Cihelná dlažba vyráběna průmyslově a nebo ručně, ve venkovním prostředí plní funkci dokonale, staré cihly by zde příliš neuspěly, ovšem v interiérech a nebo střechou zakrytých terasách lze použít i cihly z bouraček. Nejčastěji se s cihelnou dlažbou setkáváme například při rekonstrukcích historických objektů včetně církevních staveb. Stále častěji se však objevují i při rekonstrukcích starších rodinných domů a chalup, ale také okolo novostaveb a v novostavbách.
Vlastnosti a vhodnost cihelné dlažby
Současné výrobky zaručují kvalitu, ovšem patina starých cihel, pokud se ke konkrétní budově hodí, je neopakovatelná. V každém případě dovede nová cihelná dlažba odolávat mechanickému působení i vlhkosti, je barevně stálá a některé její typy odolávají například posypovým solím, proto se hodí i pro veřejná prostranství. Cihelnou dlažbu lze pokládat na sucho, do maltového lože i lepicí malty. Způsob její pokládky je závislý na místě, kde ji chceme pokládat, druhu a rovinatosti povrchu. Klást ji rovněž lze v různých typech vazeb, vytvářet můžeme i velmi zajímavé obrazce.
Praktické tipy a použití
Tip: Inspirujte se návrhy cihelné dlažby. Ať už chcete podlahu na terasu, chodník, příjezdovou cestu k domu, ale i parkoviště, pěší zóny, náměstí či cihlové schody. Při pokládání cihlové dlažby musíme brát v úvahu i zátěž dlážděné plochy. U pojezdových ploch je příprava podkladu a pokládka závislá na tonáži vozidel. Pokud chceme použít místo dlaždic cihly, máme v zásadě dvě možnosti pokládky. Cihly ukládáme buďto na plocho (v různé vazbě dle své volby) a nebo na bok, čímž dosáhneme výrazně mohutnější (vyšší) nosné plochy, ale také vzroste spotřeba cihel na dvojnásobek.
V případě cihel je vždy na zváženou, zda budou vyžadovat v konkrétním případě povrchovou impregnaci či nikoli. Ovšem i k úpravě povrchu se často přistupuje i u cihelných dlaždic. Začínáme přípravou podkladu, se kterou souvisí i vytvoření okrajů dlážděných ploch ve venkovním prostředí z pevných obrub (zábran). Je to stejné jako s pokládkou jiné dlažby (např. betonové zámkové), nejčastěji se používají obruby betonové, vyrábí se ale i z jiných materiálů.
Podklad, hutnění a spárování
Podklad se pak liší podle druhu materiálu, do kterého budeme dlažbu pokládat. Pokud ji budeme pokládat do lože z písku, je třeba nejprve vytvořit nosný vodopropustný podklad ze štěrkopísku frakce do 35 mm o síle vrstvy 300 mm. Podklad se zhutní vibrační deskou, na něj je navezen štěrk a urovnán do roviny. Při pokládce dlažby se pak musíme pohybovat mimo podkladní lože ze štěrkopísku. Dlaždice klademe v pásech, pro dosažení rovinnosti dlažby si pomáháme nataženým provázkem či úhelníkem. Spáry je dobré nechat široké 3 až 5 mm, načež spáry vysypáváme pískem frakce do 2 mm.
Venkovní spárovací hmota se doporučuje pouze na plochách přímo sousedících s obytnými místnostmi, abychom si písek nezanášeli do bytu. Spárujeme vždy každý položený pás, aby se nám dlaždice neposouvaly (u zámkové dlažby se spáruje až na závěr, jelikož tato dlažba se již při pokládce nechtěně neposouvá, naopak se nám může menší posun v ploše hodit). Položená a vyspárovaná dlažba se nakonec zhutní pryžovou vibrační deskou (nikoli ocelovou, aby nám tato křehčí dlažba nepopraskala) a důkladně zamete.
Pokládka v interiéru a venkovní úpravy
Kladení dlažby do maltového lože je nezbytné v interiérech, navíc umožňuje i dodatečné spádování, což oceníme v exteriére například s nevyspádovaným betonovým podkladem. Vrstva malty by měla být v tomto případě vysoká alespoň 20 mm. Pokud má podkladní betonová deska větší rozměry, musíme ji rozdělit dilatačními spárami na menší plochy o velikosti do 25 m2. Pomůže nám při této práci diamantový kotouč. Malta, do které budeme cihelnou dlažbu pokládat, musí obsahovat speciální cement (takzvaný trass), můžeme si ji však namíchat sami, stejně jako provést pokládku. Před pokládkou je třeba podklad očistit od prachu, náletů a dalších „nepatřičností“. Z důvodu vrstvy malty nemusí být dokonale rovinný, ovšem musí být zcela čistý, suchý a bez mastnot. Podklad je poté dobré penetrovat, penetraci nechat zaschnout a můžeme začít. Povrch navlhčíme, naneseme vrstvu malty a pokládáme dlaždice při dodržování spáry 5 až 10 mm. Pokud je podklad zcela rovný, můžeme použít i lepicí maltu na dlažbu (tu nanášíme ozubenou stěrkou).
