Proč právě naše skla? Odpověď je jednoduchá. Izolační dvojskla jsou tvořena dvěma tabulemi plochého skla, jejichž vzdálenost je vymezována různě širokými distančními profily. Ohýbaný hliníkový distanční profil je naplněn vysoušecím prostředkem, který zabraňuje kondenzaci vodních par v meziskelní dutině. Celoobvodové spojení skla s ohýbaným hliníkovým distančním profilem je provedeno organickým, trvale plastickým tmelem, který působí jako bariéra proti pronikání vlhkosti do meziskelní dutiny. Vnější okraj izolačního skla je utěsněn trvale pružným tmelem s výbornými fyzikálně-mechanickými vlastnostmi. Takto konstruovaná izolační dvojskla jsou odolná proti mechanickému namáhání - tlaku, nárazovému větru, vibracím.
Izolační dvojskla jsou tvořena dvěma tabulemi plochého skla, jejíž vzdálenost je vymezována různě širokými distančními profily. Ohýbaný hliníkový distanční profil je naplněn vysoušecím prostředkem, který zabraňuje kondenzaci vodních par v meziskelní dutině. Celoobvodové spojení skla s ohýbaným hliníkovým distančním profilem je provedeno organickým, trvale plastickým tmelem, který působí jako bariéra proti pronikání vlhkosti do meziskelní dutiny. Vnější okraj izolačního skla je utěsněn trvale pružným tmelem s výbornými fyzikálně-mechanickými vlastnostmi. Takto konstruovaná izolační dvojskla jsou odolná proti mechanickému namáhání - tlaku, nárazovému větru, vibracím.
K výrobě izolačních skel INTERM využívá naše společnost materiály předních světových výrobců, které splňují evropské normy ISO a DIN. Velká škála našich výrobků umožňuje zabezpečit všechny kladené nároky na skleněné výplně z hlediska jejich funkce a vzhledu. Naše výrobky jsou atestovány na deklarované technické parametry a splňují zákonem stanovený minimální standard pro novostavby a rekonstrukce budov, většinou však minimální hodnoty požadované normami výrazně překračují. Interm plus je vysoce hodnotné izolační dvojsklo nové generace splňující vysoké požadavky kladené na účinnou tepelnou izolaci. Únik tepla okny představuje u většiny domů největší část z celkového úniku energie. Míru ztráty tepla, tedy tepelné propustnosti materiálu, vyjadřuje koeficient prostupu tepla U(k). Čím nižší je jeho hodnota, tím větší je tepelná izolace. Starší izolační skla dosahovala hodnot Ug = 2.7 Wm-2K-1, dnešní standard se pohybuje v rozmezí 1,1 až 1,4 Wm-2K-1. Nízkých hodnot součinitele „u“ je dosahováno používáním skel, na jejichž povrch je naneseno několik vrstev oxidů vzácných kovů. Vrstva způsobuje odraz tepelného záření zpět do místnosti. INTERM Ultra - skla se zvýšenou tepelnou izolací. Interm Ultra je v rámci běžných dvojskel momentálně nejvýkonnější izolační systém.
