Mezi nejpoužívanější kročejové izolace lze zařadit polystyren a minerální vatu. Kročejový polystyren (plastifikovaný!) je patrně nejčastěji používanou kročejovou izolací podlahy. Je to dáno jak cenou, tak nižší stlačitelností. Při aplikaci kročejové izolace je třeba jednotlivé kusy klást přesně vedle sebe a odizolovat roznášecí desku od okolních stěn. Snížit kročejový hluk pronikající do interiéru nebývá úplně jednoduché. Obzvláště v budovách s nižšími výškami stropů, kdy obyvatelé většinou při rekonstrukci podlah bojují o každý centimetr.
V případě akustické izolace podlah můžete využít speciální desky z minerální vlny. Podle toho, zda plovoucí podlahu realizujete jako těžkou (s betonovou roznášecí vrstvou), nebo lehkou (s roznášecí vrstvou třeba z OSB desek), pak následují další vrstvy dle požadavků projektu. Výhodou těžkých plovoucích podlah je lepší akustická izolace a vyšší pevnost. A naopak lehké plovoucí podlahy bývají tenčí, což se třeba do domů s nižší výškou stropu může hodit.
Kudy vést rozvody, když nechceme narušit vrstvu kročejové izolace? Je vůbec přípustné mít vrstvu kročejové izolace tlustou 80 mm. Je možné ji tam položit ve dvou vrstvách? Toto jsou otázky, na které se bude realizační firma či přímo investor ptát projektanta. Jedná se o typickou situaci na stavbě - dle projektu má být v podlaze nejen kročejová izolace, ale i rozvody odpadu. A ke všemu se ukáže, je potřeba v podlaze vést i další inženýrské sítě. Dle popisu projektanta se vše má vést ve vrstvě kročejové izolace tl. 80 mm. Kudy tedy vést rozvody, když nechceme narušit vrstvu kročejové izolace? Je vůbec přípustné mít vrstvu kročejové izolace tlustou 80 mm. Je možné ji tam položit ve dvou vrstvách?
Abychom neslyšeli, že někdo chodí v patře nad námi, je potřeba navrhnout skladbu podlahy s kvalitní kročejovou izolací. Na této kročejové izolaci je pak umístěna roznášecí deska. V případě těžkých plovoucích podlah (obr. 1) je nejčastěji roznášecí deska provedena ze železobetonu, či litého betonu nebo anhydritu, v případě lehkých plovoucích podlah (obr. 2) to jsou nejčastěji desky na bázi sádrovlákna (např. Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí. Obr. 1 Těžká plovoucí podlahaObr.
V projektu je navržena vrstva kročejové izolace tl. Tloušťka kročejové izolace 80 mm je nad přípustnou hranicí. Kročejové izolanty z minerální vlny jsou oproti běžnému podlahovému EPS 100 relativně měkké, což má své opodstatnění. Čím je materiál měkčí, tím je pružnější, a lépe tak tlumí vibrace. Maximální stlačitelnost těch nejměkčích kročejových izolací je 5 mm, vyjádřeno hodnotou CP5. Ty pevnější pak mají 2 mm, tedy CP2. U takto relativně měkkých kročejových izolací je maximální doporučená tloušťka 50 mm. Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje.
Co tedy dělat když je v projektu tl. 80 mm? Tloušťku 80 mm lze vytvořit ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Například kročejová izolace ISOVER N tl. 30 mm + ISOVER EPS 100 tl. 50 mm. Možné to je, nicméně doporučuje se jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot (např. kamínků) mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm. Spíše je vhodné, doplnit jednu vrstvu kročejové izolace vrstvou pevného EPS. Pozor však na ony nečistoty v mezivrstvě. Celkové deklarované stlačení (součet stlačení obou desek) musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska. Suché podlahy standardně požadují maximální stlačení CP2 tj. 2 mm, těžké podlahy dle konkrétního typu pak nejčastěji max. S vedením rozvodů odpadu je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostačenou tloušťku pod roznášecí deskou. Například vnější průměr odpadu bude 50 mm. K tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky). Na tuto vrstvu tedy potřebuje 60 mm. Ideálně je tedy mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0-1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm. Ano, možné to je a někdy je to i praktičtější, protože tvrdý a pevný EPS chrání relativně měkkou vrstvu kročejové izolace před prošlapáním ve fázi před betonáží. Ovšem tuto funkci zvládne až EPS od tloušťky 30 mm. Tenčí EPS by na pružné kročejové izolace popraskal, kdyby se po něm chodilo. Vždy je potřeba, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení. Obecně u akustiky je totiž problém, že nejslabší článek akustické izolační vrstvy se významně negativně projeví v akustickém útlumu celé podlahy a to platí i u soklové části. Sice budeme mít dobře navrženou kročejovou izolaci v ploše, ale podceníme izolaci pásku po obvodu, hluk se nám bude přenášet do stěn. Proto by měl okrajový dilatační pásek navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení. Celková tloušťka kročejového izolantu musí být do max. tloušťky uvedené v projektových požadavcích.
