Jak zabrousit obklady: komplexní průvodce renovací

Před lety se dlaždice ještě pokládaly do silného lože malty. Díky silné vrstvě malty lze vyrovnat nerovnosti na stěně nebo podlaze přímo při pokládce. Při odstraňování dlaždic to pro vás zpravidla znamená více práce, než budete moci pokládat nové dlaždice. Nejdříve je totiž nutné vytvořit rovný, nosný podklad. Dnes se dlaždice většinou pokládají tenkovrstvou metodou pomocí lepidla na dlaždice. Lepidlo na dlažbu, které bylo před zpracováním práškové, lze v každém případě odstranit mechanicky. Před prací však zkontrolujte vlastnosti stěny. Výkonné nářadí může poškodit choulostivý podklad. Pokud si nejste jisti, doporučujeme konzultaci s odborníky. Pokud chcete vyměnit jen jednotlivé dlaždice, hodí se k uvolnění zbytků lepidla kladivo a dláto. Jakmile odstraníte lepidlo na dlažbu, podklad obruste. To platí i pro podlahy, pokud byly dlaždice položeny přímo na potěr. Poznámka: Při práci na stěně nebo podlaze byste měli vždy používat vhodné ochranné oblečení včetně ochrany dýchacích cest.

Obecný postup odstraňování a příprava podkladu

3. Víte, jak jednoduše, rychle a efektivně odstranit starý obklad? My ano. Je jednodušší vytvořit něco nového než rekonstruovat a renovovat. Někdy se tomu ovšem nevyhnete. Pokud vás čeká výměna starých obkladů a dlažeb, čtěte pozorně. Ochranných pracovních pomůcek existuje mnoho druhů a každá je určena pro jiný typ práce. Existují dvě základní metody, které můžete použít - manuální nebo pomocí elektrických nástrojů.

1. Pokud je obklad ještě v dobrém stavu a dlaždice pevně drží, ideální je začít shora. Pokud je obklad v pořádku a nevíte, kde začít, zkuste najít jeho nejslabší bod. Postupujte pomalu a precizně. Chcete-li zachovat co nejvíce dlaždic, odstraňte nejprve spárovou hmotu. Pro lepší efekt tento postup zopakujte po celé délce hrany dlaždice. Tím se zvýší šance, že se uvolní snáze a zůstane celá a nepoškozená. Spárovku můžete odstranit šroubovákem, tupým nožem nebo špachtlí. Nebo použijte odstraňovač spárovky - speciální nástroj určený právě pro tento účel.

2. Tato metoda je vhodná zejména tehdy, když obklad drží mimořádně pevně a nezáleží vám na zachování obkladaček. Kromě ochranných pracovních pomůcek budete potřebovat pouze jeden nástroj - sekací kladivo nebo SDS vrtačku s dlátem. Pokud vám na dlaždicích vůbec nezáleží, nemusíte být při práci mimořádně opatrní. Přesto si dávejte pozor, abyste nepoškodili stěnu, zvláště pokud je vyrobena z citlivých materiálů, jako je sádrokarton. Preparation of repair the bathroom. Ruční odstraňování je sice zdlouhavější a namáhavější, ale zároveň šetrnější. V obou případech platí: dávejte si při práci pozor. V případě, že si nejste jisti, zda můžete využít náš systém i pro vaši realizaci, neváhejte nás kontaktovat. Zkušený a vyškolený personál vám ochotně poradí s jakýmkoli problémem.

