Následující text vychází z česko‑slovenského čtení a popisů populace jelena sika v Evropě, jejich evolučním kontextu, způsobu šíření a praktických dopadech na myslivost a ekosystémy.
Charakteristika a původ jelena sika
Jelen sika je introdukovaný druh původem z Japonska a dálného východu, který začal být dovážen do Evropy v poslední čtvrtině 19. století.
Jelen sika má řadu výhodných vlastností. Je to skromné zvíře, má vynikající reprodukční schopnosti, je velice rezistentní vůči parazitům. Nemůžete si představit ideálnější invazní druh. Má úžasné adaptační schopnosti.
Rozšíření v Evropě a křížení s jelenem evropským
Jelen sika se tu ale namnožili a expandovali dál. Když se podíváte na jelena siku a na jelena evropského, který je součástí té katastrofy, je jelen sika co do velikosti zhruba poloviční. Nikoho proto nenapadne, že by se tyto dva druhy mohly mezi sebou křížit. Kříženec se dá relativně snadno poznat jen v první generaci. Ale jakmile se začne zpětně křížit s kterýmkoliv z obou výchozích druhů, může být velmi těžké ho vůbec rozeznat.
Ano. Především protože se kříží s jelenem evropským. Ale nejen to, ještě ke všemu se dokáže adaptovat na velice proměnlivé prostředí a dokáže tak úspěšně ekologicky konkurovat místním druhům. Ale přesto v loňské tzv. invazní novele nebyl zařazen na seznam invazních druhů v ČR. To by bylo lepší se zeptat autorů. Nějaké procento lidí ho možná již nepovažuje za invazní druh, ale za druh u nás už zadaptovaný a tudíž sem patřící.
Historie a dynamika invaze
Jeho invaze začala nejpozději po druhé světové válce. Strašlivé je, že jeho populace byla považována za přemnoženou už v 70. letech! Od té doby ale narostla asi osmkrát a počty stále stoupají. Uvolněný prostor byl ale okamžitě obsazen invazí sik, škody na lesích se nezmenšily.
Poznám na lese, jestli něm žije jelen evropský, nebo jelen sika? Jelen sika má řadu výhodných vlastností. Je to skromné zvíře, má vynikající reprodukční schopnosti, je velice rezistentní vůči parazitům. Nemůžete si představit ideálnější invazní druh. Má úžasné adaptační schopnosti. Třeba Manětínsko, odkud se jelen sika kromě jiného rozšířil, byla oblast smrkových monokultur, kde by jelen evropský nepřežil. Jeleni sika se tu ale namnožili a expandovali dál.
Ekologické a evoluční souvislosti křížení
Jelen sika má protiklady s jelenem evropským, například co do velikosti a vzoru zbarvení. Kříženec má díky heteróznímu efektu větší a členitější parohy. Maternální efekt způsobuje, že i když máte stejnou genetickou výbavu, záleží na matce, jaká bude velikost potomka. Heterózní efekt způsobuje, že když křížíte co nejvíce geneticky vzdálené linie, první generace je větší než obě výchozí linie. A platí ještě jedna genetická závislost: čím nižší je dědivost nějakého znaku, tím větší je heterózní efekt.
Ve Velké Británii například revidovali po deseti letech čtvrtinu svých vlastních publikovaných výsledků, protože za těch deset let podstatně rozvinuli citlivost metodiky zjišťování křížení. Díky tomu pak dokázali snáze rozeznat křížence i po několika generacích. Poznámky z Polska a Německa ukazují na význam genetických studií v potvrzování či vyvracení domněnek o čistotě jednotlivých populací.
Současná myslivost a postupy řízení
Jedna z věcí, kterou se naše země liší od mnoha postkomunistických zemí, je, že my vlastně nemáme fungující vědeckou základnu pro myslivost. Existuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), ale útvar, který míval přes 50 pracovníků, se zredukoval na pár lidí. Když někdo ze světa potřebuje informaci o jelenech, tak se obrací na mě. To je špatně. To by měl být někdo z toho pověřené a vědecky vzkvétající instituce.
Problémy představuje i vzdělání myslivců. V Česku se myslivost povinně vyučuje na lesnických fakultách, což vede k pocitu jisté vyvolenosti v této oblasti. Avšak na rozdíl od Severní Ameriky mohou naši studenti lesnických fakult postrádat dostatečné znalosti z anatomie, fyziologie, výživy a etologie zvířat. Po návratu v roce 2002 jsem nabídl strukturu amerického programu vedení fakulty, ale nijak to nedopadlo. Myslím, že hlavně genetika. O té nejvíc diskutují, ale většinou o ní moc nevědí, pokud nemají biologické vzdělání.
Etické a pragmatické otázky budoucnosti
Co znamená hybridizace pro budoucnost české přírody? Obecná strategie myslivců byla šeptat si, že „Máme tady siku, nikomu to neříkej! Budeme mít co střílet!“ Postupně se ukazuje, že izolovaná strategie nevede k řádnému řešení. Někteří tvrdošíjně uvažují o genetické izolaci a kompetenci lokálních populací, jiní zvažují plošné zásahy. Dvě hlavní cesty zůstávají: zaměřit se na preventivní kontrolu šíření siky a zlepšit vědecký a vzdělávací základ v myslivosti, aby byly informované rozhodnutí dlouhodobá a udržitelná.
