Kolejovým ložem se rozumí konstrukce pod pražci a kolejemi, případně výplň mezi pražci a kolem jejich hlav nebo rozšíření mezi výhybkami ve zhlaví nástupištních zídek nebo na mostech a v tunelu. Pročištění kolejového lože slouží k pročištění v úseku koleje delším než 50 m a k pročištění plného profilu kolejového lože prováděné strojní čističkou. Jedná se o výplň mezi pražci a kolem jejich hlav nebo mezi podélnými prahy a podél jejich vnějších svislých stěn.
Kolejová pole montovaná na montážní základně slouží k následnému zřízení koleje. Příčným posunem se rozumí posun osy koleje nebo kolejového rozvětvení větší než 50 mm. Posunutí pražců se provádí v ose koleje za účelem změny rozdělení pražců. Jedná se o vyrovnání osy nebo nivelety koleje nebo kolejového rozvětvení do 50 mm nebo při zapojování na nově zřízenou kolej.
Zvedání se provádí při změně nivelety větší než 50 mm, maximálně do výšky 200 mm. Vložení, složení, naložení nebo vyjmutí kolejového pole nebo kolejového rozvětvení se použije pro přípojná kolejová pole v počtu 5 ks na jednu výhybku nebo pro výhybky kolejových polí bez omezení, přemístění pracovním vlakem platí pro přemístění předmontovaných kolejových polí a rozvětvení na místo vkládání.
Jedná se o výměnu kolejnic délky do 25 m a to ojedinělou výměnu (celkově do 100 m) nebo souvislou výměnu (v délce celkově přes 100 m) a o výměnu drobného kolejiva. Výměna pražců představuje prosté vyměnění pražce původního za nový. Svařování kolejnic ojedinělé nebo průběžné elektricky nebo plynem. Jedná se o krácení nebo dělení kolejnic pomocí pily, o vyvrtání otvorů v kolejnici případně o odstranění okysličeného povrchu kolejnic.
Úrovňové přejezdy jsou konstrukce umožňující přejezd přes kolej vozíků ve stanici nebo přejezd silničních vozidel. Provozovacím zařízením se rozumí konstrukce a práce zajišťující provoz na dráze kolejové normální a širokorozchodné. Ochranná zařízení jsou konstrukce zamezující pojezdu po kolejích nebo chránící hrany zdiva rampy nebo betonového zarážedla. Jedná se o zařízení informující a upozorňující na změnu situace na dráze nebo vyjadřující délkové údaje. Jedná se o osazení informativních zařízení nutných k provozování městské kolejové dráhy.
Recyklace kameniva pro kolejové lože a sanace
V časopise ODPADY 12/2000 mne zaujal článek Recyklace kameniva - kolejové lože a jeho sanace. Preferování recyklace je plně v souladu se zákonem o odpadech č. 125/1997 Sb., a interními předpisy ČD. Jedná se o problematiku blízkou mé profesní specializaci, neboť se podílím na přípravě projektových dokumentací pro koridorové stavby ČD. Považuji za nutné upozornit na některé nesrovnalosti, které jsou v článku uvedeny.
V článku je podrobně popsán způsob vzorkování a lokalizace znečištění. Kontaminovaný materiál je nejprve lokalizován, separovaně odtěžen a odvezen ke zneškodnění, např. na dekontaminační plochu. Jedná se zejména o místa v železničních stanicích znečištěná ropnými látkami, např. V mezistaničních úsecích a v průjezdných kolejích železničních stanic je štěrkové lože obvykle odtěžováno bagry a dále recyklováno. Recyklace je prováděna v souladu s interními předpisy ČD - Obecnými technickými podmínkami "Kamenivo pro kolejové lože" (ČD, č.j. 59 931/95 - S7/STAV) a předpisem S3.
Při recyklaci dochází k třídění na zrnitostní frakce 32-63, 16-32 a 0-16, nikoli však 0-25, 25-100, 0-258, jak je uvedeno v článku. Zpětné využití kameniva závisí na požadavku na kvalitu materiálu a způsobu jeho následného využití. Z hlediska znečištění při zpětném využití kameniva do nové koleje nedochází k překročení přípustných koncentrací škodlivin (potvrzeno na základě vyhodnocení průběžného vzorkování při realizaci staveb).
Pokládám za potřebné upozornit na nepřesné zakategorizování odpadů, které při stavbách optimalizací a modernizací železničních tratí vznikají. Dle Metodického pokynu MŽP ze dne 29. 4. 1998 č.j. OODP/1473/98 k postupu při zařazování odpadů podle Katalogu odpadů (Vyhláška MŽP č. Získaný materiál z obnovy železničního svršku a spodku, který je dále nevyužitelný a stává se odpadem, je zařazován do skupiny stavebních a demoličních odpadů.
Jedná se např. Autoři článku však uvádějí pro odpady z třídění a drcení štěrku mj. Vzhledem ke skutečnosti, že odpad vzniká při stavební činnosti, měl by být zařazen do skupiny odpadů s označením stavební a demoliční odpad pod katalogová čísla, např. K poslední části článku zbývá doplnit, že recyklaci provádějící firma musí mít Osvědčení ČD o způsobilosti k provádění recyklace kameniva pro kolejové lože, příp. Článek o recyklaci štěrkového lože oceňuji jako vhodný příklad zařazení recyklace v oblasti stavebnictví. Sudop Praha, a.