Pri rezani dreva okružnou pílou, alebo dlažby flexkou s diamantovým hladkým kotúčom - bez zárezou po obvode platí táto zásada. Dosku kuchynskej linky /drevenú/ pri pílení otočíme vzhladovou stranou dolu a pílu vedeme po nevzhladovej strane. Zub pily zatláča vzhladovu vrstvu do dreva a nerobí tam otřepy. Dlažbu položíme vzhladovou stranou hore, fixkou-pernanentkou označíme hranu rezu a pohyb celého nastroja musí být vlavo, aby kotúč zatlačil vzhladovu stranu. Pri pohybe flexkou do prava, kotúč material vytrháva a vtedy vznikajú otrepy. Poradím, pri cene elektrickej hobby rezačky s vodným chladením investujte 1500 českých, 46 EUR v Baumaxu a ocenite čistotu, bezprašnost a presnost rezu aj glrešovaných dlaždic. Žiadne otrepy.

Obkládačky řežeme nejčastěji řezačkou. Tvarovat je však můžeme i vyštípáním kleštěmi, zatímco na členitější výřezy použijeme třeba úhlovou brusku, RotoZip nebo další nástroje. RotoZipem je možné vyřezat dovnitř obkládačky různé pravidelné tvary Keramické materiály, z nichž se obkládačky vyrábějí, se dnes velmi liší svojí odolností, a tím i houževnatostí při jejich opracování. To je důležité znát, než si materiál, s úmyslem udělat si obklad sami, pořídíte. Například dlaždice tzv. gres, imitující různé druhy přírodních kamenů, původem z Itálie lisováním slinutý tak, že jeho střep má nasákavost menší než 0,5 %, je natolik tvrdý, že svépomocný obklad stěn prakticky není reálný. Pilka na kov se do něj vůbec nezakousne. Ani dlouhodobé máčení ve vodě odolnost těchto dlaždic nesníží. Ruční řezáky a přenosná ruční řezačka také nemají šanci. Na takové dlaždice je třeba motorová řezačka s kotoučem ze slinutých karbidů. Ta je ovšem pro kutila dost drahá: např. stolní elektrická pila Swing 180 mm (7075 Kč), TL 208 (8271 Kč), Rubi Diamant ND200 (16 041 Kč), Tyrolit TTE250 (25810 Kč).

Při řezání je dobré obklad namáčet. Pro obklady svépomocí, zvláště v místnostech, kde nad povrch stěn vystupují vodovodní kohoutky, spínače i zásuvky, jsou nejvhodnější rovné pórovinové obkládačky. Jsou velmi snadno opracovatelné, dají se snadno vrtat, řezat a rozměrově upravovat broušením. Řezání a tvarování: Nejčastěji na řezání obkládaček použijeme ruční řezáky opatřené kolečkem se slinutých karbidů nebo řezačku. Ruční řezačka není finančně nákladnou záležitostí. Nejmenší řezačka Miniflies 220 mm Hobby přijde na 570 Kč. Řezačky mají konstrukci s vodicími tyčkami, na kterých se pohybuje jezdec s ostrým kotoučkem nebo hrotem ze slinutého karbidu. Některé řezačky mají i ruční výkružný vrták. S řezačkou MASTERPIUMA lze řezat rovně, diagonálně a pod úhlem 30°, 45° a 60°. Rovné řezy se dají snadno vytvořit i běžnou pilkou na kov; vhodné je řezat obkládačku z rubové strany. Obkládačku je třeba upnout do svěráku a z obou stran ji obložit rovnými prkénky. Náročnější je řezání křivek a oblých tvarů. Levné plátky do lupenkové pilky vydrží jen na pár centimetrů řezání, vhodnější je řezná struna, která se prodává v několika délkách a dá se upnout do rámu pilky na kov. Požadovaný tvar je nutné na obkládačku předkreslit (fixem), poloměry křivek by však neměly být příliš malé, jinak obkládačka praskne. V případě nasazení diamantového kotouče můžete upravit dlaždici nebo obklad na požadovaný tvar pomocí úhlové brusky. Řezy jsou velmi rychlé a přesné, hrany dlaždic zůstanou nevyštípané. Úhlové brusky umožňují snadné a bezpečné dělení i broušení dlaždic. K vyřezávání otvorů do dlaždic můžeme použít i RotoZip. Jedná se o ruční elektrickou spirálovou pilu. Je sice dražší (4000 - 6000 Kč), ale prodává se s řadou příslušenství, které umožňuje řezat téměř jakýkoliv stavební materiál rychle, přesně a dokonale.

