Medicína sice leckdy dokáže zázraky, přesto bychom neměli zavrhovat osvědčené „babské rady“. Na následujících stránkách najdete řadu léčebných a preventivních postupů na různé běžecké i neběžecké potíže. Některé pocházejí od vyhlášených léčitelů, v dalších případech jde o rodinné recepty předávané z generace na generaci.
Opary, poranění a kožní obtíže: tradiční obklady a čaje
Opruzeniny vznikají kombinací mechanického narušení pokožky a vlhkosti, často ale v místě vzniká bakteriální zánět komplikující léčbu.
V teplé vodě rozpusťte trochu hypermanganu (manganistan draselný). Stačí pár krystalků, výsledný roztok by měl být spíš růžový, maximálně světlounce fialový.
Další z doporučovaných postupů pátera Ferdy: Nastrouháme 4 brambory, vymačkáme z nich šťávu, smícháme se 4 lžícemi strouhaného křenu a ze směsi vytvarujeme placku, kterou zabalíme do gázy. Přikládání placky doporučoval páter Ferda kombinovat s následujícím mazáním, které pomáhá i při bolestech kloubů: V 1,5 l vody povaříme 10 min 4 větvičky túje, lžíci kmínu a 3 stroužky česneku. Necháme vychladnout, scedíme a smícháme se čtvrtlitrem slivovice.
Jiný proslulý léčitel Jindřich Paseka radil pro pomoc při trávicích potížích, vředech, ale též ke zbavení se ekzémů následující: Každé ráno snězte na lačný žaludek plátek syrové brambory - škrob udělá v žaludku ochranný film, takže jej potrava nedráždí. Při pocitech těžkosti pomůže nápoj, který je navíc velice lahodný: Do džbánku nalijte litr studené vody, dovnitř vložte menší okurku a jeden citron, obojí nakrájené na plátky, snítku máty a nastrouhaný zázvor (cca velikosti palce).
Při prevenci i léčbě je tradičním účinným prostředkem česnek. Můžeme ho konzumovat v syrové i tepelně upravené podobě, v rámci prevence (zvlášť když musíme sdílet prostor s nějakou chrchlající osobou) se hodí i jakási „česneková aromaterapie“ pocházející z tradiční ruské lidové medicíny: Několik stroužků česneku příčně překrojte na špalíčky, po několika kusech položte na talířky a zalijte trochou vody tak, aby vršky špalíčků byly nad hladinou.
V rámci prevence i léčby oceníte nápoj z medu a skořice, který vám mimochodem pomůže i zhubnout: Ve sklence vlažné vody rozmíchejte dvě lžičky medu a lžičku skořice. Účinným prostředkem jsou echinaceové kapky. Na kašel, ať už virového původu, či při zánětu průdušek, se hodí cibulový sirup: Na talířek či do misky rozprostřeme gázu, poklademe ji nadrobno nakrájenou cibulí, kterou zasypeme cukrem.
Hojení kloubů, ledvin a štítné žlázy: obklady, čaje a bylinné směsi
Starý rodinný recept na účinné mazání: Do ¼ l octa vložte jedno vejce a nechte uvnitř, dokud se skořápka zcela nerozpustí.
Na lehké zánětlivé stavy spojené s otokem pomůže obklad ze zelí: Zelný list poválejte válečkem nebo do něj lehce udělejte rýhy špičkou nože, aby lépe pustil šťávu. Pak jej připevněte obinadlem na postižený kloub a nechte působit přes noc. Na artrózu můžete vyzkoušet křenový obklad, který výrazně zlepší prokrvení kloubu a tím i jeho výživu: V hmoždíři roztlučte 2 lžíce hořčičných semínek a smíchejte je se stejným množstvím strouhaného křenu. Aby se směs lépe spojila, můžete přidat trochu teplé vody. Pak vše naneste na gázu či plátýnko a přiložte na postižený kloub (můžete jej předem namazat sádlem, aby nedošlo k podráždění pokožky).
