Parozábrana (někdy též označovaná jako parotěsná nebo paropropustná zábrana) je plastová fólie, která se používá pro odvádění vlhkosti a k zabránění kondenzace ve stěnách, střechách, základech nebo podlahách. Vodní pára je totiž v těchto prostorách neustále přítomná. Vzniká při výdechu, vaření, koupání i dalších činnostech a za její srážení je částečně zodpovědné zateplení střech, podlah i stěn. Pokud vodní pára projde stěnou, stropem nebo jinou překážkou a setká se s povrchem o jiné teplotě, pak kondenzuje.
Parozábrana se instaluje podél, uvnitř nebo okolo stěn, stropů a podlah právě kvůli tomu, aby se zabránilo jejich potencionálnímu poškození nadměrnou vlhkostí. Parozábrana odvádí vzniklou páru pryč z budov a místností. Díky tomu je stavba chráněna před nadměrnou vlhkostí, ochlazováním, korozí, vznikem plísní i hnilob. Nezbytná je parozábrana v podkroví. Existuje také tzv. reflexní parozábrana, která, jak název napovídá, má reflexní povrch. Díky tomu lze dosáhnout udržení tepla v domě.
Různé typy a pravidla instalace
Parozábrany a další parotěsné fólie se dělí podle míry propustnosti. S výběrem a se správnou instalací parozábrany by vám měl pomoci odborník nebo výrobce střešní krytiny, kterou jste si zvolili. Při montáži parozábrany v podkroví či kdekoliv jinde je nutné respektovat pokyny uvedené v návodu. Parozábrana se obvykle lepí zevnitř budovy na tepelnou izolaci (mezi krokve) s pomocí lepidla na parozábrany. Některé fólie na sobě mají samolepicí pásku, která usnadňuje montáž. Parozábrana musí být nainstalována maximálně vzduchotěsně tak, aby správně plnila svoji funkci. Preciznost montáže parotěsné fólie ja stěžejní pro její následný efekt v dané skladbě.
Při instalaci parozábrany se využívá i propočtů na základě parotechnických vzorců. V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci. Jako parozábrana se obvykle používá silnější plastová, polyethylenová fólie. Možnou alternativou kvalitní parotěsné fólie jsou OSB desky. Při jejich instalaci je ale nutné dbát na maximální vzduchotěsnost. Tuto variantu na základě zkušeností rozhodně nelze považovat za stoprocentně funkční náhradu parozábrany.
Praktické rozvedení v nadkrokevních konstrukcích a rizika
13. 1. Aplikace nadkrokevních tepelných izolačních desek PIR (tvrdá polyuretanová pěna na bázi izokianurátu) se stále rozšiřuje a s tímto trendem se zvyšuje i konkurence výrobců či dovozců PUR a PIR izolantů. Skladby šikmých zateplených střech jsou prováděny z minerální izolace vložené mezi krokve a nad či pod krokvemi. Na straně interiéru se aplikují parozábrany lehkého typu, které vykazují vysoký stupeň difuzního odporu a na straně exteriéru pojistné difúzně otevřené membrány o malém difuzním odporu (obr. 4). Nadkrokevní zateplení z PIR izolantu se klade na veloplošné bednění nebo přímo na krokve (obr. č. 5).
PIR izolace jsou vyráběny ve dvou modifikacích. S vysokým stupněm difuzního odporu s oboustranným čistým hliníkem (obr. č.6) nebo difúzně otevřené izolace s oboustranným papírovým nosičem (ob. č.7) či sklotectilií (obr. č. Izolační desky vykazují spárovou netěsnost, a proto je nutné pod nimi aplikovat celoplošně parozábrany nebo mít vyřešený vzduchotěsný spoj desek. Kotvení střešního pláště je prováděno kotevními vruty přes kontralať, pojistnou hydroizolaci, tepelnou izolaci, parozábranu a bednění do krokví )obr. č. 9). parozábrana musí být těsná jako celá vrstva. při montáží parozábrany lehkého typu pod krokvemi s minerální izolací mezi krokvemi vznikají netěsnosti ve spojích parozábran, v napojeních na okolní konstrukce a perforacích od vrutů, elektroinstalace apod. Při aplikaci parozábrany pod krokvemi se dosáhne cca 10% hodnoty deklarovaného faktoru difuzního odporu. Potom výpočet a realita jsou zcela odlišné.
