Proč se staví skleník na základy? Stabilně rozkládají hmotnost skleníku. Stabilizují skleník při silném větru. Zabraňují sesedání nebo naklánění. Izolují dřevo od přímého kontaktu se zeminou kvůli vlhkosti a hnilobě. Zabezpečují, aby nedocházelo k praskání skla jemným pohybem uvnitř konstrukce.
Typy základů a jejich cíle
Základy by měli dosahovat do nezámrzné hloubky. Na území České republiky se obvykle pohybuje v rozmezí 80 cm až 140 cm, přičemž konkrétní hodnota závisí na typu půdy - například pro jílovité půdy je nižší a pro písčité vyšší. Hloubka základů také omezí výskyt škůdců ve skleníku, který je dále možné omezen ovose uložením pozinkovaného pletiva na dno skleníku.
Vhodné typy základů, které zaručí maximální životnost konstrukce. 1. Beton s kovovými výztuhami - vydrží již opravdu na vždy, ale ne vždy tato vlastnost může být výhodou 2. Ztracené bednění - nejjednodušší možnost stavby zděných základů 3. Pásové základy
Pro přirozenější vzhled můžeme nad úrovní terénu použít štípané bloky, nebo barevné tvárnice. Další alternativy - mohou mít vliv na statickou kvalitu konstrukce v čase.
Pokročilé možnosti a jejich význam
1. Zemní vruty - viz níže. 2. Mělké pásové základy - pokud nechcete kopat hluboko a stavba je lehká, můžete zvolit mělké pásy 20-25 cm hluboké se zhutněným štěrkovým podkladem. 3. Betonové patky pod rohy a střední sloupky - patky by měly být široké min. 30×30 cm. 4. Betonové dlaždice vyskládané na srovnaný podsyp ze štěrku nebo písku
Při instalaci dřevěného rámu na základy použijeme mezi dřevo a beton hydroizolaci, aby nedocházelo ke kontaktu mezi dřevem a betonem, který má tendenci natahovat vlhkost a dále ji předávat jí do dřeva. Pokud je na základech nivelační vrstva, můžeme použít pouze tenkou hydroizolaci. Jsou-li základy dělaný hrubě s vyšší tolerancí nerovností, je vhodné použít dostatečně silnou hydroizolaci, aby tyto nerovnosti vyrovnala. Případně k vyrovnání větších nerovností může být hydroizolace doplněna dodatečnou vrstvou - třeba pásy z EPDM, nebo gumy.
Ideální výška základů je, aby převyšovaly okolní terén alespoň o 10 cm a měli kolem sebe alespoň 50 cm volného prostoru. Zejména u skleníku vyplněných sklem je stavba kvalitních základů nezbytná - zde jsou vhodné betonové základy, pásové základy, nebo ztracené bednění.
V kontrastu s plně skleněnými výplněmi mohou být plexisklo a polykarbonát pohyby konstrukce snáze snášet, ale pro skleník je stabilita základů klíčová. Pouze v případě řádného ukotvení skleníku k pevným a kvalitně zhotoveným základům lze dát plnou garanci za stabilitu skleníku.
Velikost, kotvení a ukotvení rámu
Velikost základů a ukotvení rámu: Rozměr betonového základu by měl přesahovat na každou stranu od dřevěného rámu skleníku minimálně 2 cm, při zachování minimální šířky základů 15 cm. Tento přesah je důležitý, aby při kotvení do betonového základu nedošlo k odštípnutí betonu. Výše uvedené platí pro kotvení přes závitové tyče a chemickou kotvu.
Stavba skleníku na zemní vruty: Zemní vrut je moderní alternativa k betonovým základům. Zemní vruty se pomocí speciálního nástroje zašroubují do země, čímž zároveň zhutní okolní půdu a vytvoří stabilní kotevní bod pro základový rám skleníku. Výhodou je rychlá instalace bez nutnosti betonování.
Skleník trpí větrem a vyžaduje pevné ukotvení. Hliníkové konstrukce vyžadují zvláštní péči ohledně kotvení-větší důraz na pevný základ a ochranu proti povětrnostním vlivům.
Kotvení podle typu základu
Způsob kotvení volte podle základu: do betonové desky patří chemické nebo mechanické kotvy, do zeminy zemní vruty a spirály, u dlažby a lehkých staveb napínací pásy přes střechu do zemních kotev. Vždy kotvěte do nosného rámu, rozmístěte body po celém obvodu, nezapomeňte na střechu u lehkých domků a skleníků a po každé silnější vichřici kotvení zkontrolujte a dotáhněte.
Když teprve domek vybíráte, myslete na kotvení už při volbě modelu - robustnější rám a kvalitní konstrukce ho výrazně usnadní. Kompletní nabídku domků podle materiálu a rozměrů najdete v přehledu plechové domky a kůlny v akci.
Další součásti a praktické rady
Skleník kotvíme šrouby k základům až poté, kdy je jeho konstrukce kompletně usazená a všechny spojovací prvky utažéné. Teprve poté se usazují výplně. Skleněné výplně se zdrsnělou jednou stranou zasklení vždy pokládáme hladkou stranou dovnitř. Víceméně se však může postup dle konkrétního produktu lišit.
Pokud máte skleník již objednaný nebo dokonce doma, je na čase ho namontovat. Při stavbě obloukového skleníku doporučujeme vyhradit alespoň 2 dny. U hranatých skleníků je montáž o něco méně náročná, poněvadž výplně oken máte již předřezané.
Stavba skleníku
Vnitřní uspořádání a doplňky ve skleníku: vyřešte uspořádání záhonů, zavěšené poličky, stoly, regály a další nářadí. Doplňky mohou být součástí dodávky, nebo je třeba je dokoupit. Při výběru skleníku nezapomeňte na ventilaci - střešní okno, ruční i automatické otvírače a případně systém zavlažování.
Aby skleník plnil svou funkci dlouhodobě, je důležitá pravidelná kontrola kotvení po silnějších vichřicích a udržování roviny základové plochy. Nezapomeňte řešit prostupy pro vodu a elektřinu, pokud je skleník vyžaduje.
Praktické shrnutí pro výběr a montáž
Ukotvení skleníku do země: Zemní vruty a zelené kotvy jsou vhodné pro lehčí skleníky a pro konstrukce s polikarbonátovými výplněmi. Pro skleníky s výplněmi ze skla je důležitější pevný základ a stabilní kotva.
Ukotvení do betonu: Použijte chemické kotvy (závitová tyč zalepená do vyvrtaného otvoru chemickou maltou) nebo mechanické expanzní kotvy. Pro rohové a střední sloupky volte patky široké minimálně 30×30 cm. Základ by měl být vodorovný a pečlivě vyrovnaný pro minimalizaci rizika prasknutí skla.
Závěr: Kotvení proti větru je jedna z nejlevnějších pojistek na celé stavbě. Správné ukotvení a volba základů zásadně ovlivní odolnost skleníku vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám a jeho dlouhodobou funkčnost.