Činnost Komet staví na hodnotách lesní moudrosti (woodcraftu) a na hodnotách spolku Hvězdy v lese. Program rozvíjí dovednosti, které děti z lesních školek znají - pobyt venku, práce s přírodními materiály, vyprávění a ztvárnění příběhů, péče o prostor a o vztahy mezi sebou. Budeme společně plnit Korálkové činy a činy ze Svitku březové kůry - osobní (nesoutěžní) výzvy určené k seberozvoji každého jedinečného člověka.
Pořádáme pravidelné týdenní schůzky, víkendové i prázdninové výlety a letní tábor v indiánském duchu pod tee pee. Důraz klademe na pobyt v přírodě. Naší snahou je všestranně rozvíjet schopnosti mladého člověka, nejenom mimo civilizaci, ale i v běžném životě. Velmi důležitá je pro nás společná zkušenost prožitá v rámci Kruhu, kamarádství a životní přístup v duchu lesní moudrosti - Buď lepším, než jsi byl včera. Neméně důležitý je je pro nás program v Praze, kde se konají pravidelné schůzky družin a některé akce.
Máme pravidelné schůzky a pořádáme nejrůznější víkendové akce během roku (táboření, putování...). Máme i silnou základnu starších woodcrafterů a vše děláme ve svém volném čase a protože nás to baví. Naše činnost vychází z woodcraftu, myšlenky, kterou formuloval americký přírodovědec, malíř a spisovatel E.T.Seton. Scházíme se pravidelně jednou týdně v klubovně, jezdíme na jednodenní i delší, víkendové výpravy.
17000 Wahpeton rod: rod Sýcův (rodinný) eva(tečka)w(zavináč)centrum(tečka)cz Walden Zikova 7, 16000, Praha 6 petrharant(zavináč)seznam(tečka)czrod: Wazazi na WatotoRod vznikl 28. 9. Otyókwa
V případě nepříznivého počasí jsou kmenové schůzky v klubovně na školní zahradě. Schůzky jsou ve čtvrtek od 15:40 do 17:10 hod. V kmeni jsou 2 rodiny, školáci i dospěláci. Ve woodcraftu vyznáváme především dlouhodobé táboření v týpí. Scházíme se pravidelně jednou týdně, jezdíme na jednodenní i vícedenní výpravy a v létě na tábor.
Mniwača Wičašayatapi Sídlo kmene: Podhory u Neveklova, okr. Místo tábořiště: Netluky u Neveklova, okres: Benešov u Prahy k(tečka)dolezalova(zavináč)atlas(tečka)czJsme rodinný kmen, složený nyní z několika rodin a pár kamarádů. Rádi mezi sebou přivítáme další rodiny i jednotlivce. Působíme v Kamenných Žehrovicích u Kladna. Máme děti ve věku od 6 do 18 let. Scházíme se na pravidelných schůzkách dvakrát týdně a jednou měsíčně vyrážíme na výpravu. třídy ZŠ. Pravidelně se schází každé úterý od 16.00 do 18.00 hodin v ZŠ Kamenné Žehrovice. třídy ZŠ. Pravidelně se schází každý pátek od 16.00 do 18.00 hodin v ZŠ Kamenné Žehrovice. třídy ZŠ. Pravidelně se schází každé úterý od 16.00 do 18.00 hodin v ZŠ Kamenné Žehrovice.
Činčapi Wakhan He 9. Strážci pokladů Doupě 1, Doupě, 588 56 p. České Budějovice - Nález jako z Cesty do pravěku od Bořivoje Zemana se podařil geologům z Jihočeského muzea. Při výzkumu u Mydlovar nedaleko Českých Budějovic objevili kmeny pěti stromů, jejichž stáří počítají na patnáct milionů let. Ve čtvrtek je pracovníci muzea vyzvedli ze země, nyní je konzervují v Husitském muzeu v Táboře. Experti budou další vzorky analyzovat ve Švýcarsku. Část nálezu uvidí návštěvníci za rok v nové mineralogické expozici Jihočeského muzea.
Pětici popadaných stromů objevili geologové v úrovni patnáct metrů pod zemským povrchem. Ačkoli se kmeny nedochovaly vcelku, díky jejich velikosti jde v Česku o mimořádný nález. „Zajímavé je, jak jsou přes sebe kmeny přeskládané - bez přednostního směru, jenž by mohl značit vichřici,“ upozorňuje vedoucí výzkumu Petr Rajlich. Jiří Šindelář z občanského sdružení Naše historie: „Loni v létě dělal geolog Rajlich rutinní geologickou prohlídku a odběr vzorků pro Jihočeské muzeum a při té příležitosti uviděl z jednoho svahu, který zarůstal, vykukovat nějaký zbytek starého dřeva. Kmeny původně ležely v hloubce zhruba 14 metrů v takzvaném Mydlovarském souvrství, v lokalitě, kde se dnes těží jíly pro cihlářský průmysl. V okolí se ale těžil lignit už na přelomu 19. a 20. století. Nyní část zkamenělého dřeva vyčnívala zpod asi půlmetrové vrstvy zeminy. Na dendroanalýze spolupracovali s českými experty jejich švýcarští kolegové, kteří potvrdili výjimečnost nálezu.Geologové také uvádějí, že se jedná o kmeny stromů na kulovitých kořenech, které rostly v bažinách nebo tůních (viz obrázek níže). Podle Rajlicha tak je jednou z hypotéz, že v lokalitě došlo k většímu výstupu vody, který způsobil podmáčení a volné popadání objevených stromů. Zachovalý kmen měl kolem metru v průměru, ale jak na něm miliony let ležely ohromné nadložní vrstvy, tak je v jednom příčném směru stlačen na tloušťku do 20 centimetrů. Na příčném řezu má dokonce znatelnou strukturu letokruhů.