Přírodní konopné izolace jsou pro své tepelně izolační či akustické vlastnosti vhodné do střešních, stěnových a podlahových konstrukcí roubenek a dřevostaveb. Izolační vlastnosti se dají zcela srovnat s dostupnými konvenčními izolacemi. Ovšem díky tomu, že se jedná o přírodní vlákno, vyniká konopná izolace dalšími jedinečnými vlastnostmi.
Hlavní přednosti konopné izolace pro roubenky
Předně, je to schopnost vyrovnat se z vlhkostí. Izolace z konopí má pro stavbu vynikající tepelně akumulační vlastnosti to znamená, že se tato izolace v letních měsících nepřehřívá jako izolace z minerálních vláken. Zjednodušeně řečeno v momentu kdy minerální izolace při zahřívání dosahuje svého tepelného vrcholu a vlastně již začíná topit, tak izolace z konopí má svou tepelnou kapacitu na 60 %. Přehřátí konopí v letních dnech vlastně nedochází, poněvadž jeho teplená kapacita se dostává do vyšší úrovně až v momentu kdy vlastně slunce jíž zapadá.
Nepoužíváme parozábranu ale pouze PAROBRZDU na bázi sulfátového papíru. Roubenka postavená z rostlého dřeva a zateplená konopnými izolacemi je vlastně postavená a zateplená převážně z přírodních materiálů. Konopná izolace je zajímavou alternativou průmyslově vyráběné tepelné izolace, a to nejen v dřevostavbách.
Konopná izolace je atraktivní zejména pro ty investory, kteří ocení produkt, který je vyroben z obnovitelných zdrojů, má poměrně malý podíl tzv. šedé energie a je velmi snadno recyklovatelný.
Ekologické a technické pozadí konopné izolace
Jaké jsou výhody a nevýhody konopné izolace a jak si tato alternativa tepelné izolace stojí cenově v porovnání s průmyslovými izolacemi?
SDÍLETZobrazit celý článek →P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. - 31. ledna 2027. (počet vstupenek je limitován).
Zateplení jen sezónně využívané roubenky odborníci nedoporučují. U trvale obývaných roubených staveb se však způsoby jejich zateplení zkoušejí, například rákosovou rohoží a mazaninou se sekanou slámou. Konečná podoba vnitřního zateplení rákosovou tohoží a hliněnou omítkou.
Praktické postupy a doporučení pro roubenky
Dodatečné zateplení roubeného domu je obecně velký problém. Z technického hlediska je optimální, když se izoluje vnější strana konstrukce (platí to hlavně pro zděné stěny), to však v případě roubených domů většinou nepřipadá vůbec v úvahu. Slovo odborníkaIng. arch. Jan Pešta k tomu říká: „Jedinou výjimkou mohou být domy s bedněným nebo eternitovým obkladem (Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory), za který se snad nějaká izolace schová, ale i tady je třeba opatrnosti při volbě materiálu.
Zásadně by se neměl používat polystyren, maximálně desky z minerálních vláken. Řada starších domů zejména ve vnitrozemí měla v minulosti tzv. kožich, tedy nabílenou vrstvu hliněné omítky s plevami a řezanou slámou, ev. dalšími přísadami (chlupy, pazdeří). Kožich, aplikovaný zevnitř, zvenčí, nebo z obou stran mohl sloužit jako určité zateplení. Samo o sobě dřevo srubu vykazuje poměrně slušné tepelně technické vlastnosti, i když z hlediska dnešní stavební legislativy také plně nevyhovuje.
Doporučuji v případě roubených domů, většinou využívaných jen sezónně, na dodatečné zateplení rezignovat. Dřevo je stabilizované v oboustranně větrané pozici a není ani vhodné jej dodatečně z některé strany zakrývat neprodyšnými materiály, už jen z hlediska rizika kondenzace. Samozřejmostí je dobré utěsnění spár, a to jak mezi trámy, tak okolo okenních zárubní (doporučuji plně přírodní vymazávky hliněnou mazaninou o stejném složení jako výše zmiňovaný kožich). Zajímavé je zateplení rákosovou rohoží, vyzkoušené na několika roubených domech.“
Specifické řešení a ukázky
Rákos se v minulosti v tradičním stavebnictví běžně používal a jeho tepelně technické vlastnosti jsou velmi dobré. Na rákos se pak aplikuje hliněná omítka. Tuto variantu zateplení lze použít tam, kde se z nějakého důvodu trvá na zateplení interiérů a současně se vyžaduje tradiční materiálová skladba, přirozený vzhled a přírodní materiály. Příkladem takového postupu bylo zateplení roubenky uprostřed křivoklátských lesů. Její majitelé chtěli roubenku používat k celoročnímu bydlení, ale to vzhledem ke stáří a stavu objektu nebylo bez stavebních úprav možné.
