Víte, jak se starat o sklep, aby zůstal čistý, netvořily se v něm plísně a mohli jsme v něm uskladňovat třeba sezónní ovoce a zeleninu? Víte, jaké prostředí lépe vyhovuje jablkům, jaké bramborám a kde je možné mít uloženy zavařeniny? Je třeba se o úrodu uloženou ve sklepě starat? Pokud chceme ve sklepě skladovat potraviny, jako jsou marmelády, kompoty, nebo také ořechy, je důležité, aby zůstal suchý. Nejsušší sklepy bývají v panelových domech.
Vlhkost, teplota a větrání: jak vyhovět různým plodinám a skladovacím potřebám
V případě, že však plánujeme skladovat jablka, brambory, zelí či jiné plodiny, požadujeme zvýšenou dílčí vlhkost. Z toho důvodu je dobré si do sklepa pořídit vlhkoměr, který nám pomůže zjistit hodnoty vlhkosti a pomůže rozhodnou, zda je třeba více větrat, nebo naopak. Ve sklepě by měl být také teploměr, protože teplota v těchto prostorách by neměla být příliš vysoká, ale zároveň by v nich nemělo ani mrznout. Minimální teplota, která by měla ve sklepě být je 0,5 stupně, což je už hodnota opravdu hraniční. Ideální teplota pro sklep, kde chceme skladovat potraviny, je 4 až 5 stupňů Celsia.
Pořádek a úklid před uskladněním: připravte sklep bez nánosů a špíny
Dříve, než začneme do sklepa snášet věci, tak je potřeba jej pořádně uklidit. Tedy odstranit staré nánosy pavučin a prachu ze zdí, důkladně zamést, případně i vytřít podlahu, pokud je třeba tak sklep i vymalovat. Také veškeré police je třeba umýt, ideálně dezinfekčním roztokem, aby na nich nezůstaly zbytky potravin či špína. Chlorovými přípravky je však třeba raději šetřit. Police, bedýnky a různé přenosky, které jsme takto vydezinfikovali, je vhodné ještě přetřít, případně osprchovat vodou.
Co se týče podlahy, nemusí být v případě sklepa nijak zakrytá, žádné linoleum či jiné podlahové krytiny nejsou třeba. Předtím, než si sklep „zabydlíme“ a vneseme do něj věci k uskladnění, je dobré do něj dát sirné knoty - síra je totiž přirozený a ustálený dezinfekční prostředek. Jakmile knot v místnosti zapálíme, tak síra v podobě plynu pronikne do všech zákoutí a vydezinfikuje plísně, zneškodní veškeré brouky, pavouky i hlodavce. Sirné plyny se dostanou i do koutů, kam nevidíme, nebo do špatně přístupných rohů a zajistí tak jejich dokonalou dezinfekci. Síření sklepa je velmi jednoduché, na malé sklepy stačí použít jeden sirný papírek, na sklepy prostornější o rozměrech např. 3x4 metry jsou pak vhodné sirné papírky dva. Papírky dáme z poloviny do plechovky, demižonu či jiné nádoby, kterou máme po ruce a zapálíme je. Před samotným zapálením je třeba zkontrolovat, jestli nádoba nestojí na hořlavém podkladu a jestli je v dostatečné vzdálenosti od čehokoliv, co by mohlo vzplanout. Po zapálení se ze sirných knotů začne uvolňovat sirný zápach, který je pro člověka nesnesitelný, proto je třeba sklep opustit. Předtím ještě zavřeme okno a veškeré dveře, aby síra skutečně působila jen v daném prostoru.
Jak předcházet plísním a jak postupovat při jejich výskytu
Nejúčinněji předejdeme plísním tak, že budeme pravidelně větrat, protože plísně se nejčastěji objevují při vysoké vlhkosti a v případě, že nedochází k dostatečné cirkulaci vzduchu. Abychom vzniku plísní zabránili, musíme tedy pravidelně větrat a to i ve dnech, kdy mrzne - v tomto případě však větráme jen velmi krátce. V případě, že máme ve sklepě uskladněné ovoce a plíseň se v něm přesto objevila, je třeba prostory opět vysířit. To je možné provést i v případě, že už máme ve sklepě nanošenu úrodu jablek či brambor, protože sirné plyny na uskladněné potraviny nepůsobí škodlivě.
Stav sklepa a jak tvarovat zdivo a stěny pro lepší odolnost
Některé sklepy nemají zrovna ideální podmínky na skladování potravin. Přestože tak mnohdy na první pohled vypadají, při bližším ohledání zjistíme, že vlivem vlhkosti opadává omítka a odlupuje se zdivo. Do takového sklepa není dobré si nanosit potraviny pro uskladnění. Zdi ve sklepě je třeba nejdříve oklepat až na holé cihly, očistit a poté dle potřeby zdivo nabílit vápnem. Vápenatý nátěr je ideální pro dezinfekci. Sklep může být někdy poněkud obtížnější zorganizovat, zvláště pokud je menších rozměrů.
