Chystáte se po zimě na výmalbu bytu? Nebydlíte-li zrovna v novostavbě, může se stát, že zdi ve vašem domě či bytě budou obsahovat nerovnosti, praskliny, díry po hmoždinkách či hřebících nebo například odlupující se předchozí nátěr. Pokud byste se rozhodli tyto nerovnosti jednoduše přetřít, byly by tyto nedostatky vidět, a pak byste se je pokoušeli zakrýt již marně. A proto máte na výběr dvě možnosti.
Stará škola a moderní vyrovnání tmelem
Dědečkové a možná tatínkové by vám poradili, abyste to zasádrovali. Můžete koupit sádru, rozmíchat s vodou a pomocí špachtle nerovnosti vyplnit. Jenže i stará dobrá sádra má svá úskalí. Musíte jí rozmíchat ve správném poměru a pracovat opravdu rychle. Proč? Protože sádra rychle tvrdne. Než stihnete oběhat celý byt, máte v kyblíku místo tekuté sádry kousky.
Dalším problémem je, že to se sádrou musíte umět, jinak to nebude vypadat dobře. Pokud se vám podaří díry a spáry zasádrovat, po uschnutí můžete povrch ještě vyrovnat brusným papírem dohladka.
Pozor na odlupující se nátěr a omítku! Pokud máte v bytě na zdech místa, kde se odlupuje omítka, dejte pozor. Může to být tím, že máte vlhké zdi. Mohlo by se vám pak stát, že se při výmalbě bude odlupovat stará barva a zachytávat se na malířském válečku. Tuto situaci můžete vyřešit dvěma způsoby: Buď můžete zkusit penetrační nátěr, kterým starý nátěr zakonzervujete a ten by se pak neměl odlupovat. Nebo jednoduše natřete celou zeď vodou a špachtli nátěr seškrábete. Je to sice práce navíc, ale věřte, že dříve nebo později byste to stejně museli udělat.
Mohou vám pomoci tmely. Kromě sádry můžete na vyrovnání nerovností a vyhlazení zdí použít speciální tmely. Jedná se o práškové vnitřní vyrovnávací hmoty s rychlým tuhnutím. Aplikace je pomocí pistole ještě jednodušší než v případě rozmíchávání sádry. Povrch vyrovnáte špachtlí stejným způsobem jako se sádrou. Tmely jsou oproti sádře navíc hladké. To znamená, že v případě, že se vám podaří tmel šetrně aplikovat pomocí špachtle, nebude třeba další práce s brusným papírem.
Ještě než se pustíte do práce, je vhodné nerovnosti předtím očistili a tedy zbavili prachu a nečistot. Můžete na to použít roh špachtle a poté vlhký hadřík. Následně navlhčete okolí nerovností, aby tmel dobře přilnul. Věříme, že se vám podaří před výmalbou úspěšně vyrovnat nerovnosti na vašich zdech, ať už se rozhodnete využít starou školu v podobě sádry nebo novou metodu rychle tuhnoucích práškových tmelů.
Před a po: praktické tipy pro opravu omítek a stěn
Hledáte radu, kdy opravovat vnitřní omítku? Vyplnit otvory, trhliny, vyrovnat nerovnosti a znovu omítnout a opravit uražené rohy zdí: při rekonstrukci nebo vystěhování je zapotřebí spousta práce. Oprava omítek je doménou zednického řemesla, jehož základní principy se popisují dále.
Než se pustíte do oprav vnitřních omítek, doporučujeme rozložit na podlahu malířskou netkanou textilii a správně připravit stěnu. Podklad musí být rovný, čistý a nosný. Pomocí sekery na sádrokarton odsekejte v případě větší plochy volné části omítky až na zdivo. Pro opravy vnitřních omítek se používají sádrové, jílové či vápenné omítky. Pro dobrou přilnavost je nutný základní nátěr. Naneste ho před novou vnitřní omítkou. Pokud je podklad obzvlášť savý, použijte na příslušná místa penetraci.
Pokud chcete opravit pouze menší otvory nebo plochy, stačí stěrkový tmel nebo výplňová hmota obsahující sádru z tuby. Před nanesením odstraňte všechny drobivé zbytky kolem poškození. Pomocí špachtle vyplňte otvor nebo plochu výplňovou hmotou a uhlaďte ji. Postup klidně několikrát zopakujte a nespěchejte: čím čistěji nyní budete pracovat, tím méně budete muset později obrušovat.
Na větší poškození vnitřní omítky potřebujete několik pracovních kroků. Hmotu nanášejte vždy odspodu nahoru. Více vrstev je smysluplných, pokud má nová omítka mít tloušťku přes 15 mm. Pro spodní vrstvu omítky doporučujeme hrubou zrnitost 2-4 mm. Poslední vrstva omítky by měla mít zrnitost 1-2 mm. Vyrovnejte omítnutou plochu rovnou latí. Pokud chcete vytvořit povrch vhodný k tapetování, namočte houbovou stěrku do vody a krouživými pohyby omítku vyhlaďte.
Jak nahodit omítku a jaké dekorativní možnosti existují? Dekorativní omítka je alternativou k tapetám a umožňuje vytvářet různorodé povrchy podle dopadu světla. Mnohé dekorativní omítky lze nanášet válečkem a strukturovat podle představ. Při nátěru stěn dbejte na volbu disperzních barev do interiéru a na to, aby barva neutěsnila podklad. Před malováním natřete penetrací, zvláště pokud jsou stěny silně savé, porézní nebo pískující.
Několik varovných signálů a odborný pohled na omítky
- 1. Dutý zvuk (tzv. zvonění omítky). Zdravá omítka vydává tupý, plný zvuk. Špatná omítka vydává dutý, zvonivý zvuk, který signalizuje vzduchovou kapsu mezi omítkou a zdivem.
- 2. Pavoučci vs. hluboké praskliny. Drobné vlasové trhliny jsou běžné; mapy prasklin připomínající pavoučinu značí ztrátu soudržnosti. Dlouhé, hluboké trhliny mohou signalizovat pohyby stavby.
- 3. Pískování a drolení podkladu. Pokud na ruce zůstává písek, omítka degraduje a nová vrstva ji nepřichytí.
- 4. Solné mapy a vlhkost. Výkvěty z důvodu vlhkosti ukazují na problém, který je třeba vyřešit a omítku nahradit sanační omítkou.
- 5. Příliš mnoho vrstev historie. Deset a více vrstev starých barev mohou způsobovat luštění nátěrů; je efektivnější odstranit vrstvy až na jádro a začít znovu.
Odborný pohled: Rekonstrukce jako investice do budoucna. Rozhodnutí, zda starou omítku zachránit, nebo ji kompletně nahradit, by nemělo být založeno jen na aktuálním rozpočtu, ale na dlouhodobé hodnotě nemovitosti. Kvalitní podklad je to, co dělá byt bytem. Specializace na region a komplexní posouzení zajišťují, že rekonstrukce proběhne s ohledem na stav nemovitosti a její budoucí využití.
