Drenážní systém tvarovek vyráběných z materiálu PP (polypropylen) o průměrech od 50 do 200 mm. Drenážní systémy slouží k odvodnění zemědělských, sportovních a rekreačních ploch. S úspěchem se používají také k vysoušení budov a silničních staveb, např. tunelů, komunikací apod. Tvarovky jsou vyráběny metodou vstřikování z PP materiálu v barvě černé a oranžové. Jejich předností je snadná instalace pomocí příchytek, díky kterým je jejich připojení k drenážnímu potrubí jednoduché a nečiní žádné zvláštní potíže. To se provádí zasunutím konce drenážní trubky do hrdla, které je fragmentem jiné tvarovky.
Většina současné expozice naší populace azbestem pochází z využití a zneškodnění odpadů obsahujících azbest. Vlákna se též uvolňují během výstavby, údržby a demolice budov; zdrojem azbestu jsou stavební materiály, které obsahují azbest. Širokého komerčního využití se dostalo zvláště chrysotilu a amfibolům amositu a krocidolitu. Jsou-li vdechnuty, mohou způsobit azbestózu, rakovinu plic a mesotheliom. Azbest způsobuje rakovinu v závislosti na dávce; vdechování azbestu by proto mělo být omezeno, jak je to jen technicky možné.
aktinolit CAS č. 77536-66-4 vzorec aprox. 2 CaO . 4 MgO . FeO2 . 8 SiO2 . amosit CAS č. 12172-73-5 aprox. 11 FeO . 3 MgO . 16 SiO2 . antofylit CAS č. 77536-67-5 aprox. 7 MgO . 8 SiO2 . chrysotil CAS č. 12001-29-5 aprox. 3 MgO . 2 SiO2 . krocidolit CAS č. 12001-28-4 aprox. Na2O . Fe2O3 . 3 FeO . 8 SiO2 . tremolit CAS č. 77536-68-6 aprox. 2 CaO . 5 MgO . 8 SiO2 .
Vdechování všech typů azbestových vláken je příčinně spojeno se třemi hlavními zdravotními obtížemi: azbestózou, rakovinou plic a mesotheliomem. Zdravotní riziko závisí na technologickém procesu; stejný typ vlákna může být spojen s různým rizikem v různých průmyslových odvětvích. Pouze vlákna užší než 3 μm, která mají aerodynamický průměr okolo 10 μm, mohou prostoupit do dýchacích cest a způsobit tak dýchací obtíže. Azbestóza: vzniká v důsledku vdechování malých azbestových vláken, která jsou zachycována v plicích, kde způsobují fibrózu a zesílení poplicnice. Fibróza plic vede k postižení dýchání a dokonce k smrti. Azbestóza se vyskytuje většinou u pracovníků s delší a vysokou expozicí azbestovému prachu.
Rakovina plic: ve 30. letech 20. století byly prvně popsány případy rakoviny plic u pacientů s azbestózou. Období mezi expozicí azbestovým vláknům a nástupem onemocnění je dlouhé, 20 - 40 let. Kuřáci vystavení působení azbestu jsou v podstatně vyšším riziku rakoviny plic než stejně exponovaní nekuřáci. Mesotheliom: mesotheliom je rakovina výstelky plic a hrudníku (pleury) či břišní dutiny (peritonea). Většina mesotheliomů je způsobena přítomností azbestu v poplicnici. Vývoj této formy smrtelného typu rakoviny trvá více než 30 a často i více než 50 let.
Zvýšená incidence byla zjištěna kromě u lidí exponovaných v zaměstnání též u jedinců žijících ve stejné domácnosti s „azbestovými pracovníky“ nebo v blízkosti zdrojů azbestové emise, jako například u loděnic či továren produkujících azbestovou izolace. Četnost mesotheliomů je v mnoha zemích na vzestupu, v důsledku zvýšení použití azbestu ve 40. a 50. letech. Počátkem 80. let začalo být jasné, že zákony týkající se azbestu je třeba formulovat na evropské úrovni. V roce 1983 byly zavedeny Směrnice rady Evropského společenství 477. EEC 1983 na ochranu zaměstnanců proti riziku expozice azbestu. Zakázána byla aplikace azbestu stříkáním, byly stanoveny maximální limity pro expozici a byla zavedena další preventivní opatření.
