Často opomíjenou částí domu v případě izolování a zateplování, je samotný sokl. Kapitola sama pro sebe. Mnozí jej ani nepočítají k domu a tvrdí, že je to vlastně část podsklepení. Stává se často přehlíženou součástí domu. Z jeho podceňování vyplývá řada chyb, například nevhodné použití polystyrenu s hladkým povrchem, neočištěný povrch při aplikaci izolace a dokonce i proseknutí hydroizolace hmoždinkami. Proto na sokl je potřeba dát velký pozor.
Zateplení obvodových stěn domu je dnes naprosto samozřejmé, často se ale opomíjí soklová část, která je přitom důležitým prvkem obvodového pláště. V tomto místě může dojít k výraznému tepelnému mostu. Dnes od soklu vyžadujeme dostatečnou pevnost, odolnost proti působení vzlínající i odstřikující vody, proti působení mrazu i proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí. Dále také možnost mechanického čištění, navíc se přidává požadavek na dostatečnou tepelně izolační schopnost tohoto stavebního detailu.
Hlavní funkce a cíle tepelné izolace soklu
Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Cílem je podstatné snížení tepelných ztrát v detailu, tedy zvýšení vnitřní povrchové teploty rohů místnosti a tím zamezení vzniku plísní. Zateplením soklu také dochází k výraznému omezení kondenzace v detailu napojení základu na zdivo, zamezí se transportu vlhkosti do vyšších částí nad terénem, základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti a tím se i výrazně prodlužuje její životnost.
Vývoj dokazuje detail soklu u zateplovacích systémů ETICS, kde jsme ještě donedávna mohli poměrně nepochopitelně nacházet hliníkové zakládací lišty. Tento prvek byl z nových detailů konečně odstraněn, protože způsoboval řadu problémů. Hliník je totiž výborný tepelný vodič, takže lišta v zateplovacím systému vytváří výrazný tepelný most. Navíc má vysokou tepelnou roztažnost a často dochází k trhlinám v zateplovacím systému u napojení na hliníkovou soklovou lištu. Vzniká tady i slabé místo z hlediska požární bezpečnosti, protože hliník za požáru nic nevydrží. V neposlední řadě se nejedná ani o ekonomicky výhodnou variantu. Dnes je ideálním řešením použití plastové zakládací sady tj. osazovacího zadního a předního úhelníku s okapničkou, tj. profilů, které výrazně nedilatují, nevedou teplo a dokonce nejsou cenově náročné. Celý detail je pak opatřen výztužnou vrstvou s perlinkou a případně i omítkou tj. Současná nabídka izolantů ISOVER pro sokl a spodní stavbu obsahuje standardní materiály používané po celé Evropě.
Materiály a řešení pro sokl: co funguje a proč
Jak perimetrické izolace (ISOVER EPS SOKL 3000, ISOVER EPS Perimetr), tak desky extrudovaného polystyrenu XPS. Všechny uvedené izolanty se vyznačují velmi nízkou nasákavostí a naopak vysokou mrazuvzdorností. Hlavní výhodou XPS desek je jejich vysoká pevnost v tlaku, která určuje možnost jejich použití i ve větších hloubkách. Zateplení soklu pomocí desek ISOVER EPS SOKL 3000, ISOVER EPS Perimetr, popř. extrudovaného polystyrenu XPS, patří mezi standardní řešení detailu každé stavby. Je přitom vcelku lhostejné, zda se jedná o novostavbu či rekonstrukci, jednovrstvou nebo vrstvenou zateplenou stěnu.
Nízkoenergetický nebo pasivní dům se stal dnes samozřejmostí. Izolace soklu se provádí nalepením desek speciálního soklového polystyrenu, které se vyznačují nízkou nasákavostí a vysokou pevností v tlaku. Jejich povrchová struktura je uzpůsobena pro velmi dobrou přilnavost jak lepidel, tak následné stěrky se síťovinou. Dále je důležité zalepení mezer okolo cihelných děrovaných bloků, protože jinak by stěna nebyla dostatečně vzduchotěsná a zejména při chybném provedení vnitřních zásuvek či neprovedení těsných vnitřních omítek by mohla profukovat. Tak by bylo zateplení zcela znehodnocené.
Dále je pak velmi důležité dbát na pečlivé lepení izolačních desek, čímž se zamezí vzniku tepelných mostů. I v této fázi je velmi důležité dohlížet na popsané detaily a technologie zpracování, jelikož tepelné mosty jsou nejenom příčinou zvýšených ztrát energie, ale také časem mohou ohrozit kvalitu výsledného zdiva a urychlit jeho lokální degradaci.
