Značka Porotherm od společnosti Wienerberger již není jen symbolem pro cihlu, ale jedná se o ucelený zdicí systém s téměř 300 výrobky, který nabízí řešení doslova každého detailu stavby. Naprostá většina cihelných staveb se dnes staví z tzv. broušených cihel. Ložná plocha broušené cihly splňuje přísné nároky na rovinnost, a tím pádem lze použit pojivo pro tenkovrstvé zdění. Podstatnou roli při založení stavby hraje první řada cihel. Od ní se dále odvíjí rovinatost následujících řad zdiva. Pro správně a kvalitně zalozené stavby je určeno soklové zdivo Porotherm TBS Profi.
Na první pohled viditelný tmavý, 4 cm vysoký pruh ve spodní části cihly značí, že cihla je hydrofobizovaná. Tudíž nenasákne vodu zespodu a ani z boční části do zmíněné výšky. Tuto nespornou výhodu oceníte, především pokud zdivu hrozí nasáknutí vody z podkladu za deštivého počasí. Díky zesílenému keramickému žebrování dosahují soklové cihly až pětkrát vyšší pevnosti v porovnání s jinými stavebními materiály a jsou tak vhodné i pro vícepodlažní bytové budovy.
Po správném výběru materiálu pro sokl je nutné se zaměřit na obvodovou konstrukci. Porotherm nabízí cihelné zdivo řady Porotherm Profi nebo Profi DF pro tradiční řešení s vnějším zateplením. Jako pojivo lze využít buď rovněž tradiční maltu pro tenké spáry Porotherm Profi, ideálně ve spojení s moltoprenovým válečkem Porotherm Easy usnadňujícím práci a šetřícím materiál pojiva, nebo ověřené a velmi oblíbené zdicí pěny Porotherm Dryfix a Dryfix Extra. Snadno se nanášejí pomocí běžné aplikační pistole.
Stavebník, který hledá chytrá a ověřená řešení, zvolí kromě zdicí pěny také jednovrstvé obvodové zdivo. Odpadá celá zdlouhavá a nákladná fáze vnějšího zateplování, jelikož zdivo řady Porotherm T (TB) Profi / Profi DF obsahuje integrovanou tepelnou izolaci a po vyzdění následují už jen finální omítky. Navíc lze tyto cihly použít v tloušťce už od 30 cm pro obvodové zdivo rodinného domu.
Jedním z řešení soklového zdiva v systému Porotherm, která byla ověřena tepelně-technickými výpočty, je níže uvedený detail s použitím extrudovaného polystytrénu XPS. Tepelný izolant je výškově přetažený přes první vrstvu cihel vyzděnou na základu stavby. Tato první vrstva cihel však musí být minimálně o tloušťku XPS tenčí, aby byla ve fasádě zachována linie soklu s přesahem horní části fasády kvůli stékání/odkapu vody. Nesymetrickým uložením s oboustranným přesahem dochází ke zmenšení excentricity zatížení průřezu a tím i k rovnoměrnějšímu rozdělení napětí v ložné spáře.
V případě běžných staveb (definovaných dle ČSN EN 1996-3, Příloha A, odst, A1) lze předpokládat jako maximální hodnotu přesahu 1/6 tloušťky horního cihelného bloku. O stejný problém se jedná v případě vynechání věncovek u stropů a použití tepelné izolace ztužujícího věnce ve vnějším líci zdiva. Rozhodující je opět smykové napětí, zde u cihelného bloku nejen nad deskou, ale i pod ní. Proto pro přesah cihel přes stropní desku s věncem platí stejná doporučení jako u soklů.
Lícové cihly pro váš útulný domovJakožto přírodní materiály navozují cihly, i cihlové obklady z nich vyrobené, v interiéru příjemný pocit a pomáhají dotvářet teplo domova. Použít je můžeme na stěnu v jakékoliv místnosti domu nebo třeba na krb. Pokud toužíte po oživení místnosti bez větších stavebních zásahů, stačí obložit cihlovým obkladem jednu stěnu a pokoj bude hned jako vyměněný. Pokud chcete cihly v interiéru použít ve větším množství, záleží jen na vás, zda zvolíte jen jeden odstín nebo dopřejete každé místnosti jinou barvu. Cihly také mohou posloužit k optickému oddělení spojených místností, kterými bývá často kuchyň s obývacím pokojem.
