Jak vypadá správná skladba provětrávané fasády - od zdiva přes tepelnou izolaci a difúzní fólii až po nosný rošt a obkladové prkna. Provětrávaná fasáda je dnes jedním z nejlepších způsobů, jak zateplít a chránit dům. Jejím základním principem je větraná vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a obkladem, která odvádí vlhkost a udržuje stěnu v suchu. Výsledkem je dlouhá životnost, vynikající tepelné vlastnosti a atraktivní vzhled.
Na rozdíl od kontaktního zateplovacího systému (ETICS, lidově „polystyren na domě") nevzniká u provětrávané fasády problém s hromaděním vlhkosti ve stěně. Vzduch v mezeře proudí od spodní hrany fasády nahoru a odtéká ventilem u střechy - podobně jako vzduch v komíně.
1) Nosná koncepce a základní vrstvy
Celá skladba začíná u podkladní nosné konstrukce. Může jít o cihelné, betonové, ytongové nebo dřevostavbové zdivo. Na nosnou stěnu se kotví tepelná izolace. Tloušťka izolace závisí na tepelně-technickém výpočtu; u novostaveb a rekonstrukcí se běžně pohybuje v rozsahu 120-200 mm.
Přes izolaci se klade difúzně otevřená větrotěsná fólie. Její úloha je dvojí: chrání izolaci před větrem (bez ní by proud vzduchu v mezeře vyfoukával část tepla z vlny) a zároveň propouští vodní páru ven z konstrukce. Fólie se pokládá s přesahy (obvykle 10-15 cm) a páskuje na přeložích.
Rošt tvoří mechanická kostra, na kterou se kotví obklad. Zároveň vytváří větranou mezeru. Primární (svislé) latě - přišroubované přes izolaci do zdiva speciálními tepelně-izolačními konzolami nebo přímými šrouby. Sekundární (vodorovné nebo svislé kontralaty) - kotví se k primárnímu roštu a nesou finální obkladové prkna. Minimální hloubka větrané mezery (prostor mezi fólií a obkladem) je 20-40 mm.
2) Funkční role prostoru mezi fólií a obkladem
Prostor vzniklý mezi fólií a obkladem není jen vzduchový polštář - je to aktivní prvek skladby. Spodní hrana fasády musí být otevřená (překrytá větrací mřížkou proti hmyzu a ptákům), stejně tak horní hrana nebo větrací lišta u přesahu střechy.
Finální vrstva - pohledový obklad. Vzduch vstupuje do větrané mezery ve spodní části fasády. Při ohřátí sluncem nebo teplou stěnou ztrácí hustotu a stoupá vzhůru - podobně jako v komíně. Tím vytvářeí trvalé proudění, které odvádí vlhkost od obkladu i od izolace. V létě pomáhá fasádu chladit (snižuje přehřívání zdiva), v zimě odvádí vlhkost z difúze.
3) Dvouformy provětrávané fasády a její výpočet
Skladba provětrávané fasády vypadá jednoduše, ale každá vrstva musí být správně dimenzována a navazovat na ostatní. Chyba v jedné vrstvě se projeví na té druhé - a oprava hotové fasády je nákladná. Provětrávané fasády bývají provedeny ve dvou formách. Buď jako ochranné systémy, což znamená bez vrstvy tepelné izolace, nebo je o tepelně-izolační fasádní systém. V tomto případě posuzujeme fasádu z hlediska tepelně-izolačních vlastností jako celek až k provětrávané mezeře.
Dle platné normy ČSN 73 0540 je pro lehkou vnější stěnu doporučená hodnota součinitele prostupu tepla Un ≤ 0,2 W/(m2K) a pro těžkou vnější stěnu Un ≤ 0,25 W/(m2K). Provětrávané fasády se vyznačují řadou výhod. Uplatnění suchých montážních procesů. Díky možnosti řezání desek do libovolných tvarů lze vyhovět architektonickým požadavkům u jakkoli složitých objektů. Fasádu lze čistit tradičními prostředky a postupy.