Kročejová izolace a její materiály Používá se tam, kde je potřeba utlumit přenášení hluku stropní konstrukcí, který vzniká mechanickými rázy na konstrukci. Například chůzí, provozem strojů, pádem těles a dalšími jinými rázy, které se mohou přenášet do podlahy (stropu). Z toho vyplývá, že se kročejová izolace používá nejvíce do podlah, pod kterými se nachází jiná bytová jednotka, nebo obytný prostor. Požadavek na hodnotu kročejové neprozvučnosti je uveden ve vyhlášce 268/2009 Sb. Hodnoty kročejové neprozvučnosti pro jednotlivé sousedící typy místností řeší norma ČSN 73 0532. Pouze jednoduchá stropní deska je nedostačující, a proto se musí vložit pružná mezivrstva. Princip je stejný jako u plovoucí podlahy, kde je na stropní desku položena kročejová izolace a na ní je aplikována tuhá roznášecí vrstva. Jsou dva typy plovoucí podlahy: Lehká plovoucí podlaha a Těžká plovoucí podlaha. Lehká plovoucí podlaha je vytvořena z desek na bázi dřeva, nebo jiných betonových či sádrokartonových desek. Desky se kladou alespoň ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou spár tj. křížem. Nevýhodou této skladby je nižší účinnost, která je zapříčiněná nižší hmotností. Těžká plovoucí podlaha je vytvořena z lité anhydritové či betonové směsi. Plošná hmotnost má být nejméně 75,-Kg/m2. Tato podmínka je splněna pokud materiál váží 2 000,-kg/m3 při tloušťce desky nejméně 37,5 mm.
Jakou kročejovou izolaci použít? Nejčastěji se používá polystyrén typu EPS T4000, T6500, který se vyrábí v různých tloušťkách. Pozor, aby kročejová izolace v anhydritové podlaze správně fungovala tak musí být v souvislé vrstvě bez přerušení. Nesmí do ní zasahovat rozvody vody, odpadů a jiných vyčnívajících konstrukcí z podlahy. Kročejové polystyreny mají menší tepelně izolační účinky než klasické podlahové polystyreny. S tímto se musí počítat, například tam kde chceme utlumit přenos hluku a víme, že pod podlahou je nevytápěný prostor. Zde bude potřeba zvolit skladbu takovou, aby dobře izolovala ale i plnila požadavek na kročejovou neprozvučnost. Např: stropní konstrukce, tepelná izolace, kročejová izolace, anhydrit. Pokud se bude jednat o místnost pod vytápěným prostorem, kde není potřeba řešit tepelnou izolaci tak si vystačíme pouze s kročejovou izolací a okrajovými pásky z mirelonu, které odizolují stěny od podlahy.
Proč se nezmiňujeme o minerální vatě? Hydroizolační pás na bázi EPDM s vysokým obsahem polymeru je ideální do extrémních podmínek na klasických plochých střechách. Je nejspolehlivějším a nejtrvalejším materiálem pro tento typ střech. RESITRIX je hydroizolační pás ze syntetické gumy svařitelný ve spojích, který byl poprvé vyrobený firmou Phoenix v roku 1978. Je pokračováním programu vývoje hydroizolačního EPDM pásu, jehož vývoj začal již v roce 1968. Jedinečný polymerový povrch pásu umožňuje přilnavost, výztuž ze sklenných vláken zabraňuje krabacení a zaručuje rovinnost a stabilitu. RESITRIX CL Classic je vodotěsná membrána svařitelná horkým vzduchem, určená pro lepení PU lepidly (např. RESITRIX SK Partial Bond je samolepicí EPDM hydroizolační membrána pro částečné lepení se snímatelnou fólií. Jedná se o velmi důležitou a často podceňovanou součást podlahových konstrukcí.
Tepelné izolace podlah jakými jsou např. podlahový polystyren sice dokážou hluk tlumit, ale tlumí jen vysoké frekvence hluku - vysoké tony. Nízké frekvence tedy dunivé zvuky, které snadno prostupují konstrukcí a jsou pocitově nepříjemné, již tyto materiály utlumit nesvedou. Aby se zamezilo šíření těchto nepříjemných zvuků, je nutno vkládat do podlahové konstrukce izolace k tomu určené. Nazýváme je kročejové izolace. Tvoří je materiály navrženy právě pro útlum šíření zvuků nízkých frekvencí. Tyto izolace jsou oproti tepelným elastičtější, čímž více pohltí (utlumí) zvukové vlnění.
Kročejové izolace podle značekKročejová izolace Mirelon(15x). Mirelon Kročejová izolace v pásech je vyrobena z polyetylenové pěny s uzavřenou buněčnou strukturou. Disponuje výbornými akusticky i tepelně izolačními vlastnostmi a je tak vhodná jako kročejová i tepelná izolace pod podlahu. od 21,01 Kč od 16,81 Kč / m2 s DPH
Jak na tepelnou a akustickou izolaci podlahy
Další typy materiálů zahrnují Mirelon Dilatační páska s folií, Styrotrade Styrofloor T4 a Mirelon Dilatační páska s folií. Tyto prvky slouží k vytvoření prostoru pro dilataci podlahy a k ochraně proti zatékání pod izolaci. Např. Mirelon Dilatační páska s folií je vyrobená z polyetylenové pěny a slouží k vytvoření prostoru pro dilataci neboli rozpínání podlahy, vhodná je především pod těžké betonové podlahy. Fólie poté zabraňuje zatékání anhydritu a betonu pod izolaci.
Nízké frekvence vyžadují zvláštní řešení: teoreticky kročejové izolace zlepšují akustiku, ale pro skutečné snížení hluku je třeba pečlivě volit skladbu a tloušťky vrstev, aby byly splněny požadavky na kročejovou neprůzvučnost podle příslušných norem a vyhlášek. DAMTEC a související řešení zlepšují kročejový útlum a vibro-izolační vlastnosti v širokém spektru aplikací.