Co použít pro regály a uskladnění ovoce a zeleniny
Pro uskladnění ovoce a zeleniny nám pomohou přepravky, sklep můžeme vybavit regálem či policemi. Regály, které chceme používat ve sklepě, by měly být z takových materiálů, které jen tak nesteří, nezreziví a dají se dobře čistit. Pokud takový regál k dispozici nemáme, můžeme na sebe naskládat plastové přepravky, které do sebe dobře zapadají. V obchodech dnes narazíme také na speciální úložné systémy do sklepů, které jsou variabilní a můžeme jimi vybavit i menší sklepní prostory. Vždy je třeba pamatovat na to, abychom si věcmi nezaskládali přístup k oknu, které je důležité pro větrání.
V sušší části sklepa je možné skladovat marmelády, kompoty, medy, zavařenou zeleninu atd. Je dobré, když máme veškeré sklenice popsány, abychom se v nich i po nějaké době vyznali. Skladování zavařených věcí nijak problémové není, protože potraviny jsou de-facto uschovány ve sklenicích a nehrozí jim tak žádné poškození. Potraviny můžeme skladovat v dřevěných bedýnkách či umělohmotných přepravkách, které musí být čisté a suché. Papírové přepravky se pro uskladnění ovoce a zeleniny příliš nehodí, protože ve vlhčím sklepě začnou vlhnout a začnou se v nich vytvářet plísně. Je proto možné je použít pouze jako provozní přepravky, nikoliv na delší skladování.
Pravidelná kontrola a třídění plodin
O uskladněné potraviny je třeba se také starat, sklep bychom pro kontrolu měli navštěvovat jedenkrát týdně a kontrolovat, zda někde nezačíná něco nahnívat. Ovoce určené k uskladnění je nejdříve třeba probrat. Veškerá poškozená jablka je nutné vytřídit a skladujeme jen ta zdravá, s nepoškozeným povrchem. Měli bychom je mít rozděleny v bedýnkách podle odrůd. Jablko, které chceme skladovat ve sklepě, by mělo mít stopku, protože tak vydrží déle. Jablka bez stopky je třeba si dát někam bokem a počítat s jejich dřívější spotřebou.
Zelenina, kořenová zelenina a brambory: skladovací postupy a pravidla
Stejně tak jako ovoce, můžeme skladovat i zeleninu, jako je například mrkev, celer či petržel. Ta musí být pro skladování očištěná od natě. Nezařezáváme mrkev nijak hluboko a také ji nečistíme, pouze ji zbavíme hrubých nečistot, jako je zemina. Dříve se kořenová zelenina dávala do beden naplněných pískem, který ji dobře zakonzervuje a zelenina vydrží dlouho čerstvá. Poslední dobou však tento způsob uskladňování nahrazuje modernější metoda. Stačí mít po ruce pevný černý igelitový pytel, do něhož ze strany uděláme větrací otvory a do něj mrkev či jinou kořenovou zeleninu naskládáme. Pytel musí větrat, proto jej nesvazujeme.
Pokud chceme skladovat brambory, musíme pro ně najít tmavší a vlhčí sklep, aby nezačaly klíčit a zůstaly co nejdéle svěží. Brambory mají (stejně jako zelí) navíc svůj osobitý pach, proto není dobré je mít uskladněny ve stejné místnosti, jako jsou uskladněna jablka či jiné ovoce. Naopak cibule musí zůstat v suchu, ve sklepě, kde se teplota pohybuje do 5 stupňů. Další možnost je ji mít v místnosti, kde je kolem 20 stupňů Celsia.
Stavba a úpravy zdí a podlahy: jak zajistit odvětrání a suché prostředí
2xIzolace "nopovkou" při správné aplikaci do rozumné hloubky znatelně pomůže při odvětrání a tím vysychání zdí pod úrovní terénu. U okopané zdi je více možností. Buď nějak zpevnit spáry aby se nedrolily a kámen zachovat - ve sklípku by to možná vypadalo velmi dobře. A dnes jsou i různé speciální nátěry, které kámen povrchově upraví, ale jsou prodyšné aby zeď mohla dýchat. Počítejte s tím, že tyto "sanační záležitosti" jsou cenově trošku jinde než standartní materiály, a většinou i práce s nimi bývá trošku náročnější na zkušenost či trpělivost.
Doplněno 13.07.10 23:52: Po těchto úpravách zjistíte jaká vlhkost ve sklípu je, pak případně nějaký systém přirozeného či nuceného větrání či přitápění... Děkuji za radu! Zeď bych chtěl právě nechat nenahozenou, jen aby koukal kámen. Právě mě zajímá, čím ošetřit spáry, aby se dále nedrolily. A mohl byste mi prosím poradit o jaký konkrétní nátěr se jedná? Nejsem takový specialista v oboru, abych mohl poradit z hlavy konkrétní materiál.
