Parodont a cement kostní alveol: základy, význam a vztahy

Parodontóza, paradentóza - tyto i další názvy již jistě slyšel každý. Téměř každý také ví, že toto onemocnění postihuje tkáně okolo zubu. Jak je to ale ve skutečnosti? Jde o novou nemoc? Je to výhradně lidská choroba?

Co je parodont a jaké tkáně ho tvoří

Správně se toto onemocnění nazývá parodontitida (latinsky parodontitis), protože jde o zánětlivý proces. Tento zánět provází lidské jedince již od počátku věků a nejen je - lze najít příznaky parodontitidy i u řady zvířat.

Co je to parodont? Tento výraz používáme pro souhrnné označení tkání v okolí zubu, které mají k zubu jako takovému funkční vztah. Česky je parodont nazýván závěsný aparát zubu. Zubní cement (cementum) je tvrdá tkáň, která pokrývá povrch kořene zubu. Je produkována buňkami, které leží na povrchu cementu a které jsou provázány i do cementu. Cement (na rozdíl od skloviny, která pokrývá korunku zubu) tedy obsahuje buňky a může se obnovovat. Zubní lůžko (alveolus) je jamka v čelistní kosti, která odpovídá tvaru kořene zubu, je však o něco větší. Ozubice (periodontium) je soustava vazivových vláken, napjatá mezi cementem a povrchem lůžka; u krčku zubu mezi zubem a dásní. Zub je tedy zavěšen na těchto tzv. závěsných vazech (ne vklíněn do kosti).

Dáseň (gingiva) je tvořena sliznicí, která obepíná zub při okraji zubní korunky, mezi zuby pak vytváří výběžky zvané papily. Směrem ke kořenům zubů přechází v sliznici dutiny ústní. Na rozdíl od ní však neobsahuje žádné žlázky. Má růžovobílou barvu. Prostor mezi dásní a krčkem zubu se nazývá dásňový žlábek (sulcus gingivalis) a je vystlán tzv. spojovacím epitelem.

Parodont jako celek a jeho funkce

Parodont, neboli závěsný aparát zubu, tvoří tkáně, které drží zub v čelisti a vytváří přirozenou ochranu mezi zubem a okolím. Dáseň vytváří ochrannou bariéru kolem krčku zubu a brání průniku bakterií k hlubším strukturám. Periodontální vlákna fungují jako pružné zavěšení, které tlumí žvýkací tlak a umožňuje malé pohyby zubu. Cement na povrchu kořene slouží jako místo, kam se upínají tato vlákna. Zdravý parodont je klíčový pro dlouhodobé udržení zubů. Pomáhá absorbovat žvýkací síly, udržuje stabilitu zubu, chrání hlubší tkáně před bakteriemi a poskytuje zpětnou vazbu o tlaku a pohybu při žvýkání.

Jak vzniká parodontitida a jak se liší od gingivitu

Parodontitis je infekční zánět okolí zubu způsobený bakteriemi ve zubním plaku. Zánět dásně (gingivitis) se projevuje zarudnutím, zduřením a krvácením. Odstraní-li se příčina, tj. zubní plak, lze gingivitis většinou snadno vyléčit. Nedojde-li k odstranění plaku, bakterie se množí a vnikají do dásňového žlábku i do dásně, kde vyvolají obrannou reakci organismu - zduření a překrvení. Pak už je jen krůček ke vzniku parodontitidy - dochází k porušení spojovacího epitelu a dásňový žlábek se prohlubuje do oblasti ozubice. Takovéto "kapse" pak říkáme parodontální chobot. Zde se bakterie množí ještě rychleji, někdy vyvolají tvorbu hnisu a dále poškozují celý parodont. Dochází k častému krvácení dásní, nepříjemnému zápachu z úst, viklání zubů, prohlubování chobotů a výsledkem je pak vypadnutí zubu.

Diagnostika a vyšetření

Zubní lékař vyšetří stav dásní pomocí tzv. parodontální sondy. Jemným zavedením sondy do žlábku mezi zubem a dásní může lékař měřit jeho hloubku a náchylnost ke krvácení. Hodnotí přitom kvalitu vyšetřovaných tkání, přítomnost zubního plaku, kamene a přítomnost chobotů. Je-li to třeba, zhotoví rentgenové snímky. Na nich pak může zhodnotit přítomnost zubního kamene pod dásněmi, v chobotech a změny zubního lůžka. V poslední době se začíná využívat i testů, které zjistí přítomnost bakterií a obranných látek ve slinách i v krvi. Na základě vyšetření nám pak lékař navrhne léčbu, která vede ke zmírnění či zastavení průběhu parodontitidy, eventuálně ke zmírnění jejích následků.