Většina léčitelů se shoduje na tom, že zvláště za bolestí kolen často stojí oslabené ledviny či játra. Ledviny chtějí teplo - blahodárně na ně působí hlavně to tzv. suché, namísto do horké vany proto zamiřte ke kamnům a nahřejte si záda. Tradičním lidovým prostředkem je petržel, která vyniká schopností čistit ledviny. V tomto směru působí dobře jak nať, tak i kořen: 1 hrneček nasekané natě či nadrobno pokrájeného kořene zalijte 7 hrnečky vody, povařte 10 min, slijte do láhve a uložte do ledničky. Za jeden z nejúčinnějších prostředků pro podporu funkce ledvin bývá považován Jančův ledvinový čaj. Polovinu směsi tvoří celík zlatobýl, zbytek pak stejné díly přesličky, rdesna ptačího a rdesna blešníku. Zvláště na jaře je vhodná čisticí kúra pomocí čaje z natě kopřivy nebo listu břízy.
Snížená funkce štítné žlázy je velice častým problémem zejména u běžkyň. Zajistěte tělu dostatečný přísun jódu. Léčitel Zbyněk Mlčoch doporučuje i konzumaci následující směsi: Smíchejte 60 g lněného semene, 20 g chaluhy bublinatky, 20 g natě komonice lékařské a 20 g rozrazilu lékařského.
Angína, záněty a obklady proti infekcím
Nekomplikovanou angínu lze podle mnohých léčitelů zvládnout i bez užívání antibiotik. Na hnisavou angínu velice dobře pomáhá obklad ze syrové brambory, který hnis doslova „vytáhne“. Bramboru nastrouhejte, rozprostřete na plátýnko, podložte igelitem (pouští hodně šťávy) a připevněte šátkem na oblast mandlí (tj. nikoliv kolem krku, ale spíše pod bradu a uvažte na temeni). Protizánětlivě působí i obklad z tvarohu. Proti streptokokům, které angínu způsobují, účinně pomáhá směs šalvěje a schizandry - lepší než čaj je ale forma lihové tinktury, kdy se byliny zalijí čistým lihem a minimálně týden se v něm macerují.
Tradiční léčivé rostliny a postupy: devětsil, čaj a další tipy
Peruánští indiáni využívali bylinu jménem kočičí dráp. Omrzlinám je nejlepší předcházet, protože jejich léčba je velice složitá. Zapomeňte na rady třít je sněhem, protože tím dojde k narušení pokožky a hrozí infekce a další komplikace. Nikdy také neprohřívejte omrzlé části těla ponořením do horké vody - ta by měla být spíše vlažná, ještě lépe ale působí postupné prohřívání živočišným teplem.
Jako první pomoc můžeme využít zklidňující obklady z heřmánkového odvaru: Hrst heřmánkových květů povaříme 10 min v litru vody, necháme mírně vychladnout a scedíme (raději přes plátýnko než cedník, abychom se zbavili chloupků, které mohou pokožku dráždit). Pak v odvaru namočíme ručník, šátek apod., přiložíme na postižené místo na tak dlouho, dokud obklad hřeje.
Léčitel Zbyněk Mlčoch doporučuje potírání měsíčkovou mastí. Zakoupit ji můžete v bylinkové lékárně anebo si ji připravit doma: Hrst květů měsíčku lékařského nakrájejte nadrobno a dejte do 200 g roztaveného sádla. Sádlo dejte vzkypět a přikryté nechte do druhého dne odstát. Ráno opět sádlo roztavte a přefiltrujte přes plátno.
Historie a současnost babičkovských receptů v kuchyni a domácí lékárně
Ne všechny tradiční přírodní recepty jsou použitelné. Tradiční ruské léčitelství hojně využívá vlastní moč pacienta. Další tradiční ruský recept radí na bolavé klouby přikládat jako obklad čerstvě staženou zvířecí kůži. Ještě v 18. století se hojně využíval lék jménem cranium humanum - léčilo se jím ochrnutí, mrtvice, epilepsie, silné menstruační krvácení, používal se k ošetřování ran… A o co vlastně šlo? O prášek z rozdrcené lebky oběšence!
Naopak další žaludek zvedající terapie - léčba přikládáním pijavic neboli hirudoterapie - se po dlouhých desetiletích vrací na výsluní. Pijavice totiž při přisátí vypouštějí do těla řadu bioaktivních látek, které ředí krev, roztahují cévy, působí analgeticky a antibioticky a podporují mikrocirkulaci krve. Tradiční formou domácí pomoci je obklad. Na akutní poranění (podvrtnutí, poraněné vazy, naraženiny apod.) je ideální použít ledování. Začít bychom s ním měli ihned po vzniku problému, protože tím výrazně omezíme krvácení z poraněných cév (tj. tvorbu modřiny), vznik otoku a zánětu. Ledujeme vždy 20-30 min, poté by měla následovat stejně dlouhá pauza. Teplé obklady naopak ulevují při všech chronických potížích, a také na akutní úrazy starší než 48 hodin.