Jednalo se o historický objekt, proto bylo třeba citlivě zvolit stavební materiál. Po dohodě s pracovníky památkového úřadu byly použity ekologické materiály, které nenarušily historickou hodnotu stavby, ale dodaly jí parametry pro pohodlný způsob života. Vnitřní strana roubenky po omítnutí hrubou hliněnou omítkou. Nejdříve se zateplovaly obvodové zdi s použitím rákosových panelů o síle 5 cm. Zadní strana byla zateplena zvenku, ostatní stěny zevnitř (kvůli zachování roubení). Následně byly zateplené vnitřní plochy omítnuty hrubou hliněnou omítkou a naštukovány jemnou hliněnou omítkou. Povalové stropy byly s použitím štukatýru (rákosová rohož) omítnuty také. Dále byl zateplen prostor podlahy podkroví. Přízemí a podkroví roubenky mělo být tepelně odděleno a zároveň potřebovala podkrovní část novou podlahu. Zkřížením dřevěných trámů byl tedy vyroben nosný rošt. Ten se následně vycpal volně loženou konopnou izolací a vrchní strana trámů byla pokryta korkovou izolací, pro její výbornou kročejovou izolační schopnost. Nakonec byla na rošt namontována dřevěná plovoucí podlaha.
Konopná izolace v expedici různých materiálů
Zkušenosti chalupářů: Mezi chalupáře, kteří zateplení roubenky svépomocně zkoušeli, patří např. Lenka Benešová. O svých zkušenostech nám napsala: Zateplení jsme dělali vnější (výplně spár) i vnitřní (hliněné omítky). Pro obojí jsme použili velmi podobný materiál - jílovou hliněnou mazaninu s přídavkem sekané slámy. Hliněné spárování zvenčí se provádí na již alespoň částečně vyschlém dřevě. Při jeho dalším vysychání totiž dochází k praskání a vypadávání spár. Poměrně hodně důležité je trefit správný poměr jílu a vody. Je lepší pracovat se spíše tužší hmotou, při její velké řídkosti dochází k prudšímu sesychání a následnému praskání a vydrolování. Finální podoba zateplení vnitřních spár hliněnou mazaninou s přídavkem sekané slámy. Jako výplň izolační hmoty jsme použili slámu. Nakrájená na kousky se vmíchává do hmoty a tvoří hroudy, které se vmačkávají do spár. Důležité je, aby byla hmota dobře propracovaná jako těsto. Neosvědčily se nám pomůcky typu malířského mixéru apod., hmota je pak velmi našlehaná se vzduchovými bublinami a po vyschnutí snáze praská.
Použití staré metody: Použili jsme také metodu, kterou jsme na naší chalupě objevili při její rekonstrukci. Jedná se o zatloukání dubových zašpičatělých kolíků do spár roubení, aby se jimi přidržela vnitřní vrstva mazaniny. Kolíky mají jednu velkou výhodu oproti např. hřebíkům: nerezaví a dřevo pak od nich nehnije. Na jejich povrchu mazanina lépe drží. Hotové spáry se nechají trochu vyschnout a pak se přetřou první velmi řídkou až vodnatou vrstvou vápenného mléka. Po jeho zaschnutí se nanáší ještě jedna vrstva. Důležité je, aby se první nátěr do hlíny zapil. Pokud by vápenné mléko bylo hustší, dochází k jeho loupání.
Vnitřní omítky se dělají obdobně, s tím rozdílem, že se použije nejdříve hrubší struktura se slámou, která se pak překryje jemnou hliněnou omítkou bez slámy pro začistění. Stále více lidí chápe, že klasický způsob spotřeby planetu enormně zatěžuje a drancuje. Proto se stále častěji můžeme setkat s alternativním přístupem ve všech oblastech lidské činnosti. Jednou z nejbližších oblastí je bydlení. S nástupem uvědomění udržitelného rozvoje stoupá i poptávka po přírodních materiálech, které svou výrobou šetří energii a vyčerpatelné zdroje. Výborným obnovitelným materiálem je znovuobjevené konopí seté (Cannabis sativa L.), někdy také nazývané technické konopí.
