Mezera mezi folií a krytinou, nebo fólií a izolací? Dráčku, koukám na izolaci, kolik máte izolace mezi trámy a pod trámy? Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par, která je způsobena především vařením, praním, koupáním, vypařováním u rostlin, dýcháním a pocení lidí atd. Rosení - jak se kondenzace par také nazývá - se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť.
Fundament dvouplášťových a větraných střech
Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy. Historicky osvědčené řešení. Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.
Naproti tomu nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci. Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Výška této mezery je dána výškou kontralatí. Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 2,5 - 5,0 cm) viz ČSN 731901.
Pozor na zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů a pod. Norma stanovuje čisté průřezy. Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy: A. v okapové hraně 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm2 na 1 bm okapu ve střední části musí být plocha nejméně 200 cm2 na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 2 cm) B. u hřebene nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. 50 cm2 na 1 bm šířky hřeben.
Větrací prvky a jejich počet
Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí. Velkoformátové tašky: Dostatečné odvětrání zaručuje 10 odvětrávacích tašek na 100 m2 plochy střechy, položených ve 2. řadě pod hřebenem, současně s provedením hřebene, resp. Maloformátové tašky: Dostatečného odvětrání dosáhneme pomocí odvětrávací soupravy s klenutým krytem umístěné do 2. až 3. řady pod hřebeneem (25 ks na 100 m2 plochy střechy) za současného provedení hřebene.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat při pokládání hřebene a nároží do malty a při malých sklonech střechy a dlouhých krokvích. Větrací taška k tašce Bramac MAX ... Zvláštní pozornost dostatečnému množství odvětrávacích otvorů je třeba věnovat při pokládání hřebene a nároží do malty a při malých sklonech střechy a dlouhých krokvích. V případě valbových, stanových apod. střech se odvětrávací tašky umisťují podél linie nároží. Při odvětrávání mezi tepelnou izolací a pojistnou nedifuzní fólií Bramac VEL příp. Tabulka níže pomáhá určit velikost vstupního otvoru u okapu, výstupního otvoru u hřebene střechy a velikosti průběžné větrané mezery.
Tabulka je určena do délky krokve střechy 10 m. Pokud je krokev delší než 10 m zvětšuje se nejmenší tloušťka vzduchové vrstvy o 10% hodnoty připadající k nejmenší tloušťce a příslušnému sklonu. Do délky krokví 6 m ve sklonu střechy plochy > 25° je přípustná minimální tloušťka vzduchové mezery 40 mm (*). Velikost výstupního otvoru při větrání hřebenem je 100 cm2 /bm. Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou (nároží, vikýře, střešní okna atd.).
Metody větrání a řízení vlhkosti
- volit slabší tepelnou izolaci a zanechat požadovanou vzduchovou mezeru mezi ní a výškou krokve. Záklop je potom přibit přímo na krokvích. Nevýhodou je menší tepelně izolační schopnost střechy, nebo- volit sílu tepelné izolace shodnou s výškou krokví, ale vzduchovou mezeru potom vytvořit dodatečně pobitím střechy záklopem na kontralatích o síle požadované vzduerové mezery (tedy 4-6 cm). Plocha ventilátorů musí být stejná na vstupu i na výstupu (tj. Střechy s parozábranou potřebují o 40 % menší odvětrávací plochu.
- U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. V současné době díky vysokým cenám energií se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů.
Rekonstrukce eternitové střechy za 4 dny do IKO Cambridge
Praktické postupy pro řešení mezer
Odvětranou mezeru je nutné navrhnout a provést tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostory. Pokud máte střechu zateplenou bez odvětrané mezery, existuje několik řešení. Jiným řešením při stávajícím zateplení doléhajícím na záklop, při kterém se nesundává střešní krytina, je nutnost sundat podhledy, vytvořit 4cm prostor v horní části krokví doléhající na záklop. Tento prostor je možné vytvořit hřebíčky, mezi které se natáhne drátěk tak, aby vata nemohla dolehnout na záklop a ucpat průduch.
V případě, že nechcete demontovat ani střešní krytinu, ani podhledy, a pokud to umožňuje sklon vaty, instalujte do odvětrané mezery latě, které přimáčknou vatu a vytvoří průduch pro odvětrání. Tento způsob odvětrání nemusí být vždy dostatečně účinný a splňovat požadavky pro odvětrání dle návodů na pokládku a norem. Podívejte se na tato videa, abyste věděli jak správně a přesto snadno a rychle instalovat odvětrávače do střechy.
Stříkaná pěna a její rizika
Stříkaná pěna je hitem několika posledních let. Odhlédněme od faktu, že některé stříkané pěny jsou kvalitní a jiné méně. Skutečným problémem je, že většina firem, které se zabývají nástřikem pěny, neřeší nutnost odvětrané mezery. Instalace stříkané pěny může probíhat tak, že na spodní stranu záklopu, mezi krokve, firma během několika dní vystříká termo-izolační pěnu. Kam ale zmizela během této instalace odvětraná mezera? Co se děje na spodní rozpálené straně záklopu? Kam odchází případná kondenzace?
Touto instalací stříkané pěny nebyla vytvořena odvětraná mezera. Rozpálená střecha ničí postupně stříkanou pěnu, která následkem velkého tepla degraduje. Kondenzace se dostává do dřevěného záklopu a může ho celý promočit a „rozežrat“. Pokud budete chtít zateplit střechu pomocí stříkané pěny, domluvte se s instalační firmou, která bude instalaci stříkané pěny provádět, že Vám vytvoří odvětranou mezeru a trvejte na jejím vytvoření. Jen tak budete mít jistotu, že Vám taková střecha vydrží dlouhou dobu a bude se Vám pod ní dobře bydlet.
Konstrukce střešní izolace a praktické dotazy
Dobry den,rada bych se zeptala na Vas nazor. Jdeme zateplit nasi strechu a pozdeji i zobytnit podkrovi. Nase strecha je pokryta bridlici. Pod ni je terovy papir a kompletni dreveny zaklop. Sikminy budou zaizolovany mezi a pod krokvemi a na izolaci pride dreveny obklad. Na pude bude volne lozena izolace. Prostor sikmin komunikuje na sirku krokvi s pudnim prostorem. Potrebujeme instalovat i parozabranu, nebo je to difuzne otevrena konstrukce?
V současné době izolace mezi krokve dle současných platných norem, ale i z ekonomického hlediska již nestačí a proto se doplňuje také izolací pod krokvemi. Větraná skladba je problematická u střech se složitými průniky střešních rovin, dále u střech s větším počtem prostupů, střešních oken, vikýřů apod. Vhodnost provětrávané skladby zvládne posoudit projektant, který bere v úvahu další okrajové podmínky, jako je množství sněhových srážek, teplotní oblast a nadmořská výška, ve které se objekt nachází a vlhkostní namáhání ze strany interiéru. Skladba střešního pláště je zakončena krytinou. Pokud je požadována parotěsná krytina s vysokým difuzním odporem, např. další varianta větrané skladby je větraná dutina mezi izolací a bedněním s difuzní fólií. Pokud je ve skladbě umístěna větraná vzduchová mezera, pak tato mezera dělí skladbu na dvě části tzv. pláště, jedná se o střechu dvouplášťovou. Nejčastější konstrukce šikmé střechy je klasická dvouplášťová skladba. Díky kvalitním pojistným hydroizolacím lehce propustných pro vodní páru lze snadno docílit požadovaného kvalitního zateplení interiéru ve vrstvách mezi a pod krokvemi.