Postup zateplení soklu a praktické detaily
Podstatně snižuje tepelné ztráty v detailu, tj. Podívejte se na celý díl seriálu Izolační inspektoři ISOVER o izolování soklu. V jaké fázi stavby máme základy a sokl zateplit? Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén.
Obecně ohledně zateplení základů a soklu existuje mnoho přístupů a metodologií. Lidé mají tendenci řešit především tloušťku polystyrenu, jeho umístění, typ a zda je vůbec nutný. Všiml jsem si trendu zateplovat dům více, než je nezbytně nutné. Dnes můžeme vidět i 300 mm tlustou izolaci na základech, kde bylo dříve obvyklým standardem 100 mm.
Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany.
Každý dělník má svůj vlastní postup, který mu při práci vyhovuje. Nelze stanovit pouze jeden konkrétní návod na všechny možné typy případů. Do hry vstupuje příliš mnoho parametrů a až na jejich základě se můžeme bavit o vhodném postupu zateplení. V případě jakýchkoliv nejasností spojených s montáží soklového a základového zateplení, pracovním postupem apod. máme v podstatě tři možnosti na koho se obrátit. Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí. Abychom neproděravěli hydroizolaci.
Materiály a doporučení pro provedení
S typem pojiva Vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami. Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou. Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek. Je ale nutné postupovat stejně jako například u zateplení ploché střechy, tj. Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most.
Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži. Jak již bylo několikrát zmíněno, zateplení soklu a základů je specifické především tím, že musí být použit „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu. Jakákoliv jiná varianta je nevhodná.
Obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoliv izolační vlastnosti. Někdy bývá již v projektu nevhodně zvolená tloušťka tepelné izolace. Buď příliš tenká, nebo naopak předimenzovaná. Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky, tj. Tento prvek by měl být popsán ve stavebních detailech soklu domu. Obvykle je soklový polystyren tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku.
Systémový, tj. Zvolíte-li některý z kamenných či keramických obkladů, může se stát, že bude sokl domu předsazen před rovinu fasády. Jednak to nevypadá dobře a zadruhé budete muset vyřešit detail napojení na fasádní tepelnou izolaci, jelikož bude vždy hrozit zatékání. Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek.
Aby jakýkoliv materiál na soklu domu dobře držel, bývá soklový polystyren vybaven tzv. vaflovým vzorem, tzn. Řešení soklu starého domu je tak obšírné téma, do kterého vstupuje příliš mnoho specifických faktorů, že by to vydalo snad i na samostatnou publikaci.
Napojení soklu na fasádu a výběr povrchů
Proč je třeba věnovat dostatečnou pozornost úpravám soklu? Soklová část fasády patří k velmi exponovaným částem stavby. Řešení soklových částí staveb může být provedeno pomocí:
- kontaktního zateplovacího systému
- provětrávaného zateplovacího systému
Sokl stavby přiléhá těsně k okolnímu terénu, okapnímu chodníku, nebo jiné zpevněné ploše. Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce. Provětrávaný zateplovací systém se skládá z: fasádního obkladu, nosného roštu, otevřených prvků, tepelné izolace. Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády. Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém, je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci.
Fasádní desky se na vnějším povrchu opatří tenkovrstvou omítkou weberpas, případně fasádním nátěrem weberton. Interaktivní detail Obvodová konstrukce Lepicí hmota, např. webertherm klasik Tepelná izolace Talířová hmoždinka webertherm Fasádní zátka pro hmoždinku Stěrková hmota, např. webertherm elastik Skleněná síťovina webertherm Tenkovrstvá omítka weberpas s podkladním nátěrem weberpas podklad UNITěsnící páska Svislá živičná hydroizolace - webertec 915 Lepicí živičná hmota - webertec 915 s urychlovačem Tepelně izolační soklové desky Základní vrstva - stěrková hmota webertherm elastik se skleněnou síťovinou webertherm Cementová hydroizolační stěrka - webertec 824 Hydroizolační stěrka - webertec superflex D2 se skleněnou síťovinou Tenkovrstvá omítka - např. Marmolit.
Nepodceňujte zateplení soklu. K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren Isover EPS Sokl 3000. Navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu. Pro obvodové stěny je ideální zvolit zateplovací systém. Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost zateplení jsou ale důležité i navazující části domu, jako například soklová oblast.
Praktické tipy a výběr materiálů
Navrhněte si fasádu a barvu - omítka je finální a jedinou viditelnou vrstvou fasády. Vyzkoušejte program webercolor architect. Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Zateplením soklu dochází k omezení kondenzace a zamezení průniku vlhkosti do vyšších částí nad terénem. Výška zateplení soklu by měla být minimálně 30 centimetrů nad budoucím okolním terénem. Do této výšky by měl být použit nejen soklový polystyren, ale také svislá hydroizolace kolem stavby.