Devětsil lékařský: popis a užití
Devětsil lékařský byl dříve zázračnou léčivou rostlinou, která pomáhala i proti moru. Devětsil, jak jeho název napovídá, v sobě ukrývá devět sil a údajně léčí devět nemocí a devadesát devět bolestí. Jako většina jarních bylinek se užívá při kašli a virózách. Devětsil lékařský (Petasites hybridus), lidově koňské kopyto nebo lopušnice, je vytrvalá bylina, má silný oddenek a typické purpurové nebo růžové hroznovité květy, které se objevují brzy na jaře a výrazně voní. Po odkvětu se stonky prodlužují a dosahují až jednoho metru. Teprve po odkvětu začínají vyrůstat dlouze řapíkaté listy, které mohou dosahovat rozpětí až 50 cm. NENECHTE SI UJÍT: V březnu sbíráme první jarní bylinky.
Devětsil lékařský roste většinou v podhorských a horských oblastech. Vyrytý oddenek očistíme, omyjeme, osušíme a nakrájíme. Sušíme nejlépe v sušičce při teplotě 40 °C, správně usušený se musí lámat. Listy, popřípadě i květy sušíme přirozeným teplem rozložené na sušicím platu, papíře nebo zavěšené. Nasušené části rostliny skladujeme vždy odděleně v hermeticky uzavřených nádobách.
Devětsilový čaj pijeme po doušcích dvakrát denně po dobu dvou týdnů. Květy zalijeme vodou (všechny květy musí být pod hladinou asi 2 cm) a zahřejeme na teplotu max. 60 °C, sejmeme a necháme zakryté v chladu vyluhovat 24 hodin. Výluh scedíme, květy vymačkáme a přidáme cukr a citronovou šťávu - například do 1 litru výluhu přidáme 1 kg cukru a 1 lžíci šťávy. Směs zahřejeme a necháme probublávat, až získá konzistenci sirupu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Plicník posiluje plíce, podporuje trávení a hojí kůži. Omyté devětsilové listy buď přímo přiložíme na postižené místo a ovážeme obvazem, nebo je naklepeme dřevěnou paličkou, aby uvolnily šťávu a teprve potom je přiložíme na oteklé klouby nebo zraněná místa (výron, pohmožděnina). Prášek rozmícháme ve víně, necháme do druhého dne.
Slovní zrcadlo a kuchyně babiček: návrat k tradicím
Některá jídla v sobě nenesou jen chuť, ale i vzpomínky. Na kuchyň, kde to vonělo cibulkou, třeba i na stůl s igelitovým ubrusem a na chvíle, kdy se vařilo bez receptů, ale pevnou rukou. Milionová polévka, pudinkové řezy, smaženky nebo rajská s knedlíkem nejsou trendy jídla z bister, ale poctivá klasika, která se z českých kuchyní nikdy úplně nevytratila. Zavzpomínejte si na ni s námi.
Kuchyně našich babiček byla pragmatická. Když zbyl vývar, byla kulajda. Když zbyl chleba, byly smaženky. Jídla měla jasný úkol: zasytit, zahřát a chutnat všem u stolu. A právě tahle samozřejmost je důvod, proč se k těmto jídlům stále vracíme. Začínalo se polévkou. Vždycky. Polévka nebyla volba, ale základ celého oběda. A když nebylo maso ani čas, přišla na řadu například milionová polévka. Byla hned hotová, stála málo a fungovala spolehlivě. Zahřála, pohladila žaludek a připravila vás na to, co přijde dál. Ostatně: velmi podobnou polévku najdete i v Itálii. Jen pod názvem, který byste si spíše spojili se zmrzlinou.
Omáčky, které se neobhajovaly. Pak přišlo na řadu hlavní jídlo. Často rajská s knedlíkem. Jídlo, které stmeluje dodnes a v babičkovské kuchyni mělo své čestné místo. Vařila se tak, jak se vařila vždycky. Sladší, lehce kyselá, s masem nebo klidně bez. Nebyl důvod ji modernizovat. Stejně tak bramboračka - polévka, která klidně nahradila celý oběd.
