Univerzální zahradnické vápno pro ošetřování stromů a snižování kyselosti půdy, jejíž pH je příliš nízké. Vápnění stromů a keřů v zimním až jarním období chrání před zmrznutím a vytvářením hlubokých trhlin, díky kterým jsou rostliny náchylnější k infekcím a napadení škůdci. Vápnem ošetřené kmeny stromů účinně odráží sluneční světlo a chrání kmen před přehříváním. Díky tomu, se neobjeví v kůře svislé trhliny.
Proč a kdy vápnit půdu a stromy
Odkyselení půdy s pomocí vápna umožňuje udržovat optimální pH v půdě a současně zlepšuje konzistenci půdy a zvyšuje účinnost ostatních hnojiv. Bělení stromů od listopadu do konce března. Bělte v dny, kdy neprší a při teplotě nad 0 °C. Pokud se vápno smyje deštěm, natřete znovu. Vápnění půdy (odkyselení) - používajte na konci podzimu nebo na začátku jara minimálně 3 - 4 týdny před setím nebo sázením a před použitím jiného organického hnojiva.
Na mokrou půdu vysypat 0,5 - 1 kg vápna na 10 m2 při bezvětří. Přípravek je možné aplikovat také na půdu, kde rostliny rostou, za předpokladu, že ošetřenou půdu zalijete dostatečným množstvím vody tak, aby došlo k odstranění bílého prášku z rostlin. Jedno ošetření za sezónu je dostatečné.
Složení a druhy vápenatých hnojiv
Složení: HNOJIVO ES. Materiál k vápnění půd, přírodní vápence. Typ hnojiva - vápenec (vysoká kvalita). První pomoc: Oči vypláchněte vodou, kůži omyjte vodou s mýdlem.
Vápnění půdy je důležitým krokem při vyživování půdy a plodin ve vaší zahradě. Vápnění zmírňuje kyselou půdní reakci, optimalizuje pH půdy, má asanační účinek a snižuje nemocnost rostlin díky tomu, že ničí choroboplodné zárodky v půdě. Vápník je nepostradatelnou látkou pro výživu rostlin a je potřebný při stavbě opěrných pletiv buněk a kořenů. K vápnění půdy se nejčastěji používá pálené vápno nebo mletý vápenec. Pálené vápno rychleji přijímá vlhkost a je vhodnější do těžké půdy, mletý vápenec uvolňuje vápník pomaleji a je vhodný pro vápnění lehkých a středně těžkých půd.
Při vápnění je důležité vyhnout se současnému používání vápna s jinými hnojivy - zejména chlévským hnojem a fosforečnými hnojivy. Vápnit půdu lze celoročně, ale nejlepší doba k vápnění je v listopadu - na podzim. Vápno by se mělo aplikovat na zryté a rozmělněnou půdu. Vápnění není nutné opakovat každý rok, závisí individuálně na spotřebě vápníku rostlinami a jeho přirozeném vyplavování z půdy v závislosti na množství srážek.
Důležité poznámky k pěstování a plodinám
Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění. Půdním rozborem předem zjistíme kyselost půdy - její pH. Bramborám se daří na kyselých a slabě kyselých půdách s kyselostí od 5,5-6,5 pH. U brambor se půda nikdy nesmí vápnit na jaře před zasazením, protože může zvýšit výskyt strupovitosti brambor.
Vápenaté hnojivo: jak funguje
Při použití vápenatého hnojiva na zahradě je třeba mít na paměti několik bodů. Pokud rozprostřete příliš mnoho hnojiva, dojde k odbourávání humusu. Používáte-li však vápno správně, velmi tím půdě pomůžete. Materiál neutralizuje kyselost půdy. Váže na sebe také částice hlíny. To podporuje mikroorganismy. Kromě toho rostliny lépe přijímají živiny obsažené ve vápenatých hnojivech. Navíc se zlepšuje schopnost půdy zadržovat živiny. Vápenaté hnojivo se skládá ze sloučeniny prvku vápníku (Ca). To je důležité pro zvířata a rostliny. U lidí a zvířat se vápník nachází v kostech a zubech.
Chemie a půda
V přírodě se vápník vyskytuje v mnoha typech hornin a sedimentů. Nachází se v nich jako vápenec. Z chemického hlediska se jedná o uhličitan vápenatý (CaCO3). Ložiska vápence se nacházejí v takzvaných pramořích jako usazené sedimenty. Vznikly z vápenatých schránek bývalých mořských obyvatel, jako jsou krabi, mlži, plži a sépie. Během milionů let se z nich vytvořily vrstvy hornin. Čistá forma těchto usazenin se používá nejen k výrobě vápenatých hnojiv, ale také k výrobě cementu.
Pro plodiny a půdu: tipy a obranné mechanismy
Nedostatek vápníku u rostlin může vést k různým poruchám; šťovík indikuje obsah vápníku v půdě, a nedostatek se projevuje u některých rostlin jako zaschlé konce výhonků a žluté mladé listy. U rajčat vede nedostatek vápníku k hnilobě na konci květů a u jablek a kdoulí způsobuje kyselá půda malé hnědé skvrny na slupce i dužině plodů.
V naší produktové nabídce najdete White Pearl - granulované vápno, křídovec. Aplikace je vhodná po hlavní sklizni, v posklizňovém zpracování půdy a promíchání v orniční vrstvě půdy, do vzešlého porostu v podzimních nebo časně jarních měsících. Nepůsobí poškození porostu popálením a optimalizuje pH. Je vyrobeno z geologicky mladších vápenatých hornin, které jsou měkké a porézní. Lépe se rozpouštějí v půdním roztoku, už za přítomnosti malého množství vody tvoří suspenzi, která systematicky klesá do hlubších půdních vrstev. Tudíž je možné aplikovat i v době vegetace. Půdní vápník není vždy přenášen až do plodů, proto se doporučuje během vegetace aplikace na list. Pro tyto účely lze z naší nabídky využít Folicat-Ca - tekuté hnojivo s vysokým obsahem vápníku, obohacené o dusík, hořčík a mikroelementy. Zdravý asimilační aparát rostlin zaručuje správný průběh fotosyntézy a vysoký výnos. Vápník chrání plody před hrozícími fyziologickými chorobami u slupek a dužniny, získáte větší, rovnoměrné plody bez prasklin, korkovatění a popálenin. Dusíkaté vápno - dusíkaté hnojivo s nejvyšším obsahem vápníku ve vodorozpustné formě, která je okamžitě využitelná rostlinami.