Vzdušnou vlhkost bereme v našich příbytcích jako určitou samozřejmost, nad kterou se ani nezamýšlíme. Vzniká, když dýcháme, když vaříme, pereme nebo se sprchujeme. Právě nad touto fází se stavitel a stavebník setkávají a začínají přemýšlet, jakým způsobem ji dostat z domu.
Princip difuzně otevřené stavby a její komunikace s prostředím
Difuzně otevřená konstrukce dřevostavby pracuje na principu prostupu plynů. Zjednodušeně řečeno, taková stavba umožňuje vlhkosti prostoupit konstrukcí ven z objektu. Nejčastěji se difuzně otevřená stěna skládá (směrem z interiéru do exteriéru) z konstrukční desky, izolace, vzduchotěsné fólie, izolace, rámové konstrukce a difuzně otevřené desky. Pro izolaci difuzně otevřené konstrukce se používá například foukané dřevní vlákno, celulóza, minerální vata nebo dřevovláknité desky.
Množství vlhkosti prostupující z interiéru do fasády reguluje parobrzda, nejčastěji v podobě sádrovláknité nebo OSB desky, která dovoluje vodním parám odcházet ven řízeně. Difuzně otevřená konstrukce umožňuje difuzi vodních par, a to jak zevnitř, tak zvenku. Dá se tedy říci, že tato konstrukce „komunikuje" s vnějším i vnitřním prostředím. Difuzně otevřených konstrukcí je celá řada. Pokud se použije z vnější strany jako nosič omítky dostatečně silná dřevovláknitá deska, je tato konstrukce odolnější proti letnímu přehřívání.
V tomto případě vodní pára neproniká do konstrukce a nekondenzuje. Skladba stavby je v tomto případě složena z rámové konstrukce vyplněné minerální izolací a dále izolací z exteriérové strany. Difuzně uzavřená konstrukce vyžaduje přesnou a technologicky správnou manipulaci s parozábranou, jíž bývá nejčastěji plastová fólie plnící funkci vzduchotěsné vrstvy. Parozábranu si lze totiž představit jako igelitový sáček naplněný vodou. Stačí i miniaturní dírka a sáček přestane plnit svou funkci.
Rozdíly mezi difuzně otevřenou a uzavřenou skladbou
Každá konstrukce dřevostavby má tedy své pro i proti, některé mají své skalní zastánce, jiné zase zatvrzelé odpůrce. „Vždy záleží na kvalitě zpracování, na detailech, na použití jednotlivých materiálů. Pro někoho je důležitá ekonomika stavby, jiný preferuje přírodní materiály. Lze se setkat i s názorem, že u difuzně otevřených systémů není potřeba rekuperace a podobně. To je ovšem mýtus a holý nesmysl! Vždy a v každé stavbě záleží na tom jaké je vnitřní klima, a to souvisí s teplotou, vlhkostí nebo větráním.
U difuzně uzavřených konstrukcí je nutné zabránit vodní páře v šíření konstrukcí. Toho je docíleno použitím tzv. parotěsné vrstvy, která zabrání šíření veškeré vlhkosti skrze tuto vrstvu. Parotěsná vrstva musí zabránit kondenzaci par obsažených ve vzduchu v tepelné izolaci nebo u nosné struktury stavby. U difuzně otevřených konstrukcí dochází k šíření vodní páry strukturou konstrukce. Šíření vodní páry tedy není zastaveno, ale řízeně propouštěno. K tomuto účelu se ve stavbě používá parobrzdná vrstva.
Moderní dřevostavby a vrstvy sendvičových konstrukcí
Ing. Moderní dřevostavby mají stěny složeny z takzvaných sendvičů. Což znamená, že nejsou v celé své tloušťce ze stejného materiálu. Každá z jednotlivých vrstev obvodového pláště přebírá jinou funkci: tepelně izolační, pro vlhkosti, proti povětrnosti, pohledovou a podobně. V základu rozeznáváme difúzně otevřené a uzavřené skladby. Na kvalitě obálky budovy ve značné míře závisí energetická náročnost dřevostavby. Proto je nutné zajistit nejen účinnou tepelnou izolaci dřevostavby, ale i její vysokou vzduchotěsnost, aby nedocházelo k úniku tepla z budovy a zároveň do ní v zimě nepronikal za větrného počasí chladný vzduch. To platí jak pro difuzně otevřené, tak pro difuzně uzavřené skladby. Netěsnosti ve stavební konstrukci významně ovlivňují nejen tepelné ztráty, ale i povrchové teploty, vlhkostní režim skladeb, vzduchovou neprůzvučnost a v případě dřevostaveb také trvanlivost samotné dřevěné konstrukce a dalších přírodních materiálů použitých v obvodovém plášti.
Difuzně otevřená skladba obvodového pláště neobsahuje parozábranu - vrstvu, která má výrazně vyšší difuzní odpor než ostatní vrstvy. Tím je umožněno, aby vodní pára v rámci přirozených difuzních procesů procházela konstrukcí z interiéru do exteriéru, přičemž v konstrukci nedochází k její kondenzaci. To však znamená, že skladba nesmí být ani z vnější strany uzavřena difuzně hůře propustnou vrstvou, např. V difuzně otevřených skladbách se uplatňují přírodní tepelné izolace z minerálních vláken, foukané celulózy apod. Pokud je skladba správně navržena a provedena, je zajištěna konstrukční ochrana dřeva. Nevznikají v nich tepelně-vlhkostní podmínky pro růst dřevokazných organismů.
Příklad skladby difúzně otevřené stěny: Malba včetně penetrace; Instalační předstěna - sádrokartonové desky tl. 12,5 mm na ocelový rošt 62,5 mm; Minerální vlna mezi ocelový rošt tl. 40 mm; OSB deska PD 15 mm; Sloupková konstrukce 60/140 mm; Minerální vlna mezi sloupky tl. ?
Difuzně uzavřená skladba obsahuje na vnitřním líci parotěsnicí vrstvu obvykle z plastové fólie. Fólie se se spojuje systémovými lepicími páskami v přesazích a napojuje se na veškeré navazující detaily. Tak se zamezuje zvýšené difuzi vodní páry do konstrukce. Z tohoto důvodu lze pak z vnější strany skladby navrhnout např. zateplovací systém s vyšším difuzním odporem s tepelnou izolací např. Podmínkou správně funkce difuzně uzavřené skladby a trvanlivosti dřevěné konstrukce je dokonale provedená vrstva parozábrany z plastové fólie. Lokální perforace nebo neslepený spoj parozábrany může vést lokálně k transportu vlhkosti do skladby obvodového pláště a ke kondenzaci vodní páry.
Z víceletého pozorování trhu v oblasti nabídky dodavatelů dřevostaveb se dá říci, že od difuzně uzavřené skladby se postupně ustupuje. Příklad skladby difúzně uzavřené stěny: Malba včetně penetrace; Instalační předstěna - sádrokartonové desky tl. 12,5 mm na ocelový rošt 62,5 mm; Minerální vlna mezi ocelový rošt tl. ...
tags: #skladba #steny #drevovlaknita #deska