených střech, od extenzivního až po intenzivní. Nejméně nákladnou variantou je úsporná střecha - extenzivní zelená střecha doplněná hydrofilní minerální vlnou, která nepotřebuje náročnou údržbu. Druhovou pestrost flóry i drobné fauny zajistí biodiverzní vegetační střecha. Střešní louka je přechodem mezi extenzivním a intenzivním typem, zatímco střešní zahrada je nejkrásnější variantou, avšak i nejnákladnější a nejnáročnější na údržbu. Instalace fotovoltaiky na vegetační střechu představuje velmi praktickou záležitost: fotovoltaické panely jsou rostlinami ochlazovány, což vede ke zvýšení jejich výkonu zhruba o 10 procent. Vlivem odpařování vody ze zelené střechy dochází k ochlazování okolí, a tedy i panelů.

Vyvedení praktických rad bez šumů technického jargonu

Pokud plánujete vlastní zelenou střechu, vždycky je dobré obrátit se na odborníky. S výběrem vhodného systému vegetačních střech vám poradí specialisté z centra technické a obchodní podpory Isover. Zelené střechy se rozdělují podle různých hledisek a mohou mít mnoho podob, ale klíčové faktory pro výběr zůstávají: údržba, nosnost střešní konstrukce a náklady.

infografika skladby zelené střechy

Vegetační střecha extenzivní s hydroizolací z fólie EPDM Resitrix

tags: #intenzivni #vegetativni #strechy