Využívá relativní novinky na trhu plochých skel - skla Silverstar 1.0E s deklarovanou emisivitou 0,02. Toto ploché sklo je při své výrobě dvakrát pokovované, na rozdíl od skla Silverstar neutral 1.1 využívaného ve sklech Interm Plus. Výsledkem je ve dvojskle v kombinaci se sklem float dosažený koeficient prostupu tepla Ug = 1,0 Wm-2K-1 dle DIN 52619 při plnění meziskelního prostoru argonem, při plnění kryptonem dokonce 0,9 Wm-2K-1. Lze jej doporučit pro náročné aplikace. Sklo má zároveň o 5% nižší solární faktor než Interm Plus, tedy 55%. To znamená, že propustí do interiéru 55% slunečního záření z celkového množství dopadajícího na zasklení. Přitom propustnost pro viditelné světlo se zhoršuje o cca 4%, na 75 % z celkového množství dopadajícího na venkovní stranu zasklení. Izolační skla Heat Mirror představují v dnešní době to nejlepší, co na trhu izolačních skel vůbec existuje. Jednotka izolačního skla Interm Heat Mirror je v podstatě dvojsklo, uvnitř kterého je napnuta fólie Heat Mirror. Výsledkem je třívrstvý systém se dvěma nezávislými komorami, který svými vlastnostmi převyšuje trojsklo a zachovává si hmotnost dvojskla. Fólie Heat Mirror je nositelkou unikátních vlastností výsledného dvojskla - je průhledná pro viditelné světlo, ale odráží tepelné a ultrafialové záření. V kombinaci s nízkoemisivním sklem s pokovením a při použití plynů s nízkou tepelnou vodivostí dosahuje vyjímečných hodnot koeficientu tepelné propustnosti k v rozmezí 0,5-0,8 Wm-2K-1, což jsou hodnoty lepší ve srovnání s nejlepšími izolačními dvojskly klasickými. Izolační sklo Heat Mirror odráží tepelné záření zpět ke zdroji. Tento fakt v praxi znamená další pozoruhodnou schopnost - zabránit v létě přehřívání interiéru při zachování maximálního průchodu viditelného záření, není tedy nutné použití reflexního skla, které sice zabrání průchodu tepelné složky záření do interiéru, zároveň však ztmaví místnost omezením průchodu záření ve viditelné části spektra.
Bezpečnostním sklem rozumíme sklo zajišťující pasivní nebo activní bezpečnost. Pasivní bezpečnost znamená ochranu člověka před zraněním způsobeným vlastním sklem, aktivní bezpečnost je schopnost skla ochránit člověka nebo jeho majetek před napadením resp. v případech zvýšeného nebezpečí rozbití skla s možností úrazu. K výrobě izolačních skel INTERM se využívají materiály předních světových výrobců, které splňují evropské normy ISO a DIN. Velká škála výrobků umožňuje zabezpečit všechny kladené nároky na skleněné výplně z hlediska jejich funkce a vzhledu. Naše výrobky mohou dát vašemu domu jeho individuální charakter. Tyto příčky jsou nabízeny v široké paletě barevných odstínů od bílé přes odstíny hnědé až po imitaci dřeva. Jsou dodávány ve čtyřech šířkách a to 8 mm, 18 mm, 26 mm a 45 mm. Došlo k zásadní změně v materiálech distančních rámečků. Dobře teplo vodicí hliník nahrazuje materiály s nižší tepelnou vodivostí. Nejlepších hodnot dosahují tzv. Co se v této kapitole dozvíte? Jak se vodiče označují. Vodič je elektrický prvek určený k přenášení výkonu, nebo informace. Představuje širší pojem než kabel. Každý vodič má jádro a izolaci, které dohromady tvoří tzv. žílu. Podle toho, zda je izolace pevná, či ji tvoří pouze vzduch, můžeme vodiče dělit na izolované a holé. Kabel se skládá z více žil, které mají ještě další společnou izolační vrstvu. Různé tvary jader vodičů jsou na obr. b) Segmentové (sektorové) - jádra jednotlivých žil mají tvar kruhových výsečí pro lepší vyplnění prostoru kabelu, nevýhodou je nehomogenní pole, používá se výhradně v rozvodech nízkého