Večeře, když se nechtělo vařit. Ne každý den byl sváteční. A právě tehdy přicházely na řadu smaženky. Nebo knedlík ve vajíčku - proč taky ne. V kuchyních pár let zpátky se na zbytky nehrálo. Knedlík, který zbyl od oběda, nebyl podřadné jídlo, ale základ večeře. Možná na tahle jednoduchá jídla dnes trochu zapomínáme. A o to víc pak překvapí, jak dobře chutnají, když se k nim po čase vrátíme.
Smaltované hrnce a jejich síla v domácnosti
Když se čekala návštěva, objevil se na scéně šunkový chlebíček s pomazánkovým máslem nebo trochou bramborového salátu, plátkem šunky a kyselou okurkou navrch. Chlebíčky se skládaly pečlivě, často už s předstihem, aby bylo při zazvonění hotovo.
Sladká jídla jako hlavní chod. Sladké nebylo jen dezertem. Bylo často i obědem a tudíž hlavním chodem. V kuchyních byly jako doma nudle s mákem. Ač se to nezdá, zasytí a recept je navíc mnohem snazší, než si možná myslíte (což je o důvod víc, proč si nudle s mákem připravit i když už jste velcí).
Vzpomínáte na dny, kdy se smažily koblihy? My ano! Nedělaly se často, ale o to víc se na ně těšilo. Marmeláda, cukr, vůně v celé kuchyni. Pudink a mandarinky: nesmrtelná dvojka. I pudink měl v kuchyni zvláštní postavení. Byl dezertem po obědě, ale klidně i zákuskem ke kávě. Z obyčejného vanilkového nebo čokoládového pudinku vznikaly řezy na plech, vrstvené s piškoty nebo sušenkami. Často se přidala i konzerva mandarinek - ta samá mandarinka se mimochodem objevovala i na česnekových jednohubkách. Nebyla to náhoda, spíš tehdejší jistota: když už byla otevřená konzerva, našla uplatnění všude.
Toto byla kuchyně, kde se nic zbytečně nevyhazovalo a kde se z jednoduchých věcí dělala plnohodnotná jídla. V dnešním rychlém a moderním světě však existují některé věci, které nikdy nevyjdou z módy. Pojďme si připomenout historii a tradici nejen prostřednictvím barevných smaltovaných hrnců, ve kterých naše babičky vařily ty nejúžasnější a nejlahodnější jídla, co si pamatujeme. Stačí si vzpomenout na dobu, kdy naše babičky stály u sporáku a připravovaly neuvěřitelně chutná jídla. Věděly přesně, jaký hrnec zvolit pro konkrétní pokrm a jak ho postavit na správný plamen. Smaltované hrnce jsou známé nejen svou pestrou škálou barev, která oživí každou kuchyni, ale také svou odolností vůči teplu, poškrábání a korozi. To je jen jeden z důvodů, proč se tyto nádoby stále nacházejí v mnoha domácnostech a je po nich stále větší a větší poptávka. Každý smaltovaný hrnec na sobě nese důkazy nejen o vynikajících vařečkách našich babiček, ale také o tradici a kvalitě. Když do hrnce pohlédnete, můžete si snadno představit všechny ty rodinné oslavy, nedělní obědy a chvíle, kdy se všichni shromáždili kolem stolu. V dnešní době, kdy se design a kvalita stávají stále důležitějšími faktory při výběru nádobí, jsou smaltované hrnce stále v trendu.
Význam tradičních postupů a jak je využít dnes
JakZdravě.cz20. 11. 2025, 07:09Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy. Jedlá soda vám pomůže nejen vyčistit připálené hrnce či zbavit lednici zápachu. Zpomaluje a léčí i některá onemocnění a zbaví vás například svědění po bodnutí hmyzem.
Starý recept od babičky je malý zázrak. Za 12 hodin si poradí s afty i bolestí kloubů a ledvin. Zdroj: Zdroj fotografie: Freepik
Závěrné poznámky o obkladech a bezpečnosti
Některé tradiční postupy mohou být užitečné, ale vždy je potřeba zvažovat kontext, potřeby a zdravotní stav. Nepoužívejte žádné recepty, které by mohly uškodit nebo způsobit komplikace bez konzultace s odborníkem.