V roce 1991 snížily nové Směrnice rady Evropského společenství 382. V roce 1983 byla zveřejněna první omezení týkající se trhu s azbestem (Směrnice rady 478.EEC, 1983). Předpisy zakazují (s několika výjimkami) prodej a používání krocidolitu a zavádějí povinné výstražné označení pro všechny produkty obsahující azbest. Rada Evropského společenství zavedla v roce 1987 Směrnice týkající se prevence a omezení znečištění životního prostředí, které zahrnují i kontrolu odpadu obsahujícího azbest (Směrnice rady 217.EEC, 1987). Rozhodnutím rady 2003/33/ES se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II. V kapitole 2.3.3. Azbestový odpad jsou stanoveny podmínky, za kterých je možné ukládat odpady s azbestem i na jiných skládkách než pouze skládkách nebezpečného odpadu.
Stavební materiály, které obsahují azbest, a další vhodné azbestové odpady mohou být ukládány na skládkách odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné. - skládka přijímá pouze stavební materiál obsahující azbest a další vhodné azbestové odpady. - na skládce ne nesmí provádět žádné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken (např. Česká republika zařadila azbest mezi prokázané karcinogeny pro člověka v r. 1984 (Směrnice MZ ČR - hlavního hygienika č. 64/1984 Sb.).
Používání azbestových (i pouze chrysotilových) výrobků bylo omezeno pouze na případy, kdy nelze užít jiných materiálů. Od r. V roce 1999 vstoupil v platnost zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. Součástí tohoto zákona byla příloha č. 2, která definovala látky, jejichž dovoz, výroba a distribuce jsou v ČR zakázány. Dnem vstupu ČR do Evropské unie platí zákon č. Vyhláška MŽP č. V příloze č. 1 této vyhlášky je uveden Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno. V příloze č. 2 je uveden Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Zde je mimo jiné uvedeno, že uvádění na trh, do oběhu nebo používání vláken (krocidolitu, amositu, antofylitu, aktinolitu a tremolitu) a výrobků, do nichž jsou tato vlákna záměrně přidávána, je zakázáno. Tato vlákna (chrysotilu) je však možno používat do 1. ledna 2008 pro membrány stávajících zařízení pro elektrolýzu do ukončení jejich životnosti, nebo dokud nebude k dispozici vhodná náhrada neobsahující tato vlákna. Výrobky obsahující azbestová vlákna krocidolit, amosit, antofylit, aktinolit, tremolit a chrysotil v stávajících zařízeních je možno používat až do doby jejich odstranění nebo ukončení jejich životnosti.
V květnu 2004 nabyla účinnosti vyhláška MPO č. 232/2004 Sb. (novelizovaná vyhláškou MPO č. 369/2005 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. č. 8 k této vyhlášce se zabývá označováním výrobků obsahujících azbest. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 106/2005 Sb. Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty. Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění vyhlášky č. Vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. Metodický pokyn odboru MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb.
V kapitole 6. „Kontakt s azbestem je nejčastější při stavebních činnostech (údržbě, rekonstrukcích a demolicích staveb), zejména při zásazích do vzduchotechnických zařízení, horkovodů, pecí, sušáren, elektroinstalací, azbestocementových trubek, střešní krytiny a deskových materiálů s obsahem azbestu. Při průzkumu stavby je nutné v souladu s částí 3.1 tohoto metodického pokynu identifikovat materiály, které obsahují azbest a odstranit je ze stavby v souladu s nařízením vlády č.178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Přehled stavebních materiálů s obsahem azbestu, které byly v ČR vyráběny, je uveden v příloze č. Při nakládání s odpady azbestu a s odpady, které azbest obsahují, je nutné respektovat povinnosti uvedené v § 35 zákona o odpadech. Specifické podmínky z hlediska ochrany zdraví při práci s azbestem a jiných pracích, které mohou být zdrojem expozice azbestu, jsou stanoveny v § 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
