Krevní nátěr periferní krve je mikroskopický preparát sloužící k vyšetření krevního obrazu. Nejprve použijeme dezinfekci pro očištění místa odběru a následně odebíráme krev z bříška prstu nebo laterálního boku třetího nebo čtvrtého prstu nedominantní ruky. První kapku, která se objeví, stíráme sterilním tamponkem z důvodu možného obsahu tkáňového moku.
Druhou kapku krve již nanášíme na odmaštěné podložní sklíčko. Kapku umístíme na jednu stranu podložního skla a druhým sklíčkem se pomalým pohybem přibližujeme ke kapce z druhé strany. Jakmile se sklo dotkne kapky, krev se kapilaritou rozprostře podél celé hrany. Plynulým pohybem rozetřeme krev v tenké vrstvě po podložním skle ve směru od kapky. Jedná se o tradiční metodu barvení krve tzv. Metodu provádíme ve vodorovné poloze tak, aby nátěr obsahoval jednu vrstvu buněk. Následuje oplach destilovanou vodou a usušení.
Při prohlížení pod mikroskopem používáme imerzní objektiv a imerzní olej. Pro potřebu fixace používáme roztok May-Grünwaldův. Zaschlý nátěr se pokape koncentrovaným May-Grünwaldovým roztokem na 3-5 min. Poté necháme zafixovaný a obravený krevní nátěr zaschnout a prohlížíme ho za pomoci imerzního objektivu (nekryjeme krycím sklíčkem).
Struktura a funkce krevních buněk
Normální zralé červené krvinky jsou jednotné velikosti 7 µm a na rozdíl od leukocytů nemají jádro. Jsou kulaté, zploštělé a uprostřed s prohlubní - bikonkávní. Vzhledem k obsahu hemoglobinu mají v nátěru periferní krve barvu od růžové po červenou se světlejším středem.
Červené krvinky (erytrocyty) jsou terminálně diferencované bezjaderné bikonkávní elementy vyplněné hemoglobinem, který přenáší kyslík. V cirkulaci krve přežívají cca 120 dní, poté jsou odstraněny makrofágy.
Bílé krvinky (leukocyty) jsou krevní elementy, které opouštějí krevní řečiště a vstupují do tkání, kde vykonávají svou hlavní funkci, tj. v obraně organismu. Názvem leukocyty rozlišujeme několik typů podle morfologie a funkce. Zralé neutrofily tvoří 50-70 % cirkulujících leukocytů a jsou obvykle první leukocyty na místě infekce. Eosinofily tvoří 1-4 %, bazofily méně než 1 %, lymfocyty cca 30 %, a monocytóty patří do agranulocytů s významem pro prezentaci antigenu a imunitní obraně tkání. Všechny leukocytární typy vznikají z kmenové buňky kostní dřeně, která se diferencuje do myeloidní a lymfoidní linie.
Krevní destičky (trombocyty) jsou bezjaderné fragmenty megakaryocytů, které sehrávají nezastupitelnou funkci při hemostázi. Z jednoho megakaryocytu vznikne až 5000 destiček. V cirkulaci žijí 9-12 dní, obvykle zanikají v endotelu cévy.
Co může říci krevní obraz a nátěr?
Vyšetření nátěru periferní krve je často indikováno jako následný test, pokud jsou abnormální výsledky vyšetření krevního obrazu. Může být použito ke stanovení diagnózy, nebo ke sledování průběhu onemocnění krve. Dříve bylo toto vyšetření prováděno při každém vyšetření krevního obrazu manuálně. S nástupem automatizace do laboratoří je proveden diferenciální rozpočet automaticky přístrojem zároveň s vyšetřením krevního obrazu. Jestliže jsou zjištěny abnormality červených, bílých krvinek, nebo destiček, je provedeno manuální vyšetření pod mikroskopem.
Absolutní nebo relativní počet jednotlivých typů leukocytů a jejich vzhled v nátěru periferní krve může být ovlivněn velkým množstvím chorob a chorobných stavů. Nádory, metabolické poruchy, chronické záněty a poškození kostní dřeně mohou ovlivnit počet a typ produkovaných krevních buněk, jejich funkčnost a životnost. U některých stavů je možné nalézt nezralé buňky nebo blasty v nátěru, což může být známkou měrování či progrese onemocnění.
Životní cyklus erytrocytů a souvislosti s hematologickými jevy
Normální hodnota retikulocytů se pohybuje kolem 1 % a doba životnosti erytrocytu v krvi je 120 dní. Počet leukocytů během prvních dnů života novorozence prudce stoupá až na hodnoty okolo 20×10^9/l (leukocytóza tvořená granulocyty - neutrofily, eosinofily a bazofily) - neutrofilie s posunem doleva. Asi po jednom týdnu opět ubývá leukocytů a objevuje se převaha lymfocytů do věku 4 roku, pak se poměr neutrofilů a lymfocytů vyrovnává a později převažují granulocyty až do stáří.
Možné odchylky v mikro a makro velikostech erytrocytů
V nátěru periferní krve se mohou objevit anisocytóza (rozdílná velikost buněk). Mikrocytóza a makrocytóza bývají spojovány s nedostatkem železa, folátů či vitamínu B12 a s různými metabolickými poruchami či jaterními či kostními dření poruchami. Nadměrná makrocytóza může souviset s deficitem folátů a vitamínu B12, zatímco mikrocytóza bývá často spojována s sideropenií. Anisocytóza slouží k odlišení některých typů anémií.
Typické ukazatele a jejich interpretace
Nízký či vysoký počet krevních destiček může indikovat nutnost mikroskopického diferenciálního rozpočtu zaměřeného na abnormality ve velikosti a tvaru destiček. Výsledné hodnoty mohou kolísat v čase. U malých či velkých změn v hematologických parametrech je důležité sledovat klinický obraz a provést další vyšetření.
Když dojde k poškození cévní stěny a ke krvácení, krevní destičky desítky se aktivují, shlukují a slepují k sobě navzájem - tvoří agregáty a zahajují proces srážení krve. K zástavě krvácení je nutný dostatečný počet krevních destiček; pokud jich je málo, může dojít k životu ohrožujícímu krvácení. Opačně, nadměrná produkce destiček může vést k riziku trombózy.
tags: #krevni #nater #erytrocyty