Aby váš dům neshořel nebo se neporušila jeho konstrukce vlivem zásahu blesku, je třeba si na střechu pořídit hromosvod. Vhodný typ hromosvodu pro vaši střechu vám může určit realizační firma. Jímací zařízení slouží k zachycení blesků a všech elektrických výbojů. Uzemnění je zařízení předávající elektrický náboj zemi. Skládá se ze dvou částí - zemního vedení a zemniče. Zemnič se vyrábí ve formě desky, tyče, drátu, pásu nebo lze použít jiná kovová zařízení uložená v zemi, např. Její použití je výhradně na sedlových a valbových střechách a výjimečně se objevuje i na střechách plochých.
Co je součástí hromosvodu a jak funguje?
Skládá se z hlavních, pomocných a náhodných jímačů. Hlavní strojené jímače, které se umisťují na hřeben střechy v maximálních vzdálenostech 15m od sebe, jsou vyrobeny ve formě tyčí 1,5 m až 2 m vysokých. Pomocné jímače tvoří dráty o průměru 10 mm a ve smyčce se umisťují na chráněné místo, nejčastěji komín. Náhodné jímače jsou kovová zařízení umístěná na střechách budov a jsou to např. Tato soustava plně nahrazuje soustavu tyčovou. Jak už napovídá sám název, jedná se o soustavu jímacích lan, které nad plochou střechou vytvoří mříž. Oka, která díky propletení vzniknou, mohou být veliká maximálně 20x60 m. křížení vodičů se spojuje křížovou svorkou. Soustava prostá se instaluje na ploché střechy pouze obytných a občanských budov. Jímače se ukládají na volné vodící podpory ve výšce 100 - 150 mm nad střechou. Vzdálenost podpor je cca 1,5 m. Soustava podepřená se opět instaluje na ploché střechy, ovšem tentokrát u rozlehlejších průmyslových a občanských budov. Jímací síť se ukládá asi 500 mm nad střechu na nevodivé podpory, které se kladou do vzdáleností 5 - 10 m od sebe. Je to zvláštní typ mřížové soustavy. Chrání většinou důležité budovy, nebo objekty, kde po zásahu blesku hrozí výbuch (př. sklady výbušnin, transformovny...). Jímací zařízení se umisťuje asi 500 mm nad střechu tak, aby ji pokrylo celou, a pokládá se na stožáry, které jsou vzdáleny od objektu 2m. Vytvořená síť má oka velká max. 20 x 20 m. Tento typ hromosvodu se využívá u budov, které musíme chránit s ohledem na okolní objekty (např. vojenské objekty). U menších objektů používáme tzv. stožárový hromosvod. Konstrukce hromosvodu je od budovy vzdálená minimálně ½ své výšky, která musí být dostatečně velká, aby ochranný kužel od stožáru (poloměr podstavy musí být alespoň 1 ½ výšky) přesáhl hranici objektu min. o 2 m. Svody se vedou dvojím způsobem. Prvním z nich je volný průběh po fasádě, kde se přichytávají po určitých vzdálenostech kotvami. Druhý způsob je vedení pod omítkou. Svody musí být v plastové trubici o průměru 32 mm.
Důležité je také vědět, kolik svodů bude pro daný objekt potřeba. U obytných staveb postačí pouze základní počet svodů, který se určuje podle velikosti objektu. Pro malé budovy, které mají obvod do 40 m a výšku menší jak 10 m stačí jeden svod. U obytných a občanských staveb už je to jinak. Stavbám s obvodem menším jak pětinásobek šířky postačí 1 svod na 30 m. Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.
Instalace hromosvodu na plechovou střechu: praktické aspekty
Rád bych konzultoval provedení hromosvodu na hale s ocelovou konstrukcí. Hala má rozměry cca 200 x 60 m, je provedena z ocelových sloupů, které jsou sešroubovány s profily nesoucími střechu. Střechu tvoří pozinkovaný plech tloušťky 0,8 mm. Protože sloupy i části konstrukce střechy jsou natřeny barvou a není tak zajištěno spolehlivé elektrické spojení mezi jednotlivými části ani mezi plechem a konstrukcí (plech je přišroubován k OK šrouby, které mají pod hlavou plastovou těsnící podložku), předpokládám, že je nutné provést mřížovou jímací soustavu s oky 20 x 60 m, která bude spojena s ocelovými sloupy, které budou sloužit jako náhodné svody (sloupy jsou spojené s uzemňovací soustavou a jsou z jednoho kusu).
Zdá se mi však, že bleskový proud bude mít snahu jít nejkratší cestou do země, tj. využije vnitřních sloupů, které jsou také na uzemňovací soustavu napojeny (protože 400 mikrometrů barvy není žádnou velkou překážkou), což může ohrozit osoby a zařízení nacházející se v hale. Je toto provedení správné, nebo jsme něco zanedbali? Jaký je v současné době pohled na normy IEC 62305, u kterých je připravováno převzetí do ČSN?
Jednotlivé části hromosvodu musí být na střeše přichyceny pevně do záklopu, aby je případný vítr neutrhl a neponičil střechu. Tyto úponky se dají koupit na internetu nebo ve většině stavebnin, prodejnách pro elektrikáře, či specializovaných střešních stavebnin. Je lepší úponky do střechy montovat již v době pokládky střešní krytiny, aby se pro zjednodušení práce nemuselo dodatečně do střechy zasahovat. I dodatečná montáž ale není nijak složitá: Slepené šindele se opatrně odlepí a vytáhnou se hřebíky ze šindele, pod který se bude úponka instalovat. Jakmile se vyndají hřebíky, je možné šindel vytáhnout nebo jen dostatečně nadzvednout.