Vhodné materiály pro zateplení základů domu jsou tepelné izolace z pěnového skla nebo extrudovaného či perimetrického polystyrenu - detailněji níže v textu. Rozhodně je třeba se vyvarovat běžnému polystyrenu, protože do podzemních podmínek není vhodný. Běžný fasádní polystyren je příliš nasákavý a během pár let by izolace ztratila svoji funkčnost. Při výběru materiálu na zateplení základů domu je třeba také zohlednit, zda má dům suterén, v jakém je terénu, ale také podle toho, jaké je složení podloží. Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky.
Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Je třeba se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak se zajistí, že skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny je nenaruší. Sokl domu má ochrannou a izolační funkci a chrání spodní část domu zejména proti průnikům vody do budovy, únikům tepla z budovy, proti kyselosti půdy či mechanickým tlakům. V dnešní době má sokl běžně hydroizolaci a drenáž zajišťující odvod vody. Tudíž se od soklu vyžaduje dostatečná pevnost, odolnost proti působení vzlínající i odstřikující vody, proti mrazu i proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí. Důležitá je také možnost mechanického čištění. Zateplené základy domu šetří peníze za energie a zvyšují teplotní komfort.
Založení samotné stavby domu je jednou z nejdůležitějších částí celé stavby. Většina staveb (obzvláště rodinné domy) jsou založeny na betonových pasech. Základová rýha je vykopána bagrem a následně vylita betonem. V případě složitějších základových podmínek, např. neúnosné půdy se používají základové desky či základové rošty. Tyto základové desky mohou být zespodu zatepleny pomocí extrudovaného polystyrenu nebo pěnoskla. XPS - extrudovaný polystyren se vyrábí pomocí vzniku vytlačováním taveniny krystalového polystyrenu. Nejčastější využití XPS polystyrénu naleznete v přímém kontaktu s vlhkostí jako je například izolace soklové spodní části stavby. Extruzí dojde ke vzniku fyzikálních vlastností, které poskytují širší použití u těchto více namáhaných částí. Extrudovaný polystyren je materiál s velkou pevností a minimální nasákavostí. Díky hodnotnému návrhu a provedení nehrozí přítomnost plísní i v horizontu několik let.
Zateplení soklové části domu je velmi důležité a nemělo by se podceňovat. Tato část díky blízkosti terénu kolem objektu a velice blízkému kontaktu se zeminou je fyzicky vystavována vyšší zátěži. Tyto vlivy okolí se dají zpravidla úspěšně odstranit tepelnou izolací, která je k tomuto zateplení určena. Isover EPS Sokl 3000 se na rozdíl od klasického pěnového polystyrenu neřeže do bloků, ale vyrábí se litím do forem. Speciální typ EPS desek napěňovaných do forem pro náročné tepelné izolace konstrukcí v přímém styku s vlhkostí. Sokl je místem, kde se obvodové stěny napojují na terén. Působí na něj srážková voda, mráz, sníh, ale také mechanické vlivy. Zateplení soklu je potřeba zejména ze dvou důvodů: aby nedocházelo k promrzání základů a tvorbě koutových plísní. Izolace se na sokl lepí až do úrovně nezámrzné hloubky cca 80 cm pod zemí. Tepelná izolace základové desky je nezbytná pro zamezení tepelných ztrát. Izolace se v tomto případě instaluje i pod úroveň nezámrzné hloubky. Musí odolávat nejen vlhkosti, ale také tlaku zeminy.
Kolik stojí zateplení? Poptejte orientační kalkulaci zdarma. Naši techničtí specialisté vám rádi pomohou s výběrem materiálu, spočítají jeho potřebné množství i orientační ceny a navíc vás nasměrují přímo k nejbližšímu prodejci. Služba je zcela zdarma.
Závěr a konečné poznámky
Pokud využíváte sklepní prostory celoročně, třeba jako garáž nebo posilovnu, vyplatí se vám izolace suternu. V opačném případě přijde vhod samotná izolace soklu. Nutnou vlastností takové izolace je proto ještě vyšší mechanická odolnost a nenasákavost. Zateplení soklu je klíčovým krokem k zajištění celkové energetické účinnosti domu. Sokl může být zdrojem ztrát, pokud není správně izolován, a jeho správné zateplení významně přispívá k úsporám tepla a k dlouhodobé stálosti konstrukce.