V současnosti nejčastěji používanou technologií zateplování bytových a administrativních budov jsou kontaktní zateplovací systémy, tkzv. ETICS (External therm insulation composite systems). Pro části fasády se speciálními požadavky odolnost vůči vodě,nař. oblast soklu, se používají soklové desky nebo desky z extrudovaného polystyrenu. Při požadavcích na vysoké izolační vlastnosti a tím nízkou tloušťku tepelné izolace pak lze zvolit izolanty např. izolanty na bázi fenolitické pěny. Z hlediska součinitele tepelné vodivosti mezi běžně užívanými polystyreny a minerální vatou není až takový rozdíl. Nehledě na to, zda tedy vybereme minerální vatu či fasádní polystyren, λD se bude pohybovat mezi 0,031 a 0,039 W/(mK).
Aby bylo možné pokračovat k samotnému provedení, je potřeba vybrat vhodnou lepicí stěrku pro lepení polystyrenových desek na monolitickou konstrukci a připravit podklad. Dále se uvedou kroky pro tvorbu podkladní vrstvy fasády a následné aplikace štukové omítky.
Výběr materiálů a příprava podkladu
Při požadavku na lepení polystyrenových desek na povrch se používá lepící hmota, která obvykle nanáší rámobodovou metodou, tedy po celém obvodu desky a současně minimálně 3 terče do středu plochy desky, výsledná plocha lepidla musí pokrývat minimálně 40%plochy izolantu. Hmotu můžeme nanášet i strojně, v takovém případě ji na podkladní plochu nanášíme po obvodě desky a hadovitě do tvaru písmene W, aby rozteč jednotlivých ramen byla cca 200 mm. Doba aktivní lepivosti hmoty je zhruba 20 minut, proto hmotu vždy připravíme jen na takovou plochu, kterou během této doby stihneme obložit izolantem. Po dostatečném zatvrdnutí lepicí hmoty, zpravidla 24-72 hod. Pro vytvoření podkladní vrstvy fasády použijeme stejnou hmotu, jakou jsme použili pro lepení izolačních desek, tedy Cemix 2230 LEPICÍ STĚRKA TOP. Tuto hmotu naneseme na povrch izolačních desek v rovnoměrné vrstvě, urovnáme a do takto připraveného podkladu vtlačíme Cemix 2412 VÝZTUŽNÁ TKANINA VS 160A. Tu pak překryjeme další vrstvou lepicí stěrky. Celková tloušťka této vrstvy by měla být minimálně 3 mm a výztužná síťovina by se měla nacházet v horní třetině této vrstvy a zároveň musí být překryta alespoň milimetrovou vrstvou hmoty. Zda jsme postupovali správně, můžeme zkontrolovat po konečném vyrovnání - armovací síť nesmí být viditelná, natož obnažená.
Pokročilé kroky a tvorba dekorativní omítky
Abychom mohli přejít k tvorbě netradiční okrasné fasády, musíme si nejprve na připravený rovný, vyzrálý a napenetrovaný povrch vytvořit podkladní vrstvu Cemix 2710 FLEXIŠTUK S VLÁKNEM, která nám pomůže vytvořit hladký a rovný povrch pro další aplikaci. Tato vrstva bude nanesena v minimální tloušťce 2 mm a tvoří pevný základ ozdobných fasád, podklad přes tuto vrstvu nebude viditelný. V zobrazeném modelovém případu byla použita šablona ve tvaru trojúhelníku s výškou pruhu 80 mm, výškou zubu 15 mm a sklonem zešikmení α = 10,62°. Na vyzrálý povrch podkladní vrstvy umístíme vodicí profil z hliníkové omítkářské stahovací latě, po kterém budeme pohybovat šablonou. S omítáním začneme v nejvyšší úrovni fasády, přímo pod oplechováním atiky a provádíme ji po pruzích o šířce šablony. Po dokončení jedné šířky a aplikaci vzoru pokračujeme v linii dalšího pruhu. Pokud některé úseky vykazují nekompaktní povrch, zcelíme je jemnou maltou po mírném zavadnutí jejich povrchu. Pro ochranu minerálního povrchu proti povětrnosti a případně barevné řešení je potřeba překrýt povrch vhodným fasádním nátěrem, např. Cemix 2815 ELASTICKÝ NÁTĚR. Tento nátěr současně redukuje tvorbu mikrotrhlin na povrchu a tím zabrání pronikání vlhkosti do fasády. Výsledná fasáda získá dokonalou ochranu a bude opravdu mistrovsky provedená.
Pro zajištění barevnosti a odolnosti je vhodné při výběru odstínů dbát na to, že světlá barva fasády akumuluje méně tepla, což přispívá k prodloužení životnosti ETICS, nedochází k tak patrným změnám materiálů teplotní roztažností.
Lepení desek a propojení s omítkou
Fasádní desky tepelně izolace lepíme na pevný podklad, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsné, suché a rovnoměrně nasákavé. Lepicí hmota se nanáší na rub izolační desky celoplošně zubovým hladítkem nebo po obvodu desky a v podobě několika terčů do středu plochy desky. Desky následně kotvíme hmoždinkami v požadovaném počtu. Lepicí stěrku naneseme na povrch izolačních desek v rovnoměrné vrstvě, urovnáme a do takto připraveného podkladu vtlačíme armovací síťovinu. Tu pak překryjeme další vrstvou lepicí stěrky. Výztužná síťovina by se měla nacházet v ½ až 1/3 tloušťky vrstvy od vnějšího povrchu a zároveň být překryta alespoň milimetrovou vrstvou hmoty.