4) Materiály a konstrukce
Pro nosnou konstrukci používáme nejčastěji hliník, ušlechtilé slitiny, či ocel s různou úpravou a dřevěné hranoly. Konstrukce zajišťuje přenos všech účinků od zatížení a fyzikálních vlivů z plochy obkladu do konstrukce obvodové stěny. Samozřejmě je nutné zajistit dilataci jednotlivých prvků, stejně tak jako celého souvrství. Jako tepelně izolační vrstva se používá nejčastěji hydrofobizovaná minerální vata či celulózová vlákna.
Z hlediska bezproblémového fungování celého fasádního systému je navržení a předem realizace jedním z nejdůležitějších faktorů. Abychom zajistili všechny funkce, které od provětrávané fasády požadujeme, musí vzduch v mezeře proudit. Rychlost proudění je 0,5 - 1 m/s. Díky této rychlosti dochází zpravidla k laminárnímu proudění. Rychlost proudění významně ovlivňuje sluneční záření. Měřením bylo prokázáno, že se mění v závislosti na počasí, a to až desetinásobně. Během noci proudění téměř ustává.
Zajímavý je vliv teplého vzduchu. V souvrství se totiž může vyskytnout během fungování fasády vlhká tepelná izolace. Zejména v létě se brzy ráno mohou na povrchu vysrážet kapky rosy, případně může dojít k zafoukání dešťové vody větrem do meziprostoru. Problém s vlhkostí může nastat také při zateplení starých, špatně izolovaných staveb. Při použití provětrávané fasády s tepelně izolačními deskami z minerálních nebo celulózových vláken je umožněna difuze vodních par. Především u celulózy funguje kapilární vzlínavost. Tato vlastnost umožňuje transportování vlhkosti ze zdiva přes tepelnou izolaci směrem k provětrávané mezeře.
5) Minimální tloušťky a ochrana proti hlodavcům
Správné provětrávání zajišťuje mezera tl. min 40 mm po celé výšce fasády (někteří výrobci uvádějí i tloušťku vzduchové vrstvy min. 30 mm). U ostění, nadpraží a dalších částí do výšky 1 patra (maximálně však 3,05 m) lze připustit větranou mezeru min. 20 mm. Přiváděcí a odváděcí průřez musí mít plochu minimálně 50 cm2/m. Dodržení těchto hraničních hodnot nemusí nutně znamenat dokonalé provětrání během roku. Obzvláště v místech s větším množstvím sněhu je nutné zajistit dostatečný přívod vzduchu do větrací mezery. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal.
Pro vnější plášť se používají rozmanité způsoby skladby fasádních prvků, rozlišných velikostí, tvarů, struktury a barvy. Nejčastějším problémem při realizaci je nedodržování předepsaných minimálních větracích otvorů, či jejich úplná absence. Laik samozřejmě nic nepozná a fasáda se zdá být v pořádku. Jelikož při realizaci se na fasádě střídá několik řemesel, není vždy vina na straně fasádníků. Často se stává, například u balkónů, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. Úplným extrémem je pak zasilikonování spáry mezi soklovými dlaždicemi a obkladovou deskou. Negativní vliv lokálního zúžení průřezu bývá vážně diskutován i u šikmých partií a v místech s extrémní tepelnou zátěží.
6) Materiály obkladů a jejich vlastnosti
U dřevěných obkladů se stává, že po několika málo letech dřevo začne ztrácet své ošetření z výroby a bez pravidelné údržby se rychle snižuje životnost. Tyto problémy by nemusely vznikat, pokud by realizace byla prováděna proškolenými řemeslníky a pokud by se kladl větší důraz na vzájemnou koordinaci řemesel. Jako tepelně izolační vrstva se používá minerální vata či celulózová vlákna. Rozličné typy obkladových materiálů zahrnují cementovláknité obložení, dřevěné palubky, keramiku a porcelánové desky, z nichž každý typ má specifické výhody a vhodnost pro různé prostředí.
7) Praktické tipy pro správnou montáž a údržbu
Záludnosti montáže často vyplývají z nedostatečné koordinace mezi řemesly a z neodborného zacházení s detaily. Jednou z největších výhod provětrávaných fasád je jejich bezúdržbovost. Pokud objekt stojí v prašném prostředí, stačí jednou ročně opláchnout fasádní desky vodou (podle potřeby).
tags: #tloustka #provetravane #mezery #fasada #vypocet