Cihla nebo pásek?Stejně jako na fasádách můžete i v interiéru použít buď lícové cihly, nebo cihlové obkladové pásky.Cihly jsou vhodné pro zdění zídek, sloupků, ostrůvků, krbů nebo například barů v kuchyni, zatímco pásky se díky své menší tloušťce lepí přímo na podklad, takže nezasahují v místnosti do prostoru a jejich použití je vhodnější na již stávající zdivo. Pro zdění cihel doporučujeme malty pro současné zdění a spárování lícového zdiva VK.01 nebo VM.01 podle typu cihly, které nabízíme ve 14 barevných odstínech.K lepení pásků doporučujeme použít kvalitní flexibilní lepidla Keraflex extra S1 nebo RKS. Pro spárování jsou vhodné spárovací hmoty Keracolor GG, FM nebo FM-X (pro strojové spárování), které jsou k dispozici opět ve 14 barvách. Výběr spárovací hmoty by se mohl zdát jako nepodstatný detail, opak je ale pravdou. Barvu spáry nepodceňujte, protože samotná spára může tvořit až cca 20% celkové obkládané plochy a výrazně ovlivní konečný výsledek. Systémová řešení doporučené chemie najdete v tabulce níže v článku.
Nabídka cihel a cihlových obkladů
Díky široké nabídce barev, různé povrchové struktuře nebo formátu si tu pravou cihlu vybere opravdu každý. Všechny naše materiály jsou vhodné jak do exteriéru, tak do interiéru, takže se nemusíte ve vybírání limitovat a můžete vybírat z kompletní nabídky. Naše materiály se hodí do každého interiéru, ať už je tradiční, moderní, industriální či s nádechem francouzského Provence. Favoritem zůstávají červené odstíny ražených cihel s rustikální strukturou v kombinaci se světlou spárovací hmotou.
Na co si dát pozor při realizaci obkladu?Lícové cihly dodají interiéru neokoukaný šmrnc a originalitu, kterou navíc zvládnete s trochou šikovnosti realizovat svépomocí. Než se pustíte do práce, inspirujte se již realizovanými projekty a prostudujte naše rady a tipy k lepení a spárování. Známé pořekadlo „dvakrát měř, jednou řež“ platí i u cihlového zdiva a obkladu. Pečlivé rozměření je základem úspěchu. Cihly a cihlové pásky se počítají na m2, zatímco rohové pásky na běžné metry. Podle členitosti obkládané plochy počítejte s prořezem cca 5%.
Připravte si podklad k lepení - podklad musí být rovný, soudržný, dostatečně vyzrálý a suchý. Starou barvu nebo drolící omítku doporučujeme oškrábat, případné nerovnosti srovnat do roviny. Před nalepením je nutné povrch napenetrovat, viz. tabulka chemie níže. Pokud plánujete lepit na sádrokarton, je nutné mít zesílenou konstrukci a zesílit také spoje. Spoje desek se zesílí použitím perlinky R267 s přesahem minimálně 10 cm.
Po připravení podkladu se můžete vrhnout na lepení. Cihlové pásky se lepí kvalitními flexibilními lepidly třídy C2TE S1, těmi je například Keraflex extra S1 (Mapei) nebo lepidlo RKS (quick-mix). Při ředění lepidla používejte pouze čistou záměsovou vodu a dodržujte poměr uvedený na obalu. Lepidlo se nanáší zubovou stěrkou (velikost 10-12 mm) na podklad a rovným hladítkem také přímo na pásky. Lepí se tedy „lepidlo do lepidla“, tzv. buttering floating. Šířka spáry mezi pásky by měla být 10-12 mm.
Spárování se provádí speciální spárovací hmotou tzv. polosuchou metodou, kdy se sypká směs ředí pouze malým množstvím vody (přesný poměr je uveden na obalu). Tím vznikne konzistence, která se dobře tvaruje a nešpiní obklady, takže se s ní velmi dobře pracuje. Spárovací hmota se do spár vtlačuje špachtlí a následně začistí hladítkem (lze začistit také prstem nebo dobře poslouží kousek hadice). Po pár minutách se celá plocha ještě omete smetáčkem. Hladké a glazované pásky lze spárovat celoplošnou spárovací hmotou RSS (quick-mix) nebo Keracolor GG (Mapei, lze spárovat ručně i celoplošně). Spárovací hmotu nanášejte hladítkem/gumovou stěrkou diagonálně ke směru spár.