Další aspekty ochrany a provozu
Za bouřek máme obvykle největší strach z elektrických výbojů. Proti nim se ale lze bránit nejsnáze. Rozumný člověk uteče před bouřkou z otevřené krajiny, neschová se pod solitérním stromem na kopci, radši zaleze do auta, které funguje jako Faradayova klec. A dům má vybaven funkčním hromosvodem. Léto, doba bouřek. Bez funkčního hromosvodu to nejde. Léto, doba bouřek. Léto, doba bouřek, které jsou často doprovázeny silným větrem, vydatným deštěm a někdy i krupobitím. Největší vrásky na čele by nám měly dělat kroupy, přívalové srážky a silný vítr, před kterými se nelze tak snadno schovat. Když se vylije potok a steče voda z polí, dům a zahradu neuchráníme, když padají velké kroupy, zničí, co mohou. A silný vítr dovede vyvrátit a polámat stromy, odnést střechy, poničit ploty. My však máme za bouřek obvykle největší strach z elektrických výbojů. Proti nim se ale lze bránit nejsnáze. Rozumný člověk uteče před bouřkou z otevřené krajiny, neschová se pod solitérním stromem na kopci, radši zaleze do auta, které funguje jako Faradayova klec. A dům má vybaven funkčním hromosvodem.
Jak se chová plechová střešní krytina za bouřek? Stejně jako jakákoli jiná, je ale třeba mít na domě instalovaný funkční hromosvod, který svede případný elektrický výboj do země. Sice by vodivost materiálu sváděla k myšlence, že může jít o plošný jímač blesků, není to ale pravda. Především proto, že materiál, kterým může protékat bleskový výboj, musí mít hlavně potřebnou tloušťku. Tu ale běžné plechové střešní krytiny nemají, protože se vyrábí z plechu tloušťky 0,5 - 1 mm. Bez funkčního hromosvodu to nejde. Ochranu před blesky musí na plechové střeše zajišťovat standardní jímací soustava jako na jakékoli jiné střeše, která je pokryta nevodivou střešní krytinou. Nerezové a pravidelně revidované jímací zařízení by mělo být součástí každé střechy každého domu. Navíc výrobci plechových střešních krytin vyrábí i doplňky potřebné k uchycení hromosvodu, konkrétně nerezové univerzální příchytky. Montuje se krytinovým vrutem do plochy krytiny nebo se používá jako svěrný klip (např. na hraně lemování nebo rovného hřebene). Při instalaci hromosvodu se navíc doporučuje opatřit střechu lávkami a žebříky, které pomohou jak při samotné instalaci hromosvodu, tak při jeho revizích. Důležité je také mít přístup ke komínu i k hromosvodu.
A co s plechovými střechami v silném větru a krupobití? Pokud je plechová střecha navržena a položena správně, nemusíme se bát hluku při silných deštích. Horší už je to s krupobitím, ale to je problém všech typů střech. Izolační materiály ve střešní skladbě tlumí hluk. Při správné montáži a do určité síly větru plechové střechy odolají i tomuto jevu, dokonce lépe než běžné střešní tašky. V některých případech je nutné střechu připojistit vůči poškození kroupami. Riziko důlků dopadem krup nelze vyloučit.
Jak se dělá montáž hromosvodu na plechovou střechu
Plechová střecha má při instalaci hromosvodu svá specifika. Při návrhu je potřeba zohlednit konstrukci střechy, její kovové části, způsob uložení vodičů i návaznost na svody a uzemnění. Hromosvod proto není pouze vodič umístěný na střeše. Konkrétní způsob instalace závisí na typu střechy a konstrukci objektu. Na střeše se vytváří jímací soustava, která má zajistit ochranu objektu před účinky blesku. Před rekonstrukcí je proto vhodné nejprve zjistit stav současného systému a podle výsledku určit rozsah potřebných prací.
Uzemnění hromosvodu u plechové střechy. Samotný hromosvod na střeše nestačí. Důležitou součástí systému jsou také svody a uzemnění. U nového domu lze uzemnění připravit už během výstavby. Rozsah rekonstrukce se určuje podle konkrétního objektu. Je plechová střecha sama o sobě hromosvod? Ne. Samotná kovová střešní krytina automaticky neznamená, že má objekt správně provedenou ochranu před bleskem. Hromosvod tvoří systém jímací soustavy, svodů a uzemnění. Proto je vhodné navrhnout hromosvod podle konkrétního objektu.
Montáž hromosvodu na plechovou střechu v Jihomoravském kraji. ELTRIGO provádí montáž a rekonstrukce hromosvodů v Jihomoravském kraji. Působíme zejména v Brně, Brně-venkově, Znojmě, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově, Blansku, Mikulově, Moravském Krumlově, Pohořelicích, Miroslavi a okolí. Řešíme hromosvody pro nové i starší rodinné domy a další objekty. Potřebujete hromosvod na plechovou střechu? Kontaktujte ELTRIGO. Ano. Potřeba ochrany před bleskem se posuzuje podle konkrétní stavby a příslušných požadavků. Ne. Ano.
Právní a normativní rámec
Souvisí s platnými normami a vyhláškami. Souhrn tématu Diskuze se zaměřuje na správné řešení ochrany plechové střechy s hromosvodem, zejména v souvislosti s instalací fotovoltaických panelů a přepěťových ochran. Uživatelé sdílejí zkušenosti s uzemněním, ekvipotenciálním pospojováním a výpočtem chráněného prostoru podle valivé koule a ochranného úhlu. Důraz je kladen na minimalizaci škod při zásahu bleskem a správné propojení hromosvodu s přepěťovkami a solárními systémy.