Dochází k perforaci parozábrany kotevním vrutem. Dochází ke kondenzaci na kotevním vrutu. 1. Dochází k perforaci parozábrany kotevním vrutem. V praxi se používají dva typy vrutů. Se samovrtnou hlavou (obr. č. 10) nebo vrut pro předvrtání (obr. č. Provedli jsme ověřovací zkoušku, zda při předvrtání či samozávrtném vrutu dochází k poškození parozábrany lehkého typu v místě prostupu vrutu. Z uvedené dokumentace je zřejmé, že místo průchodu vrutu nepoškodilo parozábranu. Dochází k návinu parozábrany na vrut. Odpověď:Při průchodu vrutu přes PIR izolaci nedochází k poškození parozábrany na celoplošném bednění v místě krokve. U parozábrany lehkého typu nedošlo k perforaci - roztržení. Místo prostupu lze považovat za těsné.
Bezpečnost a provozní důsledky
2. Kotevní vrut nepoškozuje parozábranu, prochází přes plné bednění do krokve. Těsnost ve dřevě je prokazatelná. Vnitřní vzduch nemá možnost infiltrovat přes krokev, bednění a kolem vrutu v místě parozábrany do vrstvy PIR izolace. Průchod vrutu tepelnou izolací je utěsněn tzv.PIR pilinami (obr.č.16). Kolem vrutu nevzniká otevřený otvor umožňující volný pohyb vzduchu. Odpověď:Při průchodu vrutu přes krokev, bednění, parozábranu, PIR izolaci, pojistnou hydroizolaci a kontralať nedochází k infiltraci vnitřního vzduchu přes uvedené vrstvy do exteriéru.
3. Dochází ke kondenzaci na kotevním vrutu. Výpočtový odhad rizika hromadění vnitřní vlhkosti v oblasti šroubového připojení nadkrokevní tepelné izolace PIR. Detail spojovacího kovového vrutu je ve schématu vyznačen. Při montáži střechy se kovový vrut upevňuje přes kontralať a prochází pojistnou hydroizolační vrstvou, vrstvou tepelné izolace, parotěsnou vrstvou, dřevěným bedněním a je ukotven do nosné dřevěné krokve do hloubky alespoň 80 mm. Pro tento výpočet byla výpočtově zjištěna hustota difuzního toku, který proudí vzduchovou dutinou mezi rovinami parotěsné fólie a pojistné hydroizolační vrstvy. Ve vzduchové dutině okolo dříku kovového vrutu nastane hodnota difuzního toku vodní páry nejvyšší hodnotu. Výpočty byly provedeny v prostředí výpočtového systému ANSYS za předpokladu stacionárního difuzního toku vodní páry tak, jak je stanovena metodika výpočtu roční bilance zkondenzované a vypařitelné vlhkosti ve stěně ve smyslu normy ČSN 73 0540-4 s okrajovými podmínkami uvedenými v ČSN 73 0540-3. Pro tento účel na objemovém fragmentu bylo nejprve vypočteno rozložení teplot ve výpočtovém fragmentu (obr. č. 19) za okrajových podmínek teploty φi ai=+21°C a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu φi=50%, respektive se započtením předepsané výpočtové přirážky φi=50%.
Shrnutím poznatků vyplývá, že konstrukce detailu v oblasti spojovacího kovového vrutu je bezpečná z hlediska rizika hromědění vnitřní vlhkosti ve střeše. Malé množství kondenzátu se spolehlivě vypaří ze střechy.
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy byly vytvořeny jako spojovací můstky mezi podkladovými materiály a hydroizolační vrstvou. Umožňují spolehlivou přilnavost pásů k podkladu a správnou funkci hydroizolace. Jaké druhy penetrace můžete použít a jak je aplikovat?
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy zajišťují spolehlivou přilnavost pásů k různým druhům podkladových povrchů: beton a zdivo (typicky v případě izolace základů), omítka, ocelové, plechové i plastové prvky, střešní lepenky, asfaltové pásy i podklady na bázi dřevní hmoty. Aplikací penetrace se vytvoří spolehlivý spojovací můstek mezi jednotlivými vrstvami. V případě nesavých podkladů zároveň k eliminaci mastnost a zbytků použitých emulzí, např. u klempířských prvků.
Podkladový materiál penetrujte vždy, v případě celoplošného natavení asfaltových pásů na jiný než čistý asfaltový podklad, ať jde o novou nebo původní hydroizolaci stavby. Zejména savé podklady musí být penetrovány v dostatečné míře. Pokud to situace vyžaduje, může se jednat i o více nátěrů po sobě (vždy dle instrukcí výrobce, tedy s dostatečnou technologickou přestávkou k odvětrání mezi jednotlivými vrstvami nátěru).