O režném či lícovém zdivu hovoříme tehdy, kdy pohledovou stranu domu či jeho části netvoří omítka, ale pouze spárované cihlové, případně kamenné zdivo. Přednosti tohoto typu zdiva jsou především v jedinečnosti vzhledu a dlouhověkosti, která je zaručená i při minimálních nárocích na údržbu. Klasické ražené či tažené lícové cihly dnes doplňují lícové cihlové pásky, které si i při nižších nákladech zachovávají všechny přednosti cihel. Cihly s hladkým povrchem nebo jemným reliéfem, mají tři pohledové strany. Vyrábějí se, děrované nebo plné, tažením cihlářské hlíny ze šnekového lisu a řezáním na jednotlivé díly v požadovaném formátu. Rozměry, vzhledem i vlastnostmi jsou stejné jako ražené lícové cihly, vyrábějí se totiž jejich řezáním na tloušťku 20-25 mm. Jde o postup, který zlevňuje klasické lícové zdivo i pro investory s nižšími rozpočty. Cihly s hladkým povrchem nebo jemným reliéfem, mají tři pohledové strany. Vyrábějí se, děrované nebo plné, tažením cihlářské hlíny ze šnekového lisu a řezáním na jednotlivé díly v požadovaném formátu. Novinka v produktovém portfoliu, která vychází z lícových cihel tažených, avšak ve stále žádanějším formátu. Obkladové pásky Klinker se vyrábějí strojově, tažením keramické hmoty a odřezáváním na jednotlivé kusy. Pásky jsou proto rozměrově přesné a jejich tloušťka je pouhých 9 nebo 14 mm. Neomítnuté cihlové zdivo představuje nezaměnitelný stavební prvek s jedinečným architektonickým výrazem. Nejčastěji je používáme na fasády rodinných domů (tzv. Fasády domu si hned každý všimne. Na první pohled nám může ukázat, v jaké kondici dům je. Může mu dodat šmrnc, ale také úplný opak. Proto je důležité mít fasádu, která bude nejen dobře vypadat, ale zároveň bude přinášet domu nové a lepší vlastnosti. Provětrávaná fasáda je v podstatě druhem vnějšího zateplení. Oproti klasickému zateplení funguje na úplně jiném principu.
Jedná se o tzv. bezkontaktní zateplení domu, kdy je mezi tepelným izolantem a lícovou cihlou vzduchová mezera, která tvoří tzv. komínový efekt (proudění vzduchu) a pomáhá tak odvádět vlhkost z celé konstrukce domu. Zabraňuje tak tvorbě plísní uvnitř domu a zároveň konstrukci aktivně vysouší. Lícové cihly vždy zdíme na předem připravený betonový odizolovaný základ, který je součástí základu pro nosné zdivo RD, nebo případně na speciální zakládací nerezové prvky. Aby byl výsledek provětrávané fasády nejen funkční, ale i esteticky dokonalý, je velice důležité kvalitní rozměření a založení všech ploch. Po neodborném založení již nelze “dohnat” nerovnosti či špatně rozpočítané zdivo. Pokud se jedná o provětrávanou fasádu, jako první vrstvu izolace dáváme extrudovaný polystyren.Na zdění a současné spárování lícových cihel vždy používáme jednokrokové zdící malty pro lícové zdivo. Typ zdícího malty volíme podle nasákavosti cihel. Současně při zdění cihel vkládáme do vzduchové mezery izolační desky minerální vlny a zároveň kotvíme nosnou a pohledovou stěnu pomocí speciálních nerezových kotev (spon). Tímto způsobem nám vznikne odvětrávaná fasáda neboli sendvičové zdivo. U stavby plotů z lícových cihel je nutné dodržet správný technologický postup. Betonový základ musí zasahovat do nezámrzné hloubky. Základový pás je většinou tvořen betonem nebo železobetonem. Velice důležité je provedení vodorovné hydroizolace, před založením první řady cihel. Izolace by vždy měla být nad terénem. Tím zabráníme vzlínání vody z podloží do vyzděné konstrukce. Pro izolování použijeme asfaltový pás nebo dvousložkovou hydroizolační stěrku. Ukončení plotu by vždy mělo být zakryto nenasákavým materiálem (keramická hlavice, oplechování).
Jedna z hlavních vlastností lícových cihel je jejich bezúdržbovost. Pokud cihly necháte žít svým životem a nebude vám vadit občas nějaký výkvět, mech nebo flek od ostřikové vody, nemusíte se o cihlovou fasádu vůbec starat. Tyto “neduhy” lícových cihel jsou však standardní a dodají lícovému zdivu potřebnou patinu. Pokud však máte lícové cihly použité na vodorovných plochách (parapety, ukončení zahradní zídky, sokl) doporučujeme použít impregnaci, která zajistí cihlám tzv. Jedním z řešení soklového zdiva v systému Porotherm, která byla ověřena tepelně-technickými výpočty, je níže uvedený detail s použitím extrudovaného polystyrénu XPS.
Tepelný izolant je výškově přetažený přes první vrstvu cihel vyzděnou na základu stavby. Tato první vrstva cihel však musí být minimálně o tloušťku XPS tenčí, aby byla ve fasádě zachována linie soklu s přesahem horní části fasády kvůli stékání/odkapu vody. Nesymetrickým uložením s oboustranným přesahem dochází ke zmenšení excentricity zatížení průřezu a tím i k rovnoměrnějšímu rozdělení napětí v ložné spáře. V případě běžných staveb lze předpokládat jako maximální hodnotu přesahu 1/6 tloušťky horního cihelného bloku. O stejný problém se jedná v případě vynechání věncovek u stropů a použití tepelné izolace ztužujícího věnce ve vnějším líci zdiva. Rozhodující je opět smykové napětí, zde u cihelného bloku nejen nad deskou, ale i pod ní. Proto pro přesah cihel přes stropní desku s věncem platí stejná doporučení jako u soklů.
