Střechy s hydrofilní minerální vlnou mají i v nejúspornější variantě (50 mm Isover FLORA + 30 mm substrát) velmi dobrou vodní kapacitu, minimálně 51 litrů na m2. Toto množství odpovídá velmi silnému dešti v délce trvání 2 hodiny (za ideálního stavu, kdy je střecha zcela vyschlá). Střechy s hydrofilní vlnou malého rozsahu (do 50 m2) obvykle nepotřebují speciální drenážní prvky, protože hydrofilní vlna odvádí vodu v celém svém objemu, pokud je ve střeše alespoň minimální sklon (na obrázku var. Pokud je rozsah střechy větší nebo je její tvar komplikovanější, vegetační souvrství musí být doplněno o plošnou drenáž, obvykle z nopové fólie (na obrázku var. Drenážní kapacity minerální vlny při různých sklonech střechy jsou známy (viz kapitola 5).
Součinitel odtoku (C) charakterizuje schopnost odvádět srážkovou vodu vegetačním souvrstvím. Je závislý na mocnosti, složení (skladbě) a sklonu vegetačního souvrství. Tabulkové součinitelé odtoku se používají k dimenzování drenážní vrstvy a odvodnění zelené střechy. Ve standardech jsou uvedeny tabulkové hodnoty podle ČSN 75 6760, DIN 1986-100, ÖNORM B 2501 i FLL 2018 (příklady viz tab. 1).
Co určuje odtokový součinitel a jak se počítá?
Pro dimenzování drenážní vrstvy a odvodnění střechy se podle tabulkového součinitele odtoku vypočítá celkový odtok dešťové vody ze střechy q [l/s/m2] = A x C x q/b, kde A je odvodňovaná plocha [m2], C součinitel odtoku, b výpočtová odtoková šířka - volná šířka u vpusti nebo žlabu [m] a q návrhový 15minutový déšť [l/s/m2]. Pro lepší pochopení výpočtu drenážní kapacity je na str. 5 uvedena konkrétní hodnota koeficientu pro různá skladby vegetačního souvrství. Měření a stanovení koeficientů se liší podle typu střechy a instalace.
Ve směrnici FLL (2018) je popsána metoda stanovení koeficientu odtoku C při intenzitě srážek 27 mm za 15 min (27 l/m2). Měření se provádí 24 hodin po maximálním nasycení vegetačního souvrství bez vegetačního krytu. Testovací plocha o rozměrech 5 x 1 m má sklon 2 %. Takto naměřené koeficienty platí pro střechy se sklonem do 5° (8,7 %). Pro střechy s vyšším sklonem je možné stanovit koeficient odtoku při 5°, 10° a 15°. Stanovuje se také koeficient špičkového odtoku (Cpeak) a další koeficienty, které umožňují hodnocení změny odtoku v čase.
U extenzivních zelených střech se hodnotí vegetační souvrství včetně rozchodníkového koberce. Měřením lze zjistit vlhkost substrátu a odpovídající parametry skladby.
Praktické ukázky a řízení odtoku v praxi
Pro plochy zasakovacích roštů AS-TTE ROŠT je součinitel odtoku prakticky nulový (0) a splňuje tak podmínky dotačních titulů. U zasakovacích roštů lze pomocí vsakovací dlažby vytvářet různě velké plochy a zpevňovat parkoviště, průmyslové areály, vjezdy a chodníky. Dlouhodobý srážkový normál a jeho vliv na výpočet množství srážkových vod je upravován legislativou a vyhláškami, které od 1. července 2022 reflektují změny v odtoku do kanalizace a zohledňují skutečné klima a rozložení srážek.
Podle vyhlášky 428/2001 Sb. ve znění 244/2021 Sb. se změnilo vymezení a postup výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace. Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se proto používá dlouhodobý srážkový normál stanovený z období 1991 až 2020. Tyto změny ovlivňují výpočet poplatků za odvádění srážkových vod a správné dimenzování drenážní vrstvy.
Součinitel odtoku se tedy může lišit podle typu povrchové úpravy a lokality. Hodnoty 0,9 platí pro vodonepropustné střechy, asfaltové a betonové plochy, ale i zámkové dlažby. Výrazně nižší součinitel 0,1-0,6 lze použít pro vegetační střechy. Roční množství odváděných srážkových vod Q (m3/rok) se pak počítá jako součet redukovaných ploch (m2) × dlouhodobý srážkový normál (m3/m2·rok).
Jaké jsou dopady na plánování a projekty zelených střech?
Od 1. července 2022 se upravuje postup pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace, což ovlivňuje návrh drenážních systémů a možností využití dešťových vod. Šetrné hospodaření s dešťovou vodou se stává prioritou trvale udržitelného rozvoje. Projekty zahrnují detailní posouzení odtokových charakteristik a zohlednění odolnosti vůči změnám klimatu, které se projevují nevyrovnaným rozložením srážek v průběhu roku.
Další důležité aspekty se dotýkají definic pojmů, standardů a legislativy. Z důvodů předběžné opatrnosti je vhodné ve smlouvách uvádět definice pojmů, a autorizované osoby často čelí tlaku na náhradu škody, byť to bývá považováno za podvod; pojišťovny pak zjišťují odpovědnost za škodu.
tags: #odtokovy #soucinitel #vegetacni #dlazba