Obr. Důležitou vlastností u tepelné izolace je součinitel tepelné vodivosti. Součinitel tepelné vodivosti konopné izolace se pohybuje v rozmezí hodnot 0,035-0,050 W.m-1.K-1 v závislosti na objemové hmotnosti. Hodnota součinitele tepelné vodivosti klesá spolu se vzrůstající objemovou hmotností konopné izolace. Vláknité konopné desky jsou velmi dobře propustné pro vodní páru. Faktor difúzního odporu konopné izolace se pohybuje v rozmezí 1-2 v závislosti na objemové hmotnosti materiálu a jeho vlhkostním obsahu. Požární odolnost konopné izolace je většinou zvýšena přídavkem retardérů (sůl), přičemž reakce těchto izolačních desek na oheň je nejčastěji klasifikována třídou E. Konopné izolace vykazují také velmi dobré akustické vlastnosti. Vysoká hodnota zvukové pohltivosti je dána zvýšenou pórovitostí konopného vlákna oproti např. Obr. λ.
Tab. Přírodní vlákna z konopí jsou velmi odolná a výborně se hodí pro výrobu tepelných izolací. Konopná izolace vykazuje velkou stabilitu, je odolná proti roztrhání. Pro zlepšení její ohnivzdornosti se k vláknům při výrobě izolace přidávají retardéry (uhličitan sodný, jedlá soda). Konopná izolace neobsahuje škodlivé látky ani alergeny. V konopných vláknech se nenacházejí bílkoviny, proto s jistotou lze říci, že ji nenapadají škůdci (moly, hlodavci, …).
Konopná izolace se používá k zateplení střech, obvodových stěn, utěsnění oken a spár, dále jako akustická izolace do podlah. Konopné izolace se výborně hodí do difuzně otevřených konstrukcí, tím má zásadní vliv na příjemné klima v interiéru. Pazdeří je dřevitá dužina obsažená ve stoncích rostlin, ze kterých se získávají lýková vlákna. Konopných stoncích se vyskytuje oproti lnu průměrně cca o 5 % více pazdeří. Konopné pazdeří obsahuje 53% celulózy, 21% ligninu, 18% ostatních látek (protein, pektin) a pod 10 % vody. Konopné pazdeří se jako izolační materiál používá především pro vodorovné výplně stropů či podlah. Dále se pazdeří používá jako příměs do anorganických pojiv, např. jílu ze kterého se vytvářejí tepelně-izolační cihly. Dalším významným prvkem jsou jádrové omítky, kde pazdeří tvoří provázání v materiálech.
Obr. Konopný filc se nejvíce používá jako zvuková izolace do plovoucích podlah, mezi stěny příček nebo jako izolace pod střešní krytinu. Konopný filc působí prodyšně. Vypichované konopné rouno jako podklad pod plovoucí parketové a laminátové podlahy. Slovem koudel se označují odpadová vlákna oddělená při přípravě rostlinách vláken k předení. Konopnou koudelí se vyplňují dutiny např. mezi trámy, zdmi nebo dutiny u oken a dveří. Obr. Tepelně-izolační konopné rohože se vyrábějí metodou skládaní vrstev netkané textilie. Nejprve se musí separovat ze stonků konopné vlákno, tento proces probíhá na tírenských linkách. Jako „odpadním“ produktem vzniká pazdeří a horší kvalita vláken (koudel). K vláknům se přidávají retardéry (3-5%), které zajišťují lepší ohnivzdornost materiálu, a polyesterová vlákna (10-12%) k zajištění kompaktnosti desky. Vlákna s příměsí se lisuje za tepla na požadovanou objemovou hmotnost, která se většinou pohybuje v rozmezí od 30 do 100 kg.m-3. Obr. Dalším způsobem pojení konopných vláken je přídavek kukuřičného škrobu. Obr. Nesmírnou výhodou konopné izolace je čisté a bezprašné zpracování, nedochází k podráždění pokožky a vdechování nežádoucích částic, jako např. u skelné vaty. Konopné rohože se dodávají již nařezané na požadovanou míru (limit od 40 Ks). Při řezání izolace přímo na stavbě použijeme vroubkovaný nůž nebo listovou