V případě drahých kovů se výše nálezného vypočítává podle ceny drahého kovu v době nálezu. O nálezu se teprve rozhodne,
řekl ČTK mluvčí kraje Dan Lechmann. Z analýzy Puncovního úřadu vyplynulo, že celková hmotnost ryzího zlata v nálezu je 5230,56 gramu, přičemž cena drahého kovu vztahující se ke dni nálezu činila 2237,50 koruny za gram zlata, uvedlo muzeum.
Objev a první hodnocení hodnoty
Podle náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána (HLAS samospráv) se z hlediska odhadované hodnoty jedná o největší nález svého druhu v dějinách kraje. „Zároveň je to významný příspěvek k poznání našeho kulturního a historického dědictví,“ sdělil Štěpán.
Dvě nalezené schránky obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů. Ryzost nalezeného zlata po převzetí nálezu deklaroval i kurátor numismatické sbírky MVČ Vojtěch Brádle. „Nejistota panovala u ostatních nemincovních předmětů, kterých bylo analýze podrobeno celkem 34. Testy potvrdily, že zlaté jsou bezezbytku všechny. Jedná se o více kusů rozdílných cigaretových pouzder, dámské šperky, ale také o jednotlivosti, jako například o dvojdílný kapesní hřeben, pudřenku či dámskou plesovou taštičku,“ sdělila mluvčí MVČ Lucie Peterková.
Nález u Zvičiny a jeho kontext
Nález pokladu u Zvičiny - dva turisté našli poklad v únoru 2025 v kamenném valu na úbočí kopce Zvičina. Původ depotu není jasný, stejně jako se neví nic o původním vlastníkovi. „Majitelem mohl být člověk ohrožený nacistickým režimem, stejně jako osoba německého původu, která byla po válce deportována, nebo možná šlo o něco úplně jiného. Pro žádnou z těchto domněnek zatím neexistují jednoznačné důkazy. S jistotou můžeme říci pouze to, že poklad byl zakopán po roce 1921,“ sdělil Brádle.
Posun by mohlo podle něj přinést další zkoumání mincí se zahraničními badateli, kteří projevili zájem o studium pokladu kvůli ražbám, které lze spojovat s prostorem někdejší Jugoslávie. Z hlediska podobných nálezů v Česku jde podle zástupců MVČ svým složením o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé.“
„Teď je naší ambicí zjistit více o jeho původu a rádi bychom ještě letos představili poklad veřejnosti formou výstavy,“ sdělil ředitel muzea Petr Grulich.
Hodinová odměna a nálezné
Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost.
Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové. „Já jsem se na to podíval a v tu chvíli - nebudu lhát - spadla mi čelist,“ sdělil numismatik Vojtěch Brádle z Muzea východních Čech. Právě on byl prvním, kdo od dvou mladých turistů v únoru 2025 přebíral mince, náramky a tabatěrky. Že jde o cennosti, bylo patrné na první pohled. „Zachovali se skvěle. Toho, že před sebou mají hromadu zlata, si vědomi rozhodně byli,“ dodal Brádle.
Rozměry a technologie zlatých cihl
Díky speciálním puncům na mincích už odborníci vědí, že zlato někdo ukryl po roce 1921. Zřejmě v období těsně před začátkem druhé světové války nebo v jejím závěru. Zlato ležel v zemi na úbočí kopce Zvičina, na území někdejších Sudet, kde tehdy žili Češi a Němci v dobrých sousedských vztazích. Starousedlík Josef Šorm z Třebihoště míní, že poklad v dané době nebylo možné získat prací nebo podnikáním.
Poklad teď mají v rukou restaurátoři. Mince v dobrém stavu velký zásah nepotřebovaly, ale třeba šperky je potřeba vyčistit. „Musíme velmi šetrně a trpělivě čistit každý záhyb rytiny,“ přiblížila restaurátorka kovu Dominika Halamková. Práce na konzervaci zlatého pokladu potrvají ještě několik měsíců, kompletně ho pak vystaví Muzeum východních Čech.
Souvislosti a budoucí plány
V rámci regionu jde o mimořádnou událost. „Jedná se o největší nález svého druhu v dějinách kraje,“ uvedl Štěpán. Muzeum plánuje veřejnou výstavu a podrobnější výzkum původu kovů, zejména mincí s různou provenance. Nálezné podle zákona o státní památkové péči vyplatí kraj Královéhradecký až v podobě odměn pro nálezce.
Současné poznámky k zlatým cihlám a srovnání
“Cihlička zlata je fyzická forma investičního zlata. Označení cihlička se používá zejména pro lité slitky, typicky o váze alespoň 100g. U menších slitků se o cihličce nedá mluvit, jsou to (zejména pro svou výšku) opravdu pouze slitky, vyrobené ražbou.”
Standardní hmotnost „velkých cihel“, které se používají pro bankovní zlaté rezervy, je 400 trojských uncí, tedy přibližně 12.4kg. Pro potřeby privátních investorů vyrábí rafinerie zlaté cihličky do hmotnosti 1kg. Zlato se odlévá v zemích s největší produkcí, aby byla ekonomicky výhodná rafinérie, a tyto cihly jsou obchodovatelné.
„Ještě si pojďme připomenout, jak to bylo s naším zlatým pokladem při rozpadu federace? V roce 1992 při rozdělení československé federace měla tehdejší Centrální banka, státní banka Československá zhruba 102 tun zlata. Fyzicky v republice. Rozdělila se Slovenskem. Pak se zlatem hospodařila a k dnešnímu dni si ponechala 400 tisíc trojských uncí zlata.“
Vizionářská otázka a závěr
Na závěr nesmíme zapomenout na naši soutěžní otázku. Říkali jsme, že zlato je velmi kujný kov a dá se vytepat do tenoučkých plíšků. Z jedné trojské unce, to je pouhých 31 gramů zlata, bychom dostali rozměry až 10 metrů čtverečních. Doufám, že jste hádali hodně.
Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun nálezcům a konstatování: nálezné platí jedna ku jedné pro drahé kovy. Komunita detektorářů v tuzemsku je rozsáhlá, v Česku jich je odhadováno až 50 tisíc a spolupracují s profesionály na evidenci nálezů a jejich prezentaci veřejnosti.
