Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Přejít na obsahZ důvodu zdržení u výrobce FAKRO ČR se mohou aktuální termín na dodání prodloužit až o 10-20 pracovní dní nad standardní dodací lhůty.
Historie a význam Vistemat a Termovitu v hutním průmyslu
THERMANO DECK je známá a na trhu osvědčená izolace určená pro ploché střechy. Thermano je revolucí na trhu s tepelnou izolací. Tepelně a zvukově izolační deska z kamenné vlny, jednovrstvá, s podélnou orientací vláken. EPS - Pěnový (expandovaný) polystyren je jeden z nejrozšířenějších tepelně izolačních materiálů.
Minerální vata - Zateplení stěny kontaktním způsobem patří mezi tradiční způsoby zaizolování stěn. Jde provádět výborně u novostaveb i rekonstrukcí a pro svoji jednoduchost je také způsobem nejoblíbenějším. Pevné izolační desky se lepí na obvodovou stěnu, mechanicky se kotví a dále pak omítají tenkovrstvou probarvenou omítkou.
Tepelné izolace jsou ve výstavbě jednou ze základních součástí stavby, jejichž vhodným výběrem a správnou aplikací podstatně ovlivníme kvalitu celého objektu. Jsou to látky, které mají nízkou tepelnou vodivost.
Současné typy izolací a jejich vlastnosti
Dodatečná ochrana budovy (např. Pokud je ve stavební konstrukci izolace, která je nasákavá a přijde do kontaktu s vodou nebude izolovat (minerální izolace). Dnes jsou na trhu stavební izolace, které jsou nenasákavé. Jedná se zejména o extrudované polystyreny. Nenasákavé izolace se používají zejména ve skladbách, kde voda přichází do kontaktu s izolací, jsou to např.
Reakce na oheň je odezva výrobku na oheň, kterému je vystaven. Dle požární bezpečnosti staveb v ČR jsou z hlediska hořlavosti hodnoceny stavební hmoty v pěti stupních hořlavosti. Nehořlavé výrobky: A1- výrobky z keramiky, sklad, kovu, A2- sádrokartonová nebo sádrovláknitá deska. Udává nám množství tepla, potřebného k ohřátí 1 kg látky o 1 stupeň teploty v Kelvinech nebo stupních Celsia.
Do pěnových materiálů patří kaučuk, pěnové sklo, pryskyřice a polymerní pěny - PVC, polystyreny, polyuretany, PE. Mezi nejvyužívanější se řadí pěnový polystyren - EPS. Využívá se v několika vrstvách na vazbu, aby došlo k vyloučení liniových tepelných mostů na styku s konstrukcí. Pokud se nepředpokládá dlouhodobé vystavení vlhku, lze ho využít i jako kročejovou izolaci. Extrudovaný polystyren (XPS) se často dodává jako desky s hranou nebo polodrážkou.
Minerální vlna a přírodní materiály
Minerální vlna se řadí k nejpoužívanějším tepelným izolacím díky poměru ceny, výsledného efektu a vlastností. Vyrábí se z nerostného materiálu - tavením hornin. Kamenná vlna vzniká tavením čediče a vstřikováním různých přísad do jemných vláken. K sehnání je v deskách nebo klasických rolích. Vyniká vysokou odolností proti ohni a vysokým bodem tání.
K izolaci se využívá i řada přírodních materiálů. Konopí je rychle obnovitelnou technickou rostlinou a z vláken se zhotovují tepelně-izolační desky nebo rouna. Využívá se k izolaci nepravidelných nebo nesnadno přístupných míst ve formě foukané konopné sypké izolace. Dalším příkladem jsou celulózové tepelně-izolační materiály vyráběné z recyklovaného novinového papíru a přísad odolných proti škůdcům, plísním, ohni a hnilobám. Dutiny se vyplňují foukáním.
Víte, jak vznikl historický materiál Vistemat?
Vzpomínkami přispěl také Ing. V šedesátých letech, po uvedení do provozu moderní 6. vysoké pece, uvažovalo vedení závodu o dalších technických inovacích. Jednou z nich bylo i využití vysokopecní strusky na výrobu nehořlavého, vláknitého izolačního materiálu, který nutně potřebovali stavbaři pro lepší tepelné zabezpečení staveb. Pro nás, vysokopecaře, to znamenalo zajištěný prodej izolačního výrobku a lepší využití strusky. Bylo rozhodnuto, že Závod 1 postaví výrobní linku. Společně s Výzkumným ústavem stavebních hmot Brno vznikl projekt a posléze výstavba poloprovozní linky. Technologii poskytli výzkumníci.
V kontinuální kupolové tavící peci se koksem roztavila struska a kyselé přísady. Tavenina pomalu vytékala na čtyři rychle se otáčející kovové rozvlákňovací kotouče, kde se tvořilo struskové vlákno. To se při letu vzduchem ochladilo a potom usazovalo v komoře. Vrstva minerálních vláken se pokropila fenol formaldehydovou pryskyřicí, která vlákno slepila a zpevnila. Usazovací komora byla slabým místem výrobní linky, protože vrstva vláken nebyla rovnoměrná, vznikaly desky s nerovnoměrnou hmotností a tím i nerovnoměrnými izolačními vlastnostmi (tzv. druhá jakost).