Vrtání a broušení

Vrtání obkládaček: Pro vrtání je vhodná elektrická ruční vrtačka s regulací otáček. Na zvoleném místě obkládačky opatrně vhodným předmětem narušte povrch (důlčíkem a kladívkem), aby se vrták nesmekal. Jinou možností je přilepit na obkládačku kousek leukopasti nebo kobercové pásky, popřípadě lepicí PVC pásky nebo samolepicího papírového štítku, který zabrání nežádoucímu posunu vrtáku. Vidiový vrták s plátkem slinutého karbidu by měl být broušen do ostrého hrotu. Nejvhodnější je vrták přímo určený pro bezpříklepové vrtání (je u hrotu označen žlutou barvou). Při vrtání je samozřejmě nutné vypnout příklep a vrtat nejmenšími možnými otáčkami. Pokud obkládačka není dosud přilepena ke stěně, podložte ji při vrtání vhodným špalíkem, aby vrták nevyštípl část její zadní stěny. Když se špička vrtáku objeví na druhé straně, obkládačku otočte a vrtejte ze zadní strany. Velké otvory se vytvoří buď tzv. výkružníkem, nebo pomocí většího množství malých otvorů, které se pak buď proříznou „drátem na sklo“ (kovová řezná struna povlakovaná kompozitní slitinou s částicemi slinutého karbidu; dá se upnout do rámu běžné pilky a stojí kolem stokoruny), nebo se propojí jemným sekáčem.

Broušení obkládaček: Pro odstranění nerovností vzniklých při řezání lze používat brusné papíry nebo plátna, popřípadě brusné kotouče s hrubším zrněním (jemné kotouče se zanášejí). V případě, že je třeba upravit profil hrany, je nejvhodnější použít pásovou brusku s brusným plátnem.

Výběr a pokládka nových obkladů a dlažeb

V případě rekonstrukce koupelny máme několik možností, jak postupovat. Máme několik možností, jak položit nové obklady - nejlepší ale i nejdražší způsob je odstranit starou dlažbu, dále je možné nalepit kachličky na stávající a dokonce i staré panelákové jádro můžeme opatřit novým obkladem bez toho, aniž bychom ho vybourali. Odstranění původní dlažby a obkladů: Nejlépe se osvědčuje kladivo a majzlík, kterým se postupně směrem od spáry materiál ze stěny „odlupuje“. Razantnější postup je s pomocí bouracího kladiva, zde je však nutné pracovat zvlášť opatrně, abychom nepoškodili stěny. Keramiku je potřeba dostat dolů tak důkladně, aby se před námi nakonec objevil jen čistý a relativně rovný podklad. Při odstraňování původních obkladů a dlažeb hraje roli, čím byla keramika přilepena a na jaký podklad.

Při renovaci interiérů se můžeme setkat s množstvím různých typů podkladů. K nejčastějším patří vápenocementové omítky, sádrokarton, umakart, podkladem může být i stěna s odstraněným keramickým obkladem. Veškeré tyto podklady musíme upravit tak, aby byly před pokládkou pevné, nedrolivé, bez prostupující vlhkosti, zbavené mastnoty, prachu a jiných volných částic. Vápenocementové omítky jsou jedním z nejběžnějších podkladů, se kterými se můžeme setkat. Pokud je jejich povrch drolivý a s trhlinami, raději jej odstraňte. Dále aplikujte vyrovnávací stěrku a použijte lepící tmely na cementové bázi. Sádrokarton je velice jednoduchým a oblíbeným stavebním materiálem. Jako každý materiál obsahující sádru má i sádrokarton vysokou nasákavost. Je proto bezpodmínečně nutné před pokládkou penetrovat. Penetrace uzavře póry na povrchu a díky tomu nedojde k odsátí vody z vrstvy naneseného lepícího tmelu. Bez penetrace podkladu hrozí opadání použité keramiky! Umakart - s tímto dědictvím minulého režimu se stále ještě běžně setkáváme v koupelnách panelových domů. I když není ve finančních možnostech majitele umakartové jádro vybourat, při správném postupu je možné umakart alespoň opticky zlikvidovat. „Po odmaštění je nutné umakart ošetřit kontaktním můstekem PE 204. Na takto upravený umakart můžeme lepit keramický obklad flexibilním lepidlem (např. AD 530). Pro spárování je v tomto případě nutné využít flexibilní spárovací hmotu GF,“ radí Miroslav Levora ze společnosti Lasselsberger, výrobce keramických obkladů a dlažeb.