Prevence a léčba

Nejdříve je naprosto nutné zajistit trvalou a dokonale prováděnou ústní hygienu. Proto provádí zubní lékaři nebo zubní hygienistky individuální instruktáž zubní a mezizubní hygieny. Každý pacient by se měl naučit používat správnou techniku čištění. Pravidelná motivace a kontroly směřují k důslednému ničení zubního plaku. Perfektní hygiena je pracná, ale naprosto nutná. Odstranění příčin zánětu je vhodné podpořit léčbou vnějších příznaků. Zánětlivě prosáklé, masivně krvácející dásně pomůže zklidnit vhodné složení zubní pasty a ústní vody. Co ale sami nedokážeme, dokáže lékař. Odstraní zubní kámen a všechny vlivy, které mechanicky poškozují dásně (staré a nevhodné plomby nebo korunky, hrany protéz apod.). Odstraní všechny zubní kazy, v nichž se drží bakterie. Také je nutné vyrovnat skus - tedy vyloučit přetěžování některých úseků chrupu. Někdy je nutné dokonce přistoupit k chirurgické léčbě - odstranit příliš zduřelé dásně, vytáhnout zuby, které nemají naději na záchranu. Dále je nutné nahradit již ztracené zuby pomocí správně zvolených protéz ať už pevných (korunky a můstky) či snímacích. Všechny kroky léčby je třeba pravidelně kontrolovat a doplňovat při návštěvách zubní ordinace. Ty jsou v průběhu léčby mnohem častější. Cílem celé léčby je tedy zastavit parodontitidu a odstranit její následky. Největší díl práce ale musí udělat pacient sám! I po ukončení léčby jsou pak vhodné častější návštěvy a kontroly u stomatologa. Nakonec, ale pro naše celkové zdraví rozhodující - omezit a nejlépe i vyloučit kouření!

Životní styl a hygiena během léčby

Začneme klasicky - zubním kartáčkem! Je vhodné vybrat si takový, aby nezraňoval dásně a pronikal i do dásňového žlábku. Nečistíme si totiž jen zuby, ale i sliznici okolo a tu tím i masírujeme! Naučte se používat i jiné pomůcky - mezizubní kartáčky a nitě, kartáčky či škrabky na jazyk. Možností je celá řada. Zubní hygienistka je odbornice k výuce ústní hygieny. Používá vědeckých metod ke kontrole a prevenci hygieny dutiny ústní. Je to zejména správný nácvik domácí péče, který je individuální u každého pacienta. Hygienistka vám pomůže zvolit nejlepší způsob péče a doporučí vám nejvhodnější pomůcky. Může vám rovněž pomoci v úpravě dietních návyků, poradí které potraviny jsou nejlepší z hlediska prevence. Kromě toho provádí na doporučeni stomatologa odstranění nánosů zubního kamene a profesionální očištění zubů. Ošetření je bezbolestné, někdy však pacienti mohou mít nepříjemné pocity zejména při odstraňování zubního kamene v blízkosti dásně, která je postižena zánětem. V tomto případě lze lokálně aplikovat povrchově působící anestetické přípravky. Výdaje na prostředky ústní hygieny jsou vždy nesrovnatelně nižší nežli náklady na odbornou parodontologickou léčbu. A i ta je mnohem levnější než správně zhotovené a dobře vypadající a fungující zubní náhrady (implantáty a protézy).

Vztah parodontu a lehkých i závažných onemocnění, těhotenství a rizika

Bakterie se usidlují v dutině ústní již v prvních letech života. Ale jen některé z nich jsou pro vznik zánětu rozhodující. Ano - lze se nakazit. Cesta přenosu probíhá přes společně používané nádobí a intimními kontakty. Proto se u pacientů s těžkými onemocněními parodontu, která nebyla způsobena nedostatečnou ústní hygienou doporučuje, aby se terapie zúčastnil i partner, a to i v případě, že nemá žádné projevy onemocnění. Jen velmi výjimečně se můžeme setkat s alergiemi na některé léky nebo preparáty, používané při terapii parodontitidy. V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn hormonálními změnami. Mění se vnímání chuti, pachů a zvyšuje se dávivý reflex. V dutině ústní je těmito hormonálními změnami nejvíce ovlivněna dáseň. Změny vnímání chuti vedou ženu ke zvýšené konzumaci sladkostí a kyselých jídel. U řady těhotných žen se také zhoršuje úroveň ústní hygieny. Důvodů je několik: zvýšená únava, nižší fyzická výkonnost a těhotenské zvracení, které je často vyvoláno právě zubním kartáčkem. Zhoršená hygiena a změny stravovacích návyků vedou k vyššímu výskytu bakterií a ke zhoršení stavu dásní. Právě v tomto období je ale nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci prostřednictvím řádně prováděné ústní hygieny.

noimgs

tags: #zubni #paradont #cement #kostni #alveol