Zateplení
Použití cihel začíná založením první řady na základové desce. Založení soklu využívá možnosti dané novelou normy ČSN 73 0540-2 z října 2011 a odpovídá požadavkům na takový detail kladeným zejména na nejnižší povrchovou teplotu v koutu u podlahy. Tloušťka tepelné izolace ve skladbě podlahy na detailech je doporučena na 10 cm. Veškeré konstrukce nad základovou deskou musí být chráněny proti vodě a radonu, k čemuž je obvykle využíván asfaltový pás položený na celé ploše základové desky a vytažený minimálně 30 cm nad terén. Pro první řadu zdiva je doporučeno použít soklové cihly. Další alternativní řešení pro založení stěny na základové desce používá pro první řadu zdivo tloušťky 300 mm, doplněné o tepelný izolant. Tepelnou izolaci v soklové části je potřeba provést z vnější strany domu a protáhnout podél základu nad rovinu upraveného terénu alespoň 300 mm. Navržené řešení v soklové části využívá výborných izolačních vlastností cihel Porotherm T Profi.
Vzhledem k větší tloušťce podélných žeber keramické tvarovky (18 mm), která jsou ve zdivu umístěna nad sebou, může být v porovnání s obdobnými tvarovkami s malými otvory využito vysoké pevnosti keramického střepu jako nosné části. Tepelný izolant probíhá zdivem a průběžně vzhůru není (s výjimkou 1 mm tenkovrstvé malty) přerušován. Postupy a okrajové podmínky podrobných výpočtů, kterými se hodnotí detaily, shrnuje norma ČSN EN ISO 10211 z roku 2018. Pro soklové partie je potřeba upozornit na národní poznámku ze s. 17, která zavádí adiabatickou hranici v řezné rovině zeminy na hodnotě +5 °C. Pro hodnocení povrchové teploty v soklové části to prakticky znamená, že teplota v zemině 3 metry pod povrchem je +5 °C. Tento předpoklad odpovídá reálnému fungování.
EC 6: Omezení vyložení na soklové zdivo v souvislosti s projektem a zkouškami. Pro hodnocení smykového napětí a únosnosti soklového zdiva se často využívají tabulky a expertní poznatky ze zahraniční praxe. Zatímco česká legislativa a normy předepisují obecné požadavky, praktické posouzení vychází ze zkoušek a zkušeností v SRN, Rakousku i v Česku. Z výše popsaného je zřejmé, že pro odolnost proti usmyknutí vykonzolované části je rozhodující smykové napětí v lamelách horní cihly na hraně soklu. A to je samozřejmě přímo úměrné tlakovému napětí v kritickém místě na rozhraní horní a dolní cihly. Z toho vycházejí velmi výhodně cihly s větší plochou přenášející tlak (větší plocha = menší tlak). Zvětšení kontaktní plochy přenášející tlak lze dosáhnout prostým použitím tlustší cihly (silnější nosná část stěny) nebo změnou typu zdiva. U Porotherm T Profi je kontaktní plocha 82 %, což výrazně zlepšuje odolnost proti smykovému působení díky brázdám a těmto konstrukčním prvkům.
Jde o postupy a výsledky, které ukazují, že Porotherm T Profi přináší nosnou tepelněizolační stěnu. Charakteristická pevnost řady T Profi dosahuje při pevnosti v tlaku P8 hodnot běžného tepelněizolačního zdiva P14 (fk = 3,5 MPa). A protože při použití zdiva T Profi Dryfix zde vzniká velká kontaktní plocha i pro tuto pěnu (nanáší se přímo na žebra), dochází zde k minimálnímu snížení únosnosti - fk = 3,3 MPa! U řady TB Profi se dokonce pohybujeme na úrovni akustických cihel - při P10 je fk = 4,1 MPa (odpovídá P19 u běžných cihelných bloků). Tato řada Porotherm TB Profi byla vyvinuta především pro vícepodlažní budovy. Zde může sloužit i jako bednění v úrovni stropu, ale vyžaduje opatrnost ohledně soklových detailů a zateplení.
Závěrem lze shrnout, že při návrhu běžného rodinného domku s běžným zatížením na nezateplené zdivo do dvou podlaží není důvod se průměrným přesahem zdiva hlouběji zabývat. Paušální používání pravidla 1/6 je méně vhodné; moderní dimenze a zateplení vyžadují zohlednění specifik. Samozřejmě, při větším zatížení je užitečné zamyslet se nad volbou vhodného materiálu.