Nová koupelna: Otlouct starou dlažbu nebo lepit na původní? Ne vždy je ale nutné otloukat starou keramiku. Levnější, méně pracnou a rychlejší metodou je položení nové keramiky na původní. Stará dlažba nebo obklad musí být bez trhlin a perfektně držet na podkladu. Případné dutiny pod povrchem odhalíme poklepem. „Dnes jsou na trhu speciální vyrovnávací cementové směsi i pro takto malé vrstvy. Na ně lze i po několika málo hodinách lepit už nový obklad nebo dlažbu,“ říká předseda Cechu obkladačů ČR Roman Pommer.

Při pokládání nového materiálu na původní je nutné dodržet několik základních pravidel. Miroslav Levora ze společnosti Lasselsberger doporučuje: „Podklad je třeba především odmastit. Odmaštěný povrch penetrujeme přechodovým můstkem PE 204. Jde o speciální materiál pro pokládku dlažby na hladké nesavé materiály (umakart, sklo, lepení dlažby na dlažbu). Na vytvořený přechodový můstek lze přímo pokládat keramické dlaždice a obkládačky nejlépe flexibilním lepidlem a spárovací hmotou“. Způsob kladení původních obkladů nebo dlažeb nás nemusí nijak omezovat, novou keramiku můžeme lepit bez ohledu na původní spáry a formáty. Velmi podstatná je při pokládce nového materiálu volba správného lepícího tmelu. Miroslav Levora k tomu dodává: „Lepící tmel je nutné vybírat podle druhu dlažby (slinutá, nasákavá), prostředí (terasa, podlahové vytápění) a podkladu (beton, dřevotříska). Odborníci v prodejnách s keramikou vám nabídnou lepidla na cementové bázi (lepidla flexibilní nebo standardní) nebo lepidla speciální určená zejména pro lepení keramiky na kov nebo na pružné materiály jako je dřevotříska, sololit, překližka a jiné. Flexibilní lepidla jsou nutností i na plochy s podlahovým vytápěním nebo na terasy.“

Nový kabát pro koupelnu a doporučení výběru

Při výběru nových obkladů do koupelny bychom si měli důkladně rozmyslet a vybrat takové, které nás po čase nezačnou nudit. Rekonstrukce koupelny je náročná akce, jak z hlediska peněz, tak z hlediska energie, kterou vynaložíme. Koupelna vám bude sloužit třeba i dvě dekády, tak si dejte záležet. Vždy navštivte kamenný obchod nebo showroom, kde můžete design obkladů a dlažeb posoudit na vlastní oči. Pro koupelnu vybírejte dlažbu s otěruvzdorností označenou hodnotou minimálně PEI 2, která vyhovuje v prostorech zřídka vystavených vnějšímu znečištění a poškrábání. Udělejte si jasno, jakým výsledným dojmem má nová koupelna působit. Můžete pořídit např. velkoformátové obklady, které prostor sjednotí a zvětší, nebo naopak drobnou mozaiku, která mu dodá vtip, hravost a umožní obkládat i kulaté hrany. Při nákupu keramických obkladů a dlažeb vždy počítejte s 10 až 15% rezervou. U nakupovaného zboží sledujte i barevný odstín a rozměr (kalibr). Každý výrobce je značí na obalu svých výrobků číselným nebo znakovým kódem.