Na výrobním zařízení pracovalo celkem 30 pracovníků včetně údržby. Měli k dispozici velmi slušně vybavené sociální zázemí se šatnami, sprchami a jídelnou, kam se dovážely obědy. Výrobní středisko nebylo oplocené a nestálo v areálu vysokopecního závodu (čehož občas využili nesvědomití zaměstnanci k návštěvě hospůdky), stálo na haldě, kam museli zaměstnanci dojíždět autobusy DPO. Všude byl pořádek, tak nezvyklý v socialistických stavebních podnicích, a také dodržování technologických předpisů bylo na velmi dobré úrovni. Prostě středisko, které si na sebe vydělalo. I přes odloučenost od závodu začalo být středisko Vistemat brzy velmi známé, protože nazelenalé strusko - vláknité desky o rozměru 120 x 60 cm - II. jakost (tzv. Vistemat dvojka) - byly mimořádně žádané zboží u soukromých stavebníků. Nikdo se nepídil po surovém železe, ale po Vistematu byl „hlad“ stále, protože druhou jakost si mohli odkoupit stavebníci za nižší cenu. To bylo vysokopecní terno. Stavebníci z blízka i daleka chodili do závodu s prosbou o odprodej druhé kvality. Za prodej Vistematu dvojka se nikdy nebraly úplatky, ale někdy bylo možno získat stavební nebo dodavatelské preference. Tenkrát bylo všeho málo a budovat bylo potřeba.
Vistemat byl a je pojmem i v době, kdy jeho výroba byla postupně nahrazena jinými lehčími vláknitými izolačními hmotami. Na začátku sedmdesátých let byl vysokopecní proces intenzifikován, snižovala se spotřeba koksu, zvyšovala se teplota dmýchaného větru. S tímto procesem začalo stoupat procento poruch, které byly způsobeny nedokonalou tepelnou izolací mezi žáruvzdorným zdivem a ocelovou konstrukcí ohřívačů větru, horkovětrným svitem a podobnými vysokopecními prvky. Vistemat naprosto nestačil. Hledali jsme jiný materiál schopný teploty nad 1 200 °C vydržet. A našel se. Někde na západě, snad v USA, byl vyvinut vláknitý materiál na bázi Al2O3, který se používal v raketovém průmyslu a vydržel teploty přes 1 260 °C. To by bylo něco pro nás, to potřebujeme. Co dělat, museli jsme si pomoci sami.
V roce 1975 bylo rozhodnuto, že „jdeme do toho“. Začalo jednání s výzkumníky z Prahy o možnosti provedení a cesta se zdála být schůdná hlavně proto, že bylo možno využít linku Vistemat. Tu upravit, doplnit a zkusit výrobu. Nechci detailně popisovat začátky výroby Termovitu. Přes veliké technické potíže a finanční problémy se díky maximálnímu nasazení výzkumných pracovníků (garanti technologie) a hlavně zaměstnanců provozu 110 a technického oddělení našeho závodu, podařil 21. 12. 1978 první slavnostní odpich a rozvláknění vítkovického Termovitu. Byli jsme první neutajovaná výroba v Evropě. Senzace a obdiv v celém hutním sektoru bývalé RVHP. Opět se projevila vypěstovaná schopnost lidí v našem závodě řešit úspěšně (a hlavně okamžitě) technické a výrobní problémy.
A co soukromníci? Ruší vás při jízdě hluk od kol, motoru nebo aerodynamický svist? Naše izolační materiály a odhlučnění aut promění váš vůz v oázu klidu. Naše prémiová izolace je navržena tak, aby poskytovala maximální tepelný a hlukový komfort bez zbytečné zátěže. Díky pokročilé technologii je až o 40 % lehčí než běžné bitumenové pláty. Výsledek? „Kompletní odhlučnění dveří naší izolací váží méně než jedna láhev vody. Zvuková a tepelná izolace má homologaci a certifikát kvality.
Charakteristika materiálu tepelné a zvukové izolace
Do bytu u trubek v šachtě bytových jader. 25.5.16 / dotaz č. Stávající skladba s vnitřní přizdívkou a skelnou vatou bude mít tepelný odpor R někde kolem 1,4 m2.K/W. a to odpovídá součiniteli prostupu tepla U cca 0,7 W/m2.K. Současný trh nabízí nepřeberné možnosti při výběru materiálů pro zateplení stěn budov. Vámi uváděné desky TPD-PUR 30/40 patří podle technických podkladů výrobce k těm, které mají přibližně o polovinu lepší deklarovaný součinitel tepelné vodivosti lambda (λ=0,022 W/mK) oproti běžnému polystyrenu nebo vatě s lambdou 0,039 W/mK. Čím nižší je lambda, tím materiál lépe tepelně izoluje. Logicky je tedy zapotřebí poloviční tloušťku izolantu.
Faktor difuzního odporu μ =20 je u těchto desek rovněž překvapivě nízký (běžný tvrdý PUR 50-100, běžný polystyren cca 50). Čím nižší je faktor difuzního odporu μ, tím lépe propouští materiál vodu ve formě páry. Je to vlastně poměrové srovnání se vzduchem (μ vzduch=1). Desky TPD-PUR 30/40 jsou dle technických podkladů navrženy tak, že jsou schopny propustit vodní páru, ale zároveň izolovat proti kapalné vodě. Je to nejspíše dáno konkrétním složením kompozitu výrobku. Kvalita je však vyvážena vyšší cenou a to i při poloviční tloušťce izolantu (nutno také použít propustnou stěrku a odpovídající tenkovrstvou omítku).
Podobné vlastnosti však mají i desky PIR a desky z fenolické pěny, které se většinou použijí tam, kde je málo místa (ostění oken, lodžie atd.). Dodavatele je možno snadno dohledat, cena je rovněž vyšší. Asi o 20 až 25% lepší lambdu než běžný polystyren má i šedý děrovaný polystyren s příměsí grafitu (λ= 0,032 W/mK), takže je též možno navrhnout úspornější tloušťku izolantu. Tloušťku izolantu si nechte navrhnout projektantem. Ten vypočítá i množství kondenzátu a jeho roční bilanci. Ing. O.Schreiber, Energy Centre Č.
