Desky se připevňují výhradně na profily podkonstrukce nebo v určených případech do podkladní desky. Sádrokartonové desky se montují na těsný sraz. U sádrokartonových desek nesmí dojít k protržení lícového kartonu. Pro šroubování desek je vhodné použít k tomuto účelu určené elektrické ruční nářadí - šroubovák - s hloubkovým dorazem. K připevňování sádrokartonových desek k podkonstrukci se používají samořezné šrouby dle typu desky a podkonstrukce.
min. min. max. max. max. Všechny šrouby musí směřovat k povrchu desek kolmo a musí být zapuštěny do desek tak, aby hlava šroubu neprořízla karton a šlo ji zatmelit. Kovová konstrukce: délka šroubu musí být min. Sádrokartonová deska k podkladní desce (Habito® H, Rigidur): délka šroubu musí být min. Vzájemné spojování desek Glasroc F Ridurit - min. Pozn.: Připevňovat sádrokartonové desky přímo na jiné, zde nepopsané druhy desek (např. Desky Glasroc F Ridurit je možno spojovat přímo do čelní (řezané) hrany. Spojování desek se provádí speciálními šrouby Ridurit nebo sponkami z ocelového drátu (např. HAUBOLD typ KG 700 CNK, HD 7900, SD 9100). Pro spojování desek Glasroc F Ridurit tloušťky 15 mm do čelní hrany je přípustné používat jen ocelové sponky. Desky Ridurit (tl. Šrouby Ridurit (dl. Sponky z ocelového drátu (dl. Sádrokarton je snadností montáže a povrchových úprav předurčen k práci svépomocí, chce to jen být alespoň trochu zručným kutilem a mít chuť do práce.
Přesto to zase není až tak jednoduché a je třeba dodržovat konkrétní pravidla. Problematice se věnují mnohé brožury i rozsáhlejší knihy, proto není možné v jednom článku podrobně vysvětlit, jak na montáž sádrokartonu. Navíc jsou značné rozdíly mezi jednotlivými typy sádrokartonů a jejich způsoby použití - sádrokarton najdeme v koupelnách, místo původních umakartových jader, v podobě příček, stropních podhledů, ale i podlah, vnitřního opláštění montovaných budov či dřevostaveb rámové konstrukce. Sádrokarton může odolávat požáru a tvořit tak protipožární obklady a předěly, stejně jako vodě, prodává se i modrý sádrokarton s vysokým zvukovým útlumem. Navíc rozlišujeme desky sádrokartonové a sádrovláknité.
Výběr správného typu sádrokartu a izolací
Vyberte správný typ sádrokartonu pro váš projekt. Různé typy sádrokartonu mají různé vlastnosti a jsou vhodné pro různé použití.Zvolte správný typ tepelné a protihlukové izolace. Izolace je důležitá pro snížení tepelných ztrát a zvukového hluku.Zajistěte pevnou a vhodnou nosnou konstrukci pro sádrokarton. Sádrokarton musí být nesen nějakou nosnou konstrukcí, například hliníkovými profily nebo dřevěnými latěmi.
Připravte si všechno potřebné příslušenství pro práci se sádrokartonem. K práci se sádrokartonem budete potřebovat různé nástroje a materiály, jako jsou šrouby, vruty, nůžky na plech, pilu ocasku, nerez stěrky, brusné mřížky, hoblíku na hrany, nerez hladítka, špachtle a nebozezu. Opracujte sádrokartonové desky správně. Sádrokartonové desky se řežou nožem a složitější výřezy se provádí pilou ocaskou.
