Krov představuje nosnou konstrukci šikmé střechy a patří mezi nejdůležitější části každého domu. Jeho úkolem je bezpečně přenášet zatížení od střešní krytiny, sněhu i větru do nosných stěn a zároveň vytvořit stabilní základ pro celou střechu.
Co je krov a jakou má funkci?
Krov je nosná konstrukce šikmé střechy. Jeho úkolem je přenášet zatížení od střešní krytiny, sněhu, větru i vlastní hmotnosti střechy do nosných stěn stavby.
Rozdělení krovů podle tvaru zahrnuje klasické sedlové střechy, valbové, polovalbové (horní nebo spodní polovalba), stanové, pultové, mansardové, pilové a věžové braňující různé tvary střech a jejich technické požadavky.
Dále krovy rozdělujeme do soustav. Soustavy máme krokevní, stojatou stolici, ležatou stolici a kozovou stolici, což je typ ležaté stolice ovšem s ukotvením do tzv. Celá konstrukce krovu se skládá z prvků vodorovných, svislých a šikmých, které vytváří tvar trojúhelníku pro zajištění dostatečné tuhosti a tvarové stálosti. Všechny tyto prvky jsou v rovnoběžných rovinách.
Tlakem namáhané prvky jsou buď kruhového průřezu, nebo obdélníkového průřezu postaveného na výšku. Tahem namáhané prvky mají obdélníkový průřez v jakékoli poloze. Konstrukce se musí vždy zabezpečit proti vybočení tzv. Vazný trám přenáší tíhu celého krovu do nosných zdí, ve kterých je uložen do kapes. Musí se nacházet minimálně 80 mm nad stropní konstrukcí (podlahou).
Hlavní prvky krovu a jejich funkce
Krokve kopírují střešní rovinu a jsou od sebe vzdáleny 900 - 1100 mm. Nesmí zatěžovat římsu, proto je mezi těmito dvěma prvky mezera 20 mm. Maximální délka krokve od středové vaznice směrem ke hřebeni bez vrcholové vaznice je 2,5 m. Jinak může být mezi vaznicemi krokve dlouhé až 4,5 m.
Vaznice je nosný trám vodorovně podporující krokve a je podepřen sloupkem. Je namáhán na ohyb. Sloupky slouží k podepření vaznic v plné vazbě. Kleštiny jsou párové prvky, které ztužují krov. Umisťují se pod středovou vaznici a na pozednici přes sloupek. Sedlo je krátký trámek, který ztužuje hlavní trám v místě podpory při větších rozponech nebo zatíženích. Věšadlo - pomocí věšáků (svislé „sloupky") a vzpěr (šikmý prvek) přenáší zatížení vazného trámu blíž k podporám. Vzpěradlo - tato konstrukce podpírá vazný trám a přenáší zatížení do podpor. Opět rozeznáváme vzpěradlo jednoduché, dvojité a trojité dle počtu podpěrných míst. Vzpěry jsou namáhané tlakem a hlavní vazný trám ohybem. Pásek je kratší vzpěra o délce 1 - 1,5 m, která je zakotvená ve sloupu a horním trámu (vaznici).
Pásek má hned několik funkcí. Krokve jsou neseny středovou vodorovnou vaznicí a ta přenáší jejich zatížení.
Typy soustav a jejich charakteristiky
Stojatá stolice: v tomto typu krovu jsou vaznice podporovány svislými sloupky. Díky plným vazbám s mnoha prvky, které se v této soustavě nacházejí, se tento typ krovu používá v místech, kde můžeme postrádat půdní prostor. Také by měl být vazný trám podepřen v polovině jeho rozponu středovou nosnou zdí, kvůli zatěžování trámu od sloupků a vzpěr.
Ležatá stolice: Tuhle konstrukci krovu používáme v objektech, kde vazný trám nemůžeme podepřít středovou nosnou zdí a kde je nutnost volného půdního prostoru pro případnou vestavbu. Středová vaznice je i v tomto případě podporována sloupky a vzpěrami, ovšem v šikmé rovině.
Vaznicová soustava a hambalková soustava
Vaznicová soustava je typ krovu, ve kterém jsou krokve podepřeny vodorovnými vaznicemi. Tyto vaznice přenášejí zatížení přes sloupky a vzpěry do vazných trámů a následně do nosných stěn stavby. Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.
Hambalková soustava je charakterizována volným půdorysem s minimalizovaným množstvím sloupků. V této soustavě se hambalky umísťují mezi krokve a mohou být podepřeny buď jednoduchou stojatou stolicí, nebo dvojitou stojatou či ležatou stolicí. Hambalková soustava byla historicky velmi častá a umožňuje volný půdorys podkroví.
Na obvodových stěnách jsou krokve uloženy na pozednice. Pozednice a vaznice jsou klíčové vodorovné prvky krovu, které přenášejí zatížení z krokví do nosného zdiva. Vzájemně jsou propojeny kleštinami, které ztužují vazby a zabraňují pohybu.
Podklady pro návrh a montáž
Podle výkresové dokumentace si lze sestavit tabulku jednotlivých prvků krovu. Jednotlivé prvky se třídí podle průřezu a délky. Rozměry a nadmíry jsou důležité pro správnou montáž a spolehlivost konstrukce. Při výrobě a montáži se dbá na to, aby všechny spoje byly bezpečně kotveny a dotahovány.
Krokve bývají z fošny nebo z hranolového řeziva. Krokve se rozmisťují ve vzdálenosti 0,75 m až 0,9 m. Krokve se pod hřebenem spojují přeplátováním, kosým srázem s přibitými krátkými příložkami apod. Krokve tvoří střešní plochy, probíhající od hřebene střechy kolmo k okapní hraně. Pokud je používána kontralatě, je třeba připevnit střešní latě a krytinu vhodně k ukotvení a zajištění větrání.
Pro některé typy krytin se volí různá laťování a tloušťky kontralatí. Tloušťka kontralatě určuje velikost vzduchové vrstvy a zajišťuje odvětrání vlhkosti. Obecně platí, že tloušťka kontralatí bývá minimálně 40 mm, při sklonu střechy menším než 25° se uvádí i 60 mm. Laťování je navrženo s ohledem na typ krytiny, rozteče latí a požadavky výrobce.
Látání, krytiny a doporučené rozměry
Střešní latě se běžně prodávají v délkách 4 a 5 metrů a pokládají se přes několik krokvových polí. Latě fungují jako spojitý nosník a musí být uloženy na alespoň 3 podporách. Volný přesah latí přes krokve v štítech je max. 20 cm. Pro střešní latě se používá řezivo pevnostní třídy C24, nejčastěji smrkové dřevo, nesušené stavební řezivo impregnované ochrannou látkou. Do impregnace se přidává barvivo pro identifikaci.
Pro konkrétní konstrukce je důležité volit profil latě s ohledem na únosnost a soulad s plánovanou krytinou. Při stykování latí nad úzkými krokvemi se osvědčuje šikmé seříznutí konců latí.
Praktické poznámky pro konkrétní dřevěné soustavy
Venkovský dům střední má typickou kleštinovou krovovou soustavu. Tato konstrukce je charakteristická tím, že nemá vnitřní sloupky a umožňuje volný půdorys podkroví. U složitějších střech jako valby, polovalby, mansardy vznikají úžlabí, kde jsou zkrácené krokve vynášeny zesílenou nárožní nebo úžlabní krokví. U typické vaznicové soustavy jsou krokve vzdáleny 0,9-1,2 m.
Projektant může navrhnout rozměry na základě statického posouzení, avšak v menších rozpětí je možné odhadovat rozměry. Důležité je důkladné kotvení pozednic, správné uchycení kleštin a zajištění střešních systémů pro konkrétní krytinu a klimatické podmínky.
