Dnes nejrozšířenější kontaktní zateplení ETICS má z hlediska fyzikálního fungování z hlediska vlhkosti podkladní stěny zásadní omezení. Je možno je aplikovat na podkladní stěnu obvykle s vlhkostí maximálně 5 %. Pro speciální zateplovací systémy, jako například BAUMIT OPEN či WEBER CLIMA, je možno se bavit o hodnotě vlhkosti zateplované stěny až 10 %. Pro stěny s vyšší vlhkostí je tak z fyzikálního hlediska zcela nezbytné použít provětrávané zateplení. Takových objektů je celá řada.
Co je provětrávaná fasáda a proč ji zvolit
Smyslem provětrávané (větrané) fasády je mít na vnější straně zateplení vysoce difuzně otevřenou vrstvu, která umožňuje intenzivní odvod vlhkosti z podkladní stěnové konstrukce. Klasické zateplovací systémy kontaktního zateplení ETICS jsou ukončeny základní vrstvou stěrkové hmoty a probarvenou omítkou. I když jsou vrstvy relativně tenké, jsou již ze své podstaty ochrany proti vnějším vlivům hůře prostupné pro difuzní vlhkost než minerální izolace pod nimi. V provětrávané fasádě se nachází větraná mezera, tedy mezera mezi tepelnou izolací a předsazeným vnějším pláštěm, která je napojena na nasávací a výdechové otvory a tím je intenzivní větrání konstrukce spolehlivě zajištěno. Ve správně navržené větrané mezeře vzniká komínový efekt a umožňuje bezproblémový odchod případné vlhkosti.
Když to vezmeme popořádku, tak kromě vysoké difuzní propustnosti je viditelnou výhodou provětrávané fasády architektonicky zajímavý vnější plášť. Díky vysoké variabilitě provětrávaných fasád může být vnější plášť vytvořen dle požadavků i toho nejodvážnějšího architekta. Nejčastěji to jsou však dřevěné palubky, plechové či keramické opláštění a podobně. Vnější plášť je buď zavěšen na vnější zeď budovy, nebo je samonosný a s budovou je spojen jen pro stabilizaci. Další předností je, že v případě větrané fasády je možné použít tepelnou izolaci střední objemové hmotnosti. Oproti izolaci v kontaktním zateplení nejsou kladeny na izolaci v provětrávané fasádě tak vysoké mechanické požadavky, tudíž nemusí být tak těžká a tvrdá a je možné použít izolaci s nejlepší koeficientem tepelné vodivosti λ (v rozsahu 0,030 - 0,034 W/mK).
Materiály fasád a konstrukční řešení
Také rovinnost podkladu nemusí být taková jako u klasického zateplení. Větrané fasády mohou mít díky své předsazené konstrukci i lepší akustické a tepelně stabilizační vlastnosti. Samozřejmě díky své pokaždé originální skladbě mají větrané fasády i určitá specifika. Tím základním je výběr vhodného izolantu a návrh jeho kotvení. Měkčí izolanty je nutné vkládat do rastrů, ty pevnější pak stačí kotvit hmoždinkami s rozšiřujícími talířky. Některé izolanty jsou již z výroby opatřeny nakašírovanou černou geotextilií, která jednak ulehčuje kotvení a zároveň skryje výraznou barvu izolace zvědavému oku v případě mezer ve vnějším plášti.
Častá otázka při návrhu provětrávané fasády je, zda je potřeba ochránit tepelnou izolaci fólií, případně jakou. Na základě mezerovitosti vnějšího pláště může vzniknout potřeba chránit tepelnou izolaci proti profouknutí, hnanému dešti či sněhu a ostatním vnější klimatickým vlivům. Proto se zvláště u fasády s většími mezerami nebo v případě umístění stavby na exponovaném místě či vyšších nadmořských výškách, používá pojistná hydroizolační folie funkčně velice podobná těm, co jsou ve skladbách šikmých střech pod taškami. Laicky řečeno, folie chrání izolaci proti profouknutí, což je podobné, jako když vám větrovka chrání svetr, který samotný by lehce profoukl.