pilu, kterou si můžete u nás zapůjčit. Izolaci řežeme o 2-3 cm větší, než je zateplovaný prostor, abyste se vyvarovali odchlipování formátů od ohraničené plochy a vytváření tepelných mostů po obvodu. Konopná izolace je dodávaná ve formě rohoží nebo rolí a je vhodná pro zateplení střech, fasád, podlah i stěn. Rohože se dodávají v tloušťkách od 30 mm do 220 mm, v případě potřeby a nutnosti izolovat se rohože od tloušťky 200 mm dvojitě překládají. Desky je možné použít jak v interiéru, tak i v exteriéru stavebních konstrukcí. Pro dodatečné zateplení obvodového pláště budovy se využívá systém nosných roštů a konopné izolace. Pomocí izolovaných hliníkových profilů se vytvoří konstrukce pláště, ta má výhodu minimálních styčných ploch s obvodovým pláštěm a tím jsou minimalizovány teplotní mosty. Lehký roštový systém se upevňuje snadno na téměř jakémkoliv povrchu, jako je beton, zdivo nebo dřevo.
Závěrečné poznámky a zdravý domov
Obr. Rostoucí znečištění životního prostředí a hektičtější způsob života společnosti vedou člověka stále více k tomu, aby se uchyloval do klidu svého domova. Pod slovem moderní dům si mnoho lidí vybaví, vedle bydlení, šetrnost k životnímu prostředí a ochranu klimatu. Sem nepochybně patří i šetrnost k vlastnímu zdraví a zdraví celé jeho rodiny. Ten, kdo se rozhodne stavět, má především v úmyslu vytvořit domov nejen pro sebe, ale i místo, kde své trvalé zázemí najdou i budoucí generace. V centru pozornosti jsou tedy vlastní čtyři stěny, protože nic nemůžeme z hlediska našeho zdraví ovlivnit tolik, jako vlastní bydlení.
Bohužel velmi často skloňovaným slovem, a to i souvislost s bydlením, je alergie. Je mnoho příčin podílejících se na jejím zhoršení nebo vzniku a jednou z nich jsou plísně. O tom hovoří fakt, že zhruba jedna třetina alergiků trpí jejich zapříčiněním. Plísní existuje mnoho druhů a není snadné se jich jich zbavit. Plíseň je nenáročná. Ke svému životu nepotřebuje světlo. Nejlepší cesta k zdravému bydlení Jednou z možností, jak předcházet alergiím zapříčiněným plísněmi, je proto postavit „zdravý“ dům. Je to možnost, na kterou je třeba myslet už při plánování výstavby. Dnešní stavební trh nabízí mnoho ekologických a zdravých materiálů, které toto umožňují. Mezi inovativní produkty patří konopná izolace. Jako materiál z přírodního vlákna má srovnatelné tepelně-izolační vlastnosti jako minerální izolace, jeho výhodami však jsou lepší letní tepelná ochrana, lepší schopnost regulovat vlhkost a příznivější ekologická bilance. Díky konopné izolaci dům „dýchá“, odvádí vlhkost a tím se vytváří v objektu příjemné prostředí a zdravé mikroklima s přirozenou ochranou proti plísním, bakteriím a jiným alergenům. Samozřejmou vlastností je také odolnost proti napadení škůdci a nepodléhání hnilobám.
Konopná izolace se dá použít jak v novostavbách, tak i starších domech. Díky svým výborným vlastnostem, s oblibou používá při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Osvícený stavebník s odpovědným chováním vůči svému zdraví a potažmo zdraví celé jeho rodiny nemůže dojít k jinému závěru než k tomu, že pokud ke stavbě domu použije vhodný stavební materiál, který mu zajistí v interiéru optimální klima, zamezí zbytečným tepelným ztrátám, minimalizuje výskyt nepříjemných a zákeřných plísní, a tím i hrozbu zhoršení, případně vytvoření si alergií. Exkurze do technických parametrů potvrzuje, že konopná izolace dosahuje vynikajících tepelně izolačních, akustických i hořlavostních parametrů a je srovnatelná s konvenčními izolacemi.