Publikováno: 1. 9. Obkládačky řežeme nejčastěji řezačkou. Tvarovat je však můžeme i vyštípáním kleštěmi, zatímco na členitější výřezy použijeme třeba úhlovou brusku, RotoZip nebo další nástroje. RotoZipem je možné vyřezat dovnitř obkládačky různé pravidelné tvary. Keramické materiály, z nichž se obkládačky vyrábějí, se dnes velmi liší svojí odolností, a tím i houževnatostí při jejich opracování. To je důležité znát, než si materiál, s úmyslem udělat si obklad sami, pořídíte. Například dlaždice tzv. gres, imitující různé druhy přírodních kamenů, původem z Itálie lisováním slinutý tak, že jeho střep má nasákavost menší než 0,5 %, je natolik tvrdý, že svépomocný obklad stěn prakticky není reálný. Pilka na kov se do něj vůbec nezakousne. Ani dlouhodobé máčení ve vodě odolnost těchto dlaždic nesníží. Ruční řezáky a přenosná ruční řezačka také nemají šanci. Na takové dlaždice je třeba motorová řezačka s kotoučem ze slinutých karbidů. Ta je ovšem pro kutila dost drahá: např. stolní elektrická pila Swing 180 mm (7075 Kč), TL 208 (8271 Kč), Rubi Diamant ND200 (16 041 Kč), Tyrolit TTE250 (25810 Kč).

Při řezání je dobré obklad namáčet. Pro obklady svépomocí, zvláště v místnostech, kde nad povrch stěn vystupují vodovodní kohoutky, spínače i zásuvky, jsou nejvhodnější rovné pórovinové obkládačky. Jsou velmi snadno opracovatelné, dají se snadno vrtat, řezat a rozměrově upravovat broušením. Řezání a tvarování: Nejčastěji na řezání obkládaček použijeme ruční řezáky opatřené kolečkem se slinutých karbidů nebo řezačku. Ruční řezačka není finančně nákladnou záležitostí. Nejmenší řezačka Miniflies 220 mm Hobby přijde na 570 Kč. Řezačky mají konstrukci s vodicími tyčkami, na kterých se pohybuje jezdec s ostrým kotoučkem nebo hrotem ze slinutého karbidu. Některé řezačky mají i ruční výkružný vrták. S řezačkou MASTERPIUMA lze řezat rovně, diagonálně a pod úhlem 30°, 45° a 60°. Rovné řezy se dají snadno vytvořit i běžnou pilkou na kov; vhodné je řezat obkládačku z rubové strany. Obkládačku je třeba upnout do svěráku a z obou stran ji obložit rovnými prkénky. Náročnější je řezání křivek a oblých tvarů. Levné plátky do lupenkové pilky vydrží jen na pár centimetrů řezání, vhodnější je řezná struna, která se prodává v několika délkách a dá se upnout do rámu pilky na kov. Požadovaný tvar je nutné na obkládačku předkreslit (fixem), poloměry křivek by však neměly být příliš malé, jinak obkládačka praskne. V případě nasazení diamantového kotouče můžete upravit dlaždici nebo obklad na požadovaný tvar pomocí úhlové brusky. Řezy jsou velmi rychlé a přesné, hrany dlaždic zůstanou nevyštípané. Úhlové brusky umožňují snadné a bezpečné dělení i broušení dlaždic. K vyřezávání otvorů do dlaždic můžeme použít i RotoZip. Jedná se o ruční elektrickou spirálovou pilu. Je sice dražší (4000 - 6000 Kč), ale prodává se s řadou příslušenství, které umožňuje řezat téměř jakýkoliv stavební materiál rychle, přesně a dokonale.

tags: #jak #zabrousit #obklady