napětí. Sektorové jádro je vidět též na obr. e). Trolejové - vodič má charakteristický tvar, na bocích má drážky, které slouží k upevnění úchytů tak, aby držely drát dostatečně pevně a spolehlivě a přitom nezasahovaly do dráhy sběrače. Rozměry a zaúhlení nosné i sběrné části troleje se pak liší podle toho, z jakého materiálu je vyroben a pro jaké účely určen. Trolejový drát je též na obr. Obr. Dvě různá provedení jader vodičů ukazuje obr. b) Složené jádro - průřez je tvořen jednotlivými lanky, což zaručuje snazší tvarování a značné omezení skinefektu. Skinefekt - průchodem střídavého proudu vodičem se vytvoří ve vodiči střídavé magnetické pole, které indukuje ve vodiči vířivé proudy. Vířivé proudy vytvoří vlastní magnetické pole, které působí proti původnímu proudu vodičem. Proud ve vodiči je vytlačován k povrchu vodiče. Skinefekt zvyšuje odpor vodiče a v jeho důsledku dochází k nadměrnému zahřívání izolace, což by mohlo vést k průrazu. Jádra pro energetické vodiče jsou téměř vždy definována jejich odporem. Obr. Měď (Cu) - ρ = 0,0178 Ω·mm2·m-1 - nejčastěji používaný materiál pro vodiče všech průřezů. Podrobně o mědi pojednává kap. Hliník (Al) - ρ = 0,0285 Ω·mm2·m-1 - velmi často používaný spíše pro větší průřezy a pro lana AlFe. Podrobně o hliníku pojednává kap. 4.6. na obr. Ocel (Fe) - ρ ≅ 0,15 Ω·mm2·m-1 - nosný vodič v lanech AlFe. Lana AlFe viz též kap. Stříbro (Ag) - ρ = 0,0163 Ωmm2·m-1. Více o stříbře v kap. Odporové materiály - kantal, cekas, chromnikl - topné vodiče, viz kap. Měkčený PVC - nejčastěji používaný materiál pro kabely nízkého napětí. Má teplotní odolnost 70ºC. Kabel s izolací PVC je na obr. Měkká pryž - guma - pro kabely nízkého napětí, teplotní odolnost 60ºC. Zesíťovaný polyetylen - XPE - pro vodiče vysokého, nebo velmi vysokého napětí. Obr. Více o izolačních materiálech pro vodiče se lze dozvědět v kap. Vodiče pro vinutí se izolují několika vrstvami laku (jedna vrstva mívá tloušťku asi 0,01 mm). Celé vinutí transformátorů se pak často ukládá do transformátorového oleje, viz kap. Jako plynná izolace vodičů slouží zejména vzduch u venkovního vedení (kap. 6.9.2).
What is skin effect?
V zapouzdřených rozvodnách se přípojnice a další vodivé části ukládají do pouzder, která jsou naplněna izolačním plynem SF6 (kap. Vodiče pro venkovní vedení tvoří důležitou součást rozvodné soustavy. V souasné době se vyrábějí v různých provedeních a tvarech. Jsou zkonstruované ze spirálovitých točivých drátů s kruhovým příčným řezem. Průřez vodiče pak obsahuje poměrně velké oblasti dutin. Pomocí drátů lichoběžníkového tvaru může být zkonstruován vodič se zvětšeným poměrem kovu vůči vzduchu. Další možnost je provedení vodiče mozaikou ve tvaru písmene „Z“, při kterém se zformované vodiče efektivně tisknou. Různé tvary venkovních vodičů ukazuje obr. Tvarované vodiče mají větší hliníkovou část a tak nižší odpor než normální vodič kruhového průřezu se stejným vnějším průměrem. U vedení s vodiči z tvarovaných drátů bude váha vodičů větší a tím i mírně vyšší zatížení stožáru. Nebo je naopak možné dosáhnout menšího průřezu a tím i větrného namáhání při zachování stejných hodnot činného odporu vodiče. Obr. Lano je složeno z ocelového nosného drátu uprostřed a z hliníkových drátů slaněných okolo, viz obr. Ocelová duše mívá následující počet drátů: 1, 1+6, 3+9. Počet hliníkových drátů pak může být: 6, 11+17, 10+16, 12+18. Nejčastěji používaná jsou lana AlFe6, kde je poměr hliníku ku železu = 6:1. Pro zvlášť vysoké a vyšší napětí se používají tzv. svazkové vodiče, které jsou tvořeny několika spojenými lany AlFe (jakoby měl vodič větší průřez). Toto provedení slouží k omezení skinefektu a snížení ztrát koronou. Při výpočtech takového vedení se uvažuje tzv. ekvivalentní průměr lana. V ČR se používají svazky se třemi lany AlFe pro jednu fázi (viz obr. 8.7), uspořádání se čtyřmi lany se používá např. v SRN a Španělsku, se dvěma lany je venkovní vedení k vidění např. Lana AlFe se vyrábějí slaňováním hliníkových drátů o určitém průřezu kolem ocelového nosného vodiče. Mezi celohliníkové vodiče patří vodič AAC (All Aluminium Conductor) a AAAC (All Aluminium AlloyConductor). Celohliníkové vodiče mají vyšší pevnost než lana AlFe a dobrou ochranu proti korozi, protože nepřítomnost ocelového jádra odstraňuje možnost vzniku galvanické koroze, k níž může docházet u klasických lan AlFe. Ke korozi ale může docházet např. v pobřežních oblastech, kde je běžnou praxí u vodičů AAAC používat mazivo, aby se zabránilo korozi způsobené mořskou solí. Tyto vodiče se označují jako ACAR (Aluminium Conductor Alloy Reinforced). Jsou zde kombinovány prvky vyrobené z hliníkové slitiny (obvykle stejné jako pro AAAC) a elektrovodného hliníku. Tím lze získat vlastnosti, které mají být optimalizovány pro konkrétní aplikace. Zvýšením množství použitého elektrovodného hliníku se zvýší vodivost vodiče, na úkor pevnosti. Stejně tak, pokud se zvyšuje počet drátů ze slitiny, zvyšuje se i mechanická pevnost vodiče na úkor vodivosti. Přípojnice slouží k přivedení výkonu v rozvodně, nebo rozvaděči. Nejčastěji se provádějí z mědi nebo hliníku jako pásové vodiče (obdélníkový průřez). Někdy se používají i lana AlFe. Na obr. Obr. Jako materiál k výrobě trolejového drátu se obvykle používá vysokopevnostní měď, nebo tzv. trolejový bronz, což jsou slitiny mědi se stříbrem, kadmiem, hořčíkem či cínem ke zvýšení pevnosti. Trolejový vodič s jeho charakteristickým tvarem je vidět na obr. Obr. Izolovaný vodič vždy tvoří vždy jádro (kap. 8.2.3) a pevná vrstva izolace (kap. 8.3.1).
Více o izolačních materiálech pro vodiče je v kap. Tepelné třídy izolantů dle ČSN EN 60085 ed. 2 jsou uvedeny v kap. Izolaci tvoří obvykle několik vrstev, např. izolace každé žíly, vrstva výplně (guma nebo plastová páska), izolace společná, stínění, plášť, venkovní plášť, viz např. obr. 8.10. Podrobně jsou tyto vrstvy, jejich provedení a výroba rozebrány v kap. Pro větší průřezy se provádějí obvykle jádra složená, viz kap. funkce i bezpečnosti zařízení. do průřezu 300 mm2. a další parametry, viz např. obr. pro každou fázi zvlášť, viz obr. Obr. Obr. Obr. Vyrábějí se obvykle jako vícežilové. Izolační obal žil i plášť bývají nejčastěji z pryže nebo PVC. listu pro lehké a střední šňůry je na obr. strojů. Střední šňůry pro střední namáhání mohou ležet na zemi a krátkodobě i ve vodě. Obr. Sdělovací vodiče jsou určené k přenosu dat a informací. Vzhledem k tomu, že tyto vodiče přenášejí pouze malé výkony (až 10-6 W), lze je provádět v malých průřezech. přenosových prvků. na délku kabelové trasy. Nejběžnějším typem sdělovacích kabelů pro přenos signálu je tzv. kroucená dvojlinka. kroucených párů, ze kterých je potom stáčena duše kabelu, viz např. obr. Obr. Dalším často používaným typem sdělovacího vodiče je koaxiální kabel, viz obr. 8.15. s vnitřním jádrem a stíněním. Obr. Výroba kabelů a dalších vodičů je poměrně náročná. předepsanou kvalitu jak vodivých, tak izolačních materiálů. Nejprve se vyrábí drát z elektrovodného materiálu (Cu, nebo Al). nejprve válcuje a pak táhne v tažičkách pro zmenšení průměru. se může mírně lišit. Potom se na jádro nanáší izolace žíly. roztavený plast. se speciální extruzní hlavou metodou tzv. Dále se žíly stáčejí do svazku a vytváří se duše kabelu. prostoru mezi žílami. kovu až ke konečnému několikažilovému izolovanému vodiči. Na prvním místě se udává napěťová hladina v kilovoltech (např. 1. 2. 3. 4. písmeno - společná izolace - stejné značení jako u 2. Označení dle tohoto systému má devět pozic, přičemž mezi V. a VI. Pro barevné značení vodičů platí norma ČSN 33 0166, ed. z této normy viz tab. Na obr. Tab. druhy elektromagnetického záření. c ... n ... Základní zapojení optického spoje je vidět na obr. Obvody zpracování signálu převádějí signál na formu vhodnou pro přenos, jsou to např. Fotodetektor přeměňuje optický signál v přijímači zpět na elektrický. následující materiály: Si, Ge, InGaAs. která má vysokou citlivost. Obr. optický rezonátor. Princip laseru si lze prohlédnout ve videu 8.1. (jednovidové). např. sulfidu kademnatého. světlo o vysokém impulzním výkonu. s dírou. v mřížce, což se projeví zvýšením teploty krystalu. s MMF vlákny (mnohovidová). 8.17. Obr. Průměr jádra závisí na typu vlákna. okolního prostředí a zajišťuje, že se dá vlákno ohýbat. a pláštěm má obvykle průměr 250 µm. konfigurace elektromagnetického pole. vlákna mnohovidová. Podrobněji viz kap. n1 ... n2 ... je jeho optický útlum. I0 ... I ... V praxi při udávání této číselné hodnoty je zapotřebí připojit, pro jakou vlnovou délku platí. intenzita sníží pouze na jednu třetinu. Šíření světla vlákny SMF a MMF je naznačeno na obr. Obr. Plastové optické vlákno se označuje POF (Plastic Optic Fiber). Obvyklé rozměry POF jsou na obr. Porovnání plastových a skleněných vláken je v tab. Obr. Tab. Nejprve je potřeba připravit tzv. preformu pro jádro. čistý a kompaktní. chloridu křemičitého. Tento proces ukazuje obr. 8.20. vrstva. Postup je znázorněn na obr. Obr. Obr. Obvykle se sdružuje větší množství vláken v jednom optickém kabelu. Samostatný optický kabel - obvykle se zafukuje do ochranných trubek. V současnosti se již např. při stavbě RIS připravují trubky na optický kabel, viz obr. viz obr. 8.22. Světelný vodič v jádru silového kabelu - mezi lanky jádra silového kabelu se umístí optický vodič.
Oborová literatura uvádí, že nejčastějšími materiály vodičů pro přenos elektrického proudu jsou měď (Cu) a hliník (Al), zatímco železo (Fe) slouží jako nosný materiál v některých konstrukcích. Měď má velmi dobré elektrické vodivosti a nízký odpor, ale je také dražší a těžší. Hliník je lehčí a levnější, avšak s vyšším odporem. Oba materiály se používají v různých kombinacích podle požadavků na mechanickou pevnost, odolnost vůči korozi a ekonomiku. V praxi se volí podle konkrétní aplikace, délky vedení, prostředí a technických požadavků na izolaci a stínění.
- Elektrochemické a mechanické vlastnosti Fe a Cu v kontextu izolovaných systémů.
- Doporučené kombinace materiálů pro různé typy vedení a jejich výhody.
- Bezpečnostní a normativní aspekty spojů Cu/FeZn v zemnikových aplikacích.
Ke korozi ale může docházet např. v pobřežních oblastech, kde je běžnou praxí u vodičů AAAC používat mazivo, aby se zabránilo korozi způsobené mořskou solí. Tyto vodiče se označují jako ACAR (Aluminium Conductor Alloy Reinforced). Z hlediska fyziky materiálů je důležité pochopit, že izolace plní klíčovou roli v kvalitě kabelu - její kvalita ovlivňuje provozuschopnost a životnost finálního výrobku. Izolace vzniká buď povijíjením jádra páskou izolantu, nebo extruzí plastů přímo na vodič. Před dominancí plastů byla izolace realizována papírovou páskou, dnes ale exponenciálně převládají plasty jako PVC, PE a XPE..