Spárování a finální úpravy
Po zatuhnutí hmoty pak dlažbu vyčistíme nejprve na sucho a poté několikrát mokrou houbou. U dlažby s hrubým povrchem je třeba aplikovat spárovací hmotu opatrně pomocí trychtýře. Začneme zaměřením a vytyčením plochy, kterou chceme dláždit. Při vyměřování musíme počítat se spády na správný odtok vody, které musí být minimálně 1,5-2% a promítají se i do podkladních vrstev. Odstraníme zeminu do potřebné hloubky. Pro chodníky do hl. 25 cm a pro pojezdové plochy pro vozidla do 3,5t do hl. 50 cm.
Čištění a impregnace
Po dostatečném vytvrdnutí maltového lože, obvykle po 2 až 3 dnech v závislosti na teplotě a vlhkosti okolního prostředí, následuje proces spárování. K tomuto účelu se používá speciální spárovací malta určená pro cihelné dlažby. Pokud má dlažba hladký povrch, je možné ji spárovat celoplošně a následně ji očistit. Po dokonalém zatuhnutí dlažbu ještě opláchněte. Čištění cihlové podlahy: Všechna případná znečištění cihlové podlahy je nutné odstranit, pokud jsou ještě čerstvá. Větší znečištění cementem odstraňte čističem cementu. Pokud se však na podlaze objeví jen nahodilé bílé skvrny od vápna, postačí čistič C3 (Imesta).
Po pokládce je nutné cihlovou dlažbu ošetřit impregnací. Ta je důležitá nejen pro ochranu nasákavých cihel, ale i pro zlepšení jejich vzhledu. Pro finální úpravy se používají impregnační prostředky, určené na ochranu minerálních porézních materiálů proti vodě, mastnotě a znečištění. Renovovaná cihlová podlaha: Jedna z možností je impregnace včelím voskem - vosk se roztaví, štětcem nanese na povrch dlaždic a pak se hadříkem zapraví dovnitř. Osvědčuje se i impregnace roztokem BV (Imesta), který je vyroben na bázi včelího vosku rozpuštěného v organickém rozpouštědle. Po aplikaci nátěr do podlahy zažehlete horkým vzduchem.
Historické a praktické poznámky
Historická dlažba je symbolem tradice a poctivé řemeslné práce. Vyrábí se klasickou metodou (tzv. tlučením) cihlářského jílu do forem, díky čemuž je každý kus originál s nezaměnitelným charakterem a strukturou. Často se pro ni používá i označení ,,půdovky“, protože se kdysi pokládali především na půdách a hospodářských částech domu. Půdovky jsou ideální volbou pro všechny, kteří chtějí svému interiéru dodat rustikální a historický vzhled.
Ruční cihlová dlažba je vyráběna tradiční metodou ražení (tlučení) cihlářské hlíny do forem různých tvarů. Dlažba je rovněž vyráběna tradiční metodou ražení cihlářské hlíny do forem různých tvarů. Povrch dlažby je však méně rustikální než u ruční dlažby, barevnost je v mezích barevného svérázu a dlažba má více slinutý povrch (je hladší).
Poznámky k výběru cihel a praktické rady
Rozhodně nedoporučuji prosypávat pískem a rozhodně ne pouhých 10cm. Doporučil bych alespoň tak 20-25cm a spíše jemnější štěrk než písek. Pořádné štěrk udusat, použít spíše žehličku než žábu, žába se zbytečně boří. Žehličkou vyhladíte štěrk do roviny. Cihly pak můžete pokládat i naležato. Pokud po nich neplánujete jezdit autem nebo mlátit kladivem, určitě vydrží.
Rozšířené tipy a zkušenosti
Další diskutované body zahrnují správný výběr cihel (staré dvakrát pálené, klinkerkové, šamotové), impregnace a vhodné podklady pro interiér i exteriér. Diskuze také řeší konkrétní provozní detaily, jako je ukládání cihel na výšku, obložení obrubníků, drenáže a početní detaily spár a hutnění. Závěrem se často doporučuje kombinovat dlažbu z více palet pro nejlepší barevný a vizuální efekt a zvážit specifické potřeby daného prostoru.
V zájmu jasného zobrazení technických detailů
Tato technologie se používá u nepropustných konstrukcí s betonovým podkladem, jako jsou balkony, terasy, vjezdy do garáží nebo jiné plochy s vyšším dynamickým zatížením. Betonová podkladová deska musí být staticky dostatečně dimenzovaná, opatřená kvalitní hydroizolací. Pro bezproblémové odvodnění je třeba dodržet minimální spád dlážděné plochy, který zajistí správný odtok vody směrem k odvodňovacím prvkům. Před nanesením maltového lože je nutné betonový podklad buď penetrovat, nebo alespoň navlhčit, aby bylo zajištěno dobré spojení obou vrstev.