Asfaltové penetrační laky jsou ve své podstatě tvořeny asfaltem rozpuštěným v rozpouštědle. Nejčastěji se jedná o lakový benzín. Výsledná směs je obohacena dalšími přísadami pro zlepšení vlastností penetrace (přilnavost, pružnost aj.). Poměr mezi lakovým benzinem a asfaltem určuje viskozitu penetrace a její schopnost proniknout do podkladu. Čím více je v penetraci asfaltu, tím horší je jeho schopnost proniknout do podkladu. Pro více savé podklady je tedy lepší řidší lak, který penetruje více do hloubky. Naopak laky s vyšším poměrem asfaltu (od 50 % výše) plní už spíše izolační než penetrační funkci.
V případě potřeby penetrovat plastové podklady (např. odvětrávací komínky na střechách) je nutné sáhnout po výrobku se specifickým určením, který zajistí spolehlivou přilnavost asfaltového pásu k plastům.
Výhody a nevýhody různých typů penetrací
Výhody a nevýhody: při schnutí se tvoří uhlovodíkové páry - nutné pracovat v odvětraném prostoru. pronikají do savých podkladů, asfaltový film je nepropustný pro vodní páry, jsou méně náročné na skladování.
Asfaltové emulze a suspenze: Jedná se o vodou ředitelné a ekologicky nezávadné penetrační nátěry. Jedná se v podstatě o asfalt ve formě vodní emulze s přidanými plnidly. Výrobky na vodní bázi nepronikají do podkladového materiálu, ale spojovací můstek je tvořen filmem, který se na podklad přilepí. Jsou citlivé na správné skladování, kdy je třeba je chránit před mrazem. Oproti lakům totiž dochází v tekutém stavu vlivem mrazu k jejich trvalé degradaci.
Penetrační nátěr horkým asfaltem: Penetraci horkým zmiňujeme pouze pro úplnost. Penetrační nátěry pomocí horkého asfaltu jsou v dnešní době přežité. Vyžadovaly vysoké teploty a při velké spotřebě asfaltu nabízely velmi malý (spíše žádný) průnik do podkladního materiálu. Tento způsob penetrace se v podstatě dnes již nepoužívá (v malé míře se s ním můžete setkat v silničním stavitelství).
Aplikace a technika nanášení
Aplikace asfaltových penetračních nátěrů: Povrch, na který bude asfaltový penetrační nátěr nanášen musí být zbaven nečistot. Volný prach není přípustný, v případě potřeby je třeba podklad vysát. Teplota pro aplikaci obecně 15-30°C. Penetrační nátěr nezapomeňte provést v dostatečném předstihu, aby stihl patřičně proschnout i odvětrat. Nanášet lze formou nátěru, nebo i nástřiku. Pro nátěr lze použít štětec, nebo váleček.
Praktické doplňky a poznámky
Tip: Chystáte se na novou střechu? Na konci článku najdete formulář pro porovnání nabídek firem ve vašem okolí. Parozábrana musí být provedena velmi pečlivě, veškeré spoje musí být důkladně přelepeny, nesmí být nikde narušena. Pro tyto účely lze použít lepící parotěsnou pásku. Na výběr je více druhů, dle použitého typu parozábrany. Rozhodně nezkoušejte lepit parozábranu obyčejnými lepícími páskami ve snaze ušetřit. Ve finále byste na tom mohli spíše prodělat, takže šetření se rozhodně nevyplatí. Pro lepení parozábrany ve spoji se zdivem je vhodnější použít speciální lepící hmotu a napojovací pásky s integrovanou armovací mřížkou. Tato páska vám navíc zabrání vzniku trhlin. Pokud potřebujete utěsnit otvory kolem kabelů a trubek, procházejících parozábranou, potom můžete použít různé manžety, nebo pečlivě zalepit otvor v parozábraně lepící páskou. Vždy dbejte na pokyny výrobce.
Montáž asfaltových pasů na plochu střechy by měla probíhat v souladu s technologickými postupy jednotlivých výrobců a s ohledem na specifika dané střešní konstrukce. Cena za montáž asfaltových pasů na plochu střechy se obvykle uvádí za metr čtvereční práce a zahrnuje pouze práci bez materiálu. Cena za vyčištění povrchu a přípravu podkladu pro penetrace pod parozábranu ploché střešní plochy se obvykle uvádí jako cena za metr čtvereční (m2) bez materiálu. Tato cena se může lišit v závislosti na regionu a poskytovateli služeb, ale obecně se pohybuje v rozmezí 150 - 300 Kč/m2. Je však důležité si uvědomit, že tato cena může být ovlivněna dalšími faktory, jako je například stav povrchu, přístupnost pracoviště nebo nutnost využití speciálních technik či vybavení.
tags: #penetrace #pod #parozabranu #plocha #strecha