Po napenetrování výztužné vrstvy zdiva přejdeme k aplikaci podkladní vrstvy štukové omítky. Nanášíme ji v rovnoměrné vrstvě o tloušťce minimálně 2 mm, před aplikací ozdobné vrstvy ji necháme dostatečně zaschnout. Na vyzrálý povrch podkladní vrstvy umístíme vodicí profil z hliníkové omítkářské stahovací latě. S omítáním začneme v nejvyšší úrovni fasády a provádíme ji po pruzích o šířce šablony. Nekompaktní úseky zcelíme jemnou maltou po mírném zavadnutí jejich povrchu.
Vytvrdlou štukovou omítku lehce zbrousíme smirkovým hladítkem. Štuková omítka, často označovaná také jako fajnová omítka, představuje finální vrstvu vícevrstvého omítkového systému. Proces nanášení štukové omítky se nazývá štukování. Přestože jde o práci, kterou lze při dodržení správného postupu zvládnout svépomocí, vyžaduje pečlivost, správnou přípravu podkladu a trpělivost. Štuková omítka je tenkovrstvá povrchová omítka, která se nanáší jako poslední vrstva na již vyzrálou jádrovou omítku. Směs štukové omítky se skládá z jemnozrnného písku a pojiva. Proces nanášení štukové omítky není nic složitého, ale je potřeba se řídit pár základními pravidly, která zabrání praskání a odlupování výsledné omítky. Prvním krokem je primárně očistit zeď a ověřit vyzrálost jádrové omítky. Pokud je na stěnách původní štuk, je nutné ho důkladně oškrábat a odstranit zbytky a nečistoty. Před nanášením štukové omítky je potřeba mít připravený podklad - soudržná a vyzrálá jádrová omítka. Před samotným nanesením štuku lze stěnu ošetřit penetračním nátěrem, který zlepší přilnavost a prodlouží životnost omítky. Poté následuje samotné štukování, spočívající v nanášení připravené směsi vhodné konzistence pomocí natahováku. Štukování zdí začíná od podlahy a dlouhými tahy nanášíte omítku směrem nahoru ke stropu. Ještě za vlhka uhlazujeme nanesenou omítku delšími tahy hladítkem. Míchání štukové omítky probíhá pomocí míchadla. Filcování se provádí krouživými pohyby molitanového hladítka, které poté vlhčíte vodou a filcujete tak dlouho, dokud není povrch dokonale hladký. Po dokončení aplikace necháme štuk pořádně zaschnout a po vyschnutí omítku ometeme smetákem; můžete také nanést barvu.
Tipy a praktické poznámky pro dlouhodobou odolnost
Jak silná má být štuková omítka? Štuková omítka se nanáší ve velmi tenké vrstvě, obvykle 1-3 mm. Spotřeba štuku na m² je orientační a pohybuje se mezi 1,2-2,0 kg suché směsi na m² podle savosti podkladu a způsobu nanášení. Jak dlouho štuk schne? Povrch je obvykle suchý za 12-24 hodin, plně vyzrálý však až po 3-7 dnech. Při rekonstrukci je ale fér počítat s tím, že štuk je jen poslední vrstva. Samotná štuková omítka není velkou investicí.
Lze štukovat přímo na cihlu? Ne. Na zateplenou fasádu stačí obyčejná štuková omítka s fasádním nátěrem. Dále je uvedeno, že na kontaktní zateplovací systém s polystyrenem nebo fasádní vatou se obvykle nedoporučuje používat některé druhy štukových omítek a je třeba zvážit volbu mezi štukovou omítkou a fasádní pastovitou omítkou, aby nedošlo k viditelným trhlinám.
Montážní pravidla ETICS předepisují minimální zrnitost omítky 1,5 mm. V případě požadavku hladšího povrchu lze do této omítky vtlačit další vrstvy jemnější omítky (0,5-1 mm) a dosáhnout téměř hladkého povrchu fasády. Hotové pastovité fasádní omítky mohou být rychlejší variantou s méně kroků, avšak štuková omítka na minerální bázi nemusí unést všechny mechanické namáhání z ETICS, což může vést k prasklinám.
Další poznámky ke zpracování a údržbě
Omítání na polystyrenovou pěnu a volba mezi štukovou a fasádní pastovitou omítkou jsou časté body rozhodování. Na závěr je třeba zmínit, že pro ochranu minerálního povrchu proti povětrnosti je vhodné překrýt povrch fasádním nátěrem a bránit vzniku mikrotrhlin. Při výběru odstínů se doporučuje světlejší odstín pro lepší odolnost vůči teplotním změnám a delší životnost ETICS. Při zpracování a zrání omítek, lepicích a stěrkových hmot je nutné se vyvarovat přímému slunečnímu záření, větru, dešti a kondenzaci vody na povrchu a zajistit pozvolné vysychání a vyzrávání materiálu.