A protože u každé provětrávané fasády je nejdůležitější funkční větraná mezera, je nutné dbát na její správné provedení. To má i svá pravidla. Prvním pravidlem je, že základní šířka větrané mezery činí 40 mm. Může být i větší, ale to závisí na celkové výšce budovy. Také je nutné navrhnout správnou velikost nasávacích otvorů a výdechů a jejich ochranu proti vniknutí hmyzu. Dobře navržená a provedená provětrávaná fasáda je ten nejlepší způsob, jak můžete svůj dům zateplit. Výsledkem může být velice originální a funkční vzhled, který není úplně běžný. Snad je to tím, že je realizace provětrávané fasády několikrát nákladnější než klasický kontaktní systém, nebo tím, že ne každá realizační firma či stavebník si na realizaci větrané fasády troufne.
Fasádní palubky a volba dřeva
Vnější nebo obkladová vrstva provětrávané fasády - jako materiál pro jejich výrobu může být použit ultralehký přírodní kámen, kov nebo dřevo (fasádní palubky), případně jejich kombinace. Dřevěná fasáda je vhodná jako obklad, a to nejen dřevostaveb. Můžete ji použít u domů postavených doslova z jakéhokoli stavebního materiálu. Díky tomu, že jsou dřevěné fasády k domu připevněny pomocí nosného roštu, vzniká mezi dřevěným obkladem a samotnou stavbu větraná mezera. Pro zděný i dřevěný dům je tak odvětrávaná fasáda bezpečné řešení, protože i když někde ve stěně dojde ke zvýšení vlhkosti, může se větranou mezerou vlhkost ze stavby vypařit.
Na fasádní profily, které budou opatřeny nátěrem (ať už lazurou nebo nátěrem krycím), se používá většinou klasický smrk, který má sám o sobě průměrnou schopnost odolávat vnějším rozmarům počasí, ale v kombinaci s ochranným nátěrem je to již velmi kvalitní řešení. Výhodou tohoto typu dřevěné fasády jsou její nižší počáteční pořizovací náklady. Tento typ dřevěné odvětrávané fasády může mít při pravidelné údržbě stále stejný vzhled, jako když byl dům postaven. Pokud vás však barva vaší fasády omrzí, není problém ji při další renovaci změnit.
Výběr dřeva a životnost
Cena smrkových fasádních dřevěných palubek tloušťky 19 mm se pohybuje v rozmezí 150-280 Kč/m2 v závislosti na typu profilu. Na dřevěné fasády, které pravidelnou údržbu nevyžadují, se používají trvanlivější dřeviny, než je český smrk. Nejčastěji padne volba na sibiřský modřín. Ten je velmi trvanlivou dřevinou a díky hustějším letokruhům se tolik nekroutí oproti modřínu, který byl vytěžený v České republice. Pokud si pořídíte dřevěnou fasádu, kterou nechcete každých pár let natírat, musíte počítat s tím, že vám bude dřevo působením slunečního záření získávat patinu (šednout). Tento proces se nazývá fotodegradace dřeva a její míra závisí na míře slunečního záření.
Pro svoji medově žlutohnědou barvu, vysokou odolnost a životnost (nad 100 let) a příznivou cenu patří sibiřský modřín, hned po levném smrku, mezi nejvyhledávanější dřeviny na fasády. Kromě fasád je sibiřský modřín pro svoji hustotu (cca 750 kg/m3) a tvrdost (3,0 Brinnela) vhodný i na podlahy do exteriéru i interiéru. Pro úpravu na thermo dřeviny se používají běžné dřeviny (smrk, borovice, jasan, buk), které se tepelně upravují, aby se zlepšily některé jejich vlastnosti, a to především stálost a životnost. Thermo dřeviny není potřeba povrchově upravovat, a pro svoji stálost se hodí i do vlhčího a nestálého prostředí jako jsou terasy, bazény, jezírka apd.
Pro zdůraznění: Dřeviny ze zemí vonících exotikou? I tak to lze nazvat. Jedná se především o země jižní Ameriky (Massaranduba, Jatoba, Ipe (Lapacho), Garapa, Tatajuba, Quaruba Tinga, Louro Tomaquaré, Tigerwood), severní Ameriky (Cedr), jihovýchodní Asie (Teak, Eben, Bangkirai, Kapur, Kempas, Meranti, Merbau, Kokos, Bambus) a Afriky (Teak, Abachi, Dusie, Wenge, Iroko, Mahagon). Toto je jen část exotických dřevin, které se do Čech dováží, a jsou to jen ty nejznámější.