Čištění a údržba cihlového zdiva a ošetření proti vzlínání vlhkosti
Souhlas se zpracováním os. Zásady zpracování a ochrany os. Potřebujete renovovat cihlové zdivo bez námahy, rychle a efektivně? Zapomeňte na čištění nebo drhnutí ocelovým kartáčem, kterým se spíše umoříte. Vynechte také kotouč do vrtačky, nímž cihly spíše „spálíte“ a zničíte. Představte si, že potřebujete očistit cihlové zdivo v jedné velké místnosti (v interiéru), nebo u venkovní zdi. To může být klidně plocha i 40 m2. Šlo by to i kotoučem do vrtačky, nebo do úhlové brusky. Čištění cihlového zdiva pískováním je totiž oproti jiným postupům velice jednoduché, účinné a rychlé. Vzhledem k tomu, že při renovaci starého cihlového zdiva obvykle potřebuje pískovat rozsáhlejší plochy, sáhněte pro profesionální mobilní pískovačce. Odležení cihlového zdiva, pokud je nové Pokud se jedná o „čerstvé“ zdivo, počkejte, až malta vytvrdne. Cihly by měly být před čištěním úplně suché a minimálně 7 dní „staré“.
Ochrana okolních předmětů Zajistěte dostatečnou ochranu všech povrchů a předmětů kolem zdiva, které nechcete pískovat. Zakryjte okna a dveře, abyste je během tryskání cihel trvale nepoškodili. Zkušební čištění cihel Když jsou všechny plochy připraveny k tryskání cihel, zahajte první zkušební pískování - čištění. „Ostré“ pískování cihel Teď už máte všechny povrchy připravené a vyzkoušeli jste si, jak pískování cihel funguje.
Lehce znečištěné cihly lze omýt vodou nebo tlakovou vodou. Mytí fasády se provádí za dobrého, nejlépe slunečného počasí, při teplotách nad 5 ºC. K mytí fasády použijte středně tvrdý rýžový kartáč. Nepoužívejte drátěné kartáče nebo nástroje s kovovými hroty. Pokud se na fasádě vyskytují skvrny staré zaschlé malty, je třeba je před mytím ručně setřít dřevěným hladítkem nebo půlkou cihly. Rovněž výkvěty na cihlách je třeba odstranit za sucha, než je zalijete vodou.
Čištění cihlových konstrukcí: Čištění vodou K mytí fasády lze použít studenou nebo ohřátou vodu. Teplá lépe opláchne mastné usazeniny, ale příliš horká může fasádu poškodit. Neměla by se zalévat nadměrně, proto by práce měla být provedena rychle. Při mytí fasády nepřidávejte do vody mycí prostředky, pokud se nejedná o specializované produkty nabízené výrobci keramiky. Odstraňování organických usazenin Pokud je cihla pokryta organickým nánosem, lze k mytí použít vodu smíchanou s malým množstvím dezinfekčního prostředku (může to být bělidlo na textilie). Toto ošetření je někdy třeba několikrát opakovat. Aby základy nevlhly, lze u soklu položit igelitovou fólii, aby voda odtékala od budovy.
Chemické čištění fasády Cihlové fasády pokryté silnější vrstvou nečistot se omývají pomocí čisticích prostředků na cihly a klinker. Jedná se o žíravé a škodlivé chemické sloučeniny, které by se měly používat striktně podle doporučení výrobců. Před použitím vždy vyzkoušejte účinek přípravku na malé ploše. S chemickým čištěním začněte od spodní části fasády. Po dokončení opláchněte stěnu vodou. Během čištění je třeba pečlivě chránit všechny části fasády z jiných materiálů než z cihel.
Jemné pískování cihel Jedná se o speciální mechanickou metodu používanou při restaurování památek, při které se nepoužívá tlaková voda ani chemické prostředky. K čištění se používají minerální nebo rostlinné prášky nastříkané na povrch spolu s nízkotlakým stlačeným vzduchem. Částice prášku ulpívají na částečkách nečistot a jsou spolu s nimi nasávány do speciálního zařízení a podklad zůstává čistý. Tímto způsobem lze čistit i jemné sochařské prvky.
Odstraňování barvy z cihel Odstranění nátěru z celého povrchu cihlové zdi je velmi složitý proces a je prakticky nemožné jej provést bez narušení vnější vrstvy. Pokud je barva pouze na části, můžete se ji pokusit vyčistit otřením vnitřní polovinou cihly podobné barvy. Pokud velmi toužíte odstranit barvu z větší plochy, můžete zkusit cihlu opískovat. Mějte však na paměti, že pokud znečištění barvou seškrábete pískováním, určitě poškodíte líc cihly. V obchodech jsou k dostání také speciální pasty na odstraňování starých nátěrů z cihlového zdiva, které vybíráte podle typu nátěru, kterého se chcete zbavit.