Připevnění a tmelení spár
Desky se připevňují k podkonstrukci šrouby typu TN. Pokud připevňujeme do kovové podkonstrukce, musí být hloubka zašroubování šroubu skrz kovový profil alespoň 10 mm, čili k jednoduchému opláštění deskou tloušťky 12,5 mm použijeme TN šrouby dlouhé 25 mm. V případě dřevěné podkonstrukce je třeba, aby hloubka zašroubování do dřeva byla alespoň taková jako tloušťka desky, ovšem minimální hloubka zašroubování je uváděna 20 mm. Čili i v případě desky silné 12,5 mm potřebujeme TN šrouby délky 35 mm. Důležitá je též správná míra zapuštění hlavy šroubu pod úroveň lícového kartonu. Největší vzájemná vzdálenost šroubů od sebe musí být 170 mm u šikmin a podhledů a 250 mm při opláštění svislých ploch. Přitom dodržujeme i minimální vzdálenost šroubů od hran sádrokartonu. U řezaných hran je to 15 mm a u originálních podélných hran 10 mm.
Jaká je rozteč roštu pod sádrokarton? Rozteč roštu pro montáž sádrokartonu se může lišit v závislosti na konkrétním projektu a požadavcích na konstrukci, ale obecně platí následující pravidla: Pro stěny a příčky se obvykle používá rozteč 60 cm. To znamená, že stojiny (vertikální profily) jsou umístěny v rozestupech 60 cm. Pro stropy a podhledy se často používá menší rozteč, obvykle 40 cm. To je z důvodu vyšších požadavků na nosnost v těchto konstrukcích. Vždy je ale důležité dodržovat technické pokyny výrobce sádrokartonu a konstrukčních prvků, protože ty mohou určovat specifické požadavky na rozteč roštu.
Jak probíhá montáž sádrokartonu na trámy? Montáž sádrokartonu na dřevěné trámy nebo rošty probíhá v několika krocích. Zde je základní postup: Příprava trámů: Před začátkem montáže je důležité se ujistit, že trámy jsou rovné a stabilní. Pokud jsou trámy nerovné, může být nutné je vyrovnat pomocí dřevěných lišt nebo podložek. Měření a značení: Před montáží sádrokartonu je důležité správně změřit a označit místa, kde budou desky připevněny. To zahrnuje měření a značení polohy trámů na sádrokartonových deskách. Řezání sádrokartonu: Sádrokartonové desky je třeba přizpůsobit rozměrům stěny nebo stropu. Desky se řežou pomocí nože pro sádrokarton - na jedné straně se nařízne papír, deska se zlomí a poté se nařízne papír na druhé straně. Připevnění sádrokartonu: Sádrokartonové desky se připevňují k trámům pomocí šroubů. Šrouby by měly být zapuštěny tak, aby hlava šroubu byla mírně pod povrchem sádrokartonu, ale neprořízla papír. Tmelení a broušení: Po připevnění desek je třeba zatmelit švy mezi deskami a místa, kde jsou šrouby. K tmelení se používá sádrokartonový tmel a pásky.
Přesahy, těsnění a povrchová úprava
Tmelení spár a hran šroubů je samostatnou kapitolou, která by opět vydala nejméně na samostatných článek - stejně jako třeba kotvení profilů k nosným konstrukcím. Používají se práškové spárovací tmely, které se po zaschnutí přebrušují. Pro finální vrstvu se nakonec používají nejlépe tmely pastové. Vždy se v případě práškový tmelů nejprve míchá hustší směs a ta se podle potřeby dořeďuje vodou. Provádíme to tak, že do čisté nádoby s vodou pomalu přisypáváme práškový - sádrový tmel, až prášek dosáhne přibližně hladiny vody. Poté necháme směs 2 až 3 minuty stát a následně ji ručně promícháme. Až poté můžeme podle potřeby doředit vodou. A pozor - směs vyloženě nelze dodatečně zahušťovat! Při tmelení spár přitom vždy používáme výztužné pásky! Pásky se lepí na suché desky a přetmelíme je. Můžeme též použít skelnou pásku, která se vkládá do tenké vrstvy čerstvě naneseného tmelu a poté se přetáhne lehce hladítkem (tmelem). Po zaschnutí první vrstvy tmelu spáry tmelem přestěrkujeme a hranou hladítka tmel roztáhneme do šířky a uhladíme do ztracena. Následuje konečná - finální povrchová úprava. Ta je nejvhodnější pastovým tmelem. Po zaschnutí tmelu přebrousíme tmelený povrch brusnou mřížkou, pozor však na to, aby nebyla porušena výztužná páska a přiléhající povrch sádrokartonových desek. O něco obtížnější je tmelení vnitřních koutů a vnějších rohů, stejně jako napojení tmelených desek na okolní konstrukce - obzvláště tam může v budoucnu dojít k prasklinám a poškození, pokud nebudeme postupovat správně.
Povrchová úprava a výběr konkrétních desek
8. Povrchová úprava sádrokartonových desek Po zatmelení a přebroušení je vhodné povrch desek penetrovat, aby došlo k sjednocení nasákavosti povrchu. Jinak lze po zaschnutí penetračního nátěru na zeď použít jakoukoli běžnou povrchovou úpravu - malování, tapetování, keramický obklad atd. Vždy je jen třeba vybrat materiály, které jsou vhodné pro nanášení na sádrokartonové povrchy. Malujeme válečkem a nebo barvu stříkáme - klasická malířská štětka se v tomto případě nedoporučuje.
Na trhu najdete mnoho typů sádrokartonových (SDK) desek. například vlhkosti v koupelně. mají sádrové jádro a povrch ze speciálního, velmi pevného kartonu. Ty deskám propůjčují specifické vlastnosti. kartonu na povrchu desky. je základním druhem, neobsahuje žádné příměsi. sádrokartonových podhledů a obklady stěn. vyšší požární odolnosti konstrukcí. při požáru. KOMPLETNÍ PŘEHLED DESEK a podlahových dílců vhodných pro suchou stavbu. Právě malá tloušťka je u sádrokartonu jednou z největších výhod. jako zděná varianta.
Dalšími dílčími tématy jsou: VARIO PRO - snížená, zaoblená hrana opláštěná kartonem; Habito® H - vysoká pevnost a rychlá výstavba; impregnace desek zvyšující odolnost proti vlhkosti; Glasroc F Riflex a Glasroc H pro specifické požadavky na vlhkost a ohybovou pevnost; technologie Activ‘Air® snižující emise formaldehydu; X-Ray Protection pro RTG prostory; a značky na hranách desek pro lepší orientaci.
Konečně o využití a aplikacích: Kde všude lze sádrokarton využít? Sádrokarton se zejména používá pro stavbu příček a dělících stěn. Konstrukce ze sádrokartonu je nenosná a samonosná. Slouží především k rozdělení místností, zajištění požární odolnosti a jako akustická izolace. Uplatnění najde v mezibytových prostorech, nebytových prostorech i průmyslových halách. Sádrokarton může plnit i funkci designovou. Snadno do něj zabudujete moderní osvětlení, schováte rozvody elektřiny, topení i chlazení. Díky speciálním deskám Glasroc F Riflex je možné vytvořit zaoblené a vlnité podhledy, které mohou originálním způsobem doplnit interiér.
Rigips nabízí řadu systémů: podkroví, suché podlahy, předsazené stěny i omítky. Pro výkonnou tepelnou izolaci lze použít nadstandardní krokvový nástavce a až 400 mm minerální izolace. Suché vyrovnávací podsypy pomohou s nerovnostmi 10-60 mm. Podlahy z konstrukčních desek RigiStabil umožňují rychlou realizaci suchých podlah po 12-24 hodinách. Příčka W 111-112 a podhled D 112 tl. se používají při různých konfiguracích.
Předsazené stěny a suchá omítka nabízejí dodatečné zlepšení požární ochrany a akustiky. Při volbě konstrukce je vhodné zohlednit specifické potřeby místnosti a projekt. Poraďte se s odborníky - správné použití sádrokartonových desek a dalších komponent pro konstrukce suché výstavby naleznete v montážní příručce sádrokartonáře nebo na webu Rigips. Jestliže si s něčím nevíte rady v oblasti suché výstavby, obraťte se na technickou podporu Rigips, a to telefonicky na čísle 226 292